Rozhodnutí NS

30 Nd 246/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/10/2018
Spisová značka:30 Nd 246/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.246.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Nd 246/2018-33


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci oprávněné Vodafone Czech Republic, a. s., identifikační číslo osoby 25788001, se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 15, proti povinnému D. D., vedené u Okresního soudu v Ostravě, pod sp. zn. 94 EXE 10897/2018, o určení místní příslušnosti soudu; t a k t o :

Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 10897/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.


O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 11. 7. 2018, č. j. 94 EXE 10897/2018-25, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že oprávněná k němu prostřednictvím soudního exekutora podala návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením. Soud prvního stupně zjistil, že povinný nemá v České republice evidován trvalý pobyt, neprochází evidencí cizinců a nemá v České republice povolen ani žádný jiný druh pobytu. Exekuční titul mu byl doručován prostřednictvím ustanoveného opatrovníka. Současný pobyt povinného není soudu prvního stupně znám. Podle soudu prvního stupně tak chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti a je na Nejvyšším soudu, aby v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále „exekuční řád“), je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že se soudu prvního stupně nepodařilo zjistit místo pobytu povinného na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci samotného provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení proto rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Ostravě, u něhož bylo řízení v této exekuční věci zahájeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 9. 2018


JUDr. Bohumil Dvořák Ph.D., LL.M.
předseda senátu