Rozhodnutí NS

26 Cdo 2150/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/28/2019
Spisová značka:26 Cdo 2150/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2150.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 2150/2019-563


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou ve věci žalobců a) P. K., narozené XY, bytem v XY, b) L. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem v Brně, Rooseveltova 564/6, c) M. K., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému J. S., se sídlem ve XY, IČO XY, insolvenčnímu správci dlužníka L&A Company, s.r.o., se sídlem v Brně, Moravské nám. 3, IČO 25320726, zastoupenému Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3, o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu a o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 198/2015, o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. září 2018, č. j. 19 Co 123/2018-489, t a k t o :


I. Dovolání se odmítají.

II. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 993 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Vladimíra Štekla, advokáta se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3.
    III. Žalobce b) je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 993 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Vladimíra Štekla, advokáta se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3.

    O d ů v o d n ě n í :

    Okresní soud ve Vyškově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 10. 2017, č. j. 10 C 198/2015-396, zamítl žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu v 1. a 2. nadzemním podlaží budovy č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY, z nájmu garáže v budově č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY a z nájmu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY dané žalobkyni a) dopisem žalovaného ze dne 15. 6. 2015 (výroky I., II. a III.), zamítl žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu garáže v budově č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY a pozemku parc. č. XY dané žalobkyni a) dopisem žalovaného ze dne 28. 12. 2015 (výrok IV.), uložil žalobkyni a) povinnost vyklidit a předat žalovanému budovu č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY, pozemek parc. č. XY, vše v k. ú. XY (výrok V.), zamítl žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu v 1. a 2. nadzemním podlaží budovy č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY, z nájmu garáže v budově č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY a z nájmu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY dané žalobci b) dopisem žalovaného ze dne 15. 6. 2015 (výroky VI., VII. a VIII.), zamítl žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu garáže v budově č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY a pozemku parc. č. XY dané žalobci b) dopisem žalovaného ze dne 28. 12. 2015 (výrok IX.), uložil žalobci b) povinnost vyklidit a předat žalovanému budovu č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY, pozemek parc. č. XY, vše v k. ú. XY (výrok X.), zamítl žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu garáže v budově č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY a pozemku parc. č. XY dané žalobci c) dopisem žalovaného ze dne 28. 12. 2015 (výrok XI.), zamítl žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu v 1. a 2. nadzemním podlaží budovy č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY, z nájmu garáže v budově č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY a z nájmu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY dané žalobci c) dopisem žalovaného ze dne 29. 6. 2015 (výroky XII., XIII. a XIV.), uložil žalobci c) povinnost vyklidit a předat žalovanému budovu č. p. XY na pozemku parc. č. st. XY, pozemek parc. č. XY, vše v k. ú. XY (výrok XV.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výroky XVI., XVII. a XVIII.).

    Krajský soud v Brně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 26. 9. 2018, č. j. 19 Co 123/2018-489, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

    Nejvyšší soud dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“.

    Dovolatelé řádně nevymezují, v čem spatřují nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem totiž zpochybňují prostřednictvím skutkových námitek, nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování (zejména ohledně pravosti a správnosti předložených listin a věrohodnosti svědeckých výpovědí) a vytýkají mu, že se nevypořádal se všemi jejich námitkami (a tedy, že zatížil řízení vadami). Uplatňují tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§ 237- 238a o. s. ř.). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 31 Cdo 3375/2015, uveřejněný pod č. 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat jen ze způsobu, jakým soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel k dispozici nemá (viz ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoli významný nesoulad s provedenými důkazy.

    Dovolatelé polemizují se závěry odvolacího soudu, neformulují však žádnou právní otázku, na níž je napadené rozhodnutí založeno a kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat. Obecné konstatování, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a kterým je v rozhodování dovolacího soudu posuzovaná otázka rozhodována rozdílně“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením z 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13). Ani odkaz dovolatelů na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4111/2009, a ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2744/99, nelze – bez vymezení konkrétní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od těchto rozhodnutí – pokládat za náležitý údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Další dovolateli označené rozhodnutí Nejvyššího soudu – sp. zn. 23 Cdo 1509/2006, v němž měla být řešena otázka (ne)unesení důkazního břemene, neexistuje. Pod číslem 1509/2006 rozhodoval senát 26 Cdo, a to usnesením ze dne 22. 6. 2006, v němž se však důkazním břemenem nezabýval.

    Ani v části, v níž dovolatelé napadají výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, neobsahuje dovolání žádné odůvodnění a údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237-238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení by navíc ani nebylo přípustné [§ 237, § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].

    Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

    P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

    V Brně dne 28. 8. 2019


    Mgr. Lucie Jackwerthová
    pověřená členka senátu