Rozhodnutí NS

30 Cdo 1608/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:30 Cdo 1608/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1608.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za škodu
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 1608/2019-95


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka ve věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, o 3 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10 005/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. 70 Co 57/2019 - 84, takto:

        I. Dovolání se odmítá.

        II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 1. 2019, č. j. 32 Nc 10 005/2018 - 77, bylo zastaveno řízení o návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů, z důvodu překážky věci rozhodnuté. Toto usnesením bylo potvrzeno v záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu, proti němuž podal žalobce dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním doručeným soudu dne 4. 4. 2019 (č. l. 85), které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Dovolání žalobce tak není přípustné. Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012, nebo ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2915/2018).

Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 29. 5. 2019


JUDr. František Ištvánek
předseda senátu