Rozhodnutí NS

6 Tdo 53/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:01/22/2019
Spisová značka:6 Tdo 53/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.53.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
6 Tdo 53/2019-19


U S N E S E N Í



Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 1. 2019 o dovolání, které podal obviněný M. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10, 2018, č. j. 8 To 355/2018-85, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 81/2018, takto :



Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.


O d ů v o d n ě n í :

I.
Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23. 7. 2018, č. j. 2 T 81/2018-69 byl obviněný M. M. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že

dne 7. 2. 2018 v XY, na XY č. XY, v budově Okresní správy sociálního zabezpečení Hodonín k žádost o přiznání invalidního důchodu jako listiny rozhodující pro výpočet výše přiznaného invalidního důchodu a v budoucnu mající vliv i na výši vypláceného starobního důchodu doložil padělané evidenční listy důchodového pojištění za roky 1999 až 2009, které měla vystavit společnost COMPREHENSIVE, a. s., IČ: 27845214, se sídlem Husitská 2321/59, Praha 3, u níž měl být zaměstnán jako obchodní manažer v době od 1. 1. 1999 do 14. 7. 2009 s nadprůměrným příjmem, přičemž však společnost vznikla až dne 7. 5. 2008, a ani v evidenci pojištěnců jako zaměstnanec u tohoto zaměstnavatele M. M. nikdy evidován nebyl, kdy v případě přiznání nároku na výplatu důchodu by poškozené České republice zastoupené Okresní správnou sociálního zabezpečení v Hodoníně, IČ: 00006963, se sídlem Národní třída 3200/38 Hodonín, vznikla škoda ve výši nejméně 45 024 Kč,

přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 11. 2016. č. j. 19 T 33/2016-533, který ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 To 7/2007 nabyl právní moci dne 23. 2. 2017, odsouzen pro trojnásobný přečin podvod podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jenž mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let za současného vyslovení dohledu.

2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle § 209 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.

3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 10. 2018, č. j. 8 To 355/2018-85, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl.

II.
Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Stanislava Králíka, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. pro nesprávnost právního posouzení skutku a jiného hmotně právního posouzení.

5. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný zrekapituloval dosavadní průběh řízení, když uvedl, jak ve věci rozhodl soud prvního stupně, jaké námitky vůči tomuto rozhodnutí uplatnil ve svém odvolání a jak o jeho řádném opravném prostředku rozhodl soud druhého stupně. V návaznosti na to zopakoval, že o nesprávnosti listin neměl vědomost a tudíž pro chybějící úmysl, a to i nepřímý, nemohl naplnit subjektivní stránku přečinu podvodu. Pokud krajský soud označuje předložené listiny jako padělky, namítá, že k tomu nebylo prováděno žádné dokazování, a to ani před soudem prvního stupně. Protože podle dovolatele oba soudy při svém rozhodování vyšly z nesprávného zjištění skutkového stavu, je podle obviněného dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu zrušil.

6. Nejvyšší státní zástupce, jemuž byl opis dovolání obviněného zaslán soudem prvního stupně dne 4. 1. 2019, se k němu ke dni rozhodování Nejvyššího soudu nevyjádřil. Tato skutečnost nebránila dovolacímu soudu ve vydání rozhodnutí.


III.
Přípustnost dovolání

7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).



IV.
Důvodnost dovolání
    a) obecná východiska

8. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné dovolací důvody.

9. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

10. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.

11. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).

12. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

13. Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného.
    b) vlastní posouzení dovolání

14. Námitky dovolatele nelze hodnotit ani jako formálně naplňující jím zvolený důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť nenapadají nesprávnost hmotně právního posouzení skutkového stavu, nýbrž samotná skutková zjištění nalézacího soudu a procesní činnost soudů nižších stupňů. Obviněný sice zdánlivě uplatňuje hmotně právní námitku v podobě, že nebyla naplněna subjektivní stránka přečinu, jímž byl uznán vinným, toto své tvrzení však primárně buduje na skutkovém základě (tvrzením, že neměl povědomost o charakteru jím předkládaných listin). Toliko při zpochybnění skutkových zjištění soudů („soudy … vyšly z nesprávného zjištění skutkového stavu“) a nikoli při vytknutí právních vad, jež by označil ve vztahu ke skutkovému zjištění, které se stalo předmětem právního posouzení, uplatňuje svůj názor o existenci vady zakládající dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

15. Nejvyšší soud však v dané souvislosti musí připomenout, že zásadně není v rámci dovolacího řízení oprávněn přezkoumávat skutková zjištění nalézacího soudu a s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak jej popsal soud prvního stupně (příp. soud odvolací) ve výroku odsuzujícího rozsudku. Pokud konkrétní dovolací argumentace uplatněný dovolací důvod obsahově nenaplňuje, což je případ posuzovaný, poté podané dovolání není způsobilé vyvolat přezkumnou činnost (§ 265i odst. 3 tr. ř.) dovolacího soudu. Za daného stavu k podanému dovolání dostačuje uvést následující skutečnosti.

16. Tvrzení, jež uplatňuje obviněný ve svém dovolání, byla součástí jeho odvolacích námitek, které vznesl již v rámci odvolání podaného vůči rozsudku nalézacího soudu. Odvolací soud se s nimi v odpovídajícím rozsahu vypořádal. Namítá-li nyní obviněný, že o fiktivnosti předložených listin neměl žádnou povědomost a na tomto základě se domáhá zrušení dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, nečiní v podstatě nic jiného než to, že fakticky požaduje, aby dovolací soud na základě svého vlastního a zájmům obviněného odpovídajícího odlišného hodnocení provedených důkazů dospěl k jiným skutkovým závěrům, než která vyjádřila napadená rozhodnutí, a jim pak přizpůsobil závěry právní.

17. Soudy nižších stupňů, i s přihlédnutím k poznatkům o speciální recidivě obviněného, jež je dána nejen shodnou právní kvalifikací skutků, nýbrž i povahou páchané trestné činnosti (snahou obohatit se ke škodě českého státu předkládáním fiktivních dokladů), dospěl k závěru o vědomosti obviněného o pravé podstatě jeho jednání, což se projevilo v jejich závěru (bod 5. odůvodnění rozsudku), že se popsaného jednání dopustil v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Přijaté závěry je třeba pokládat za logické zhodnocení provedených důkazů. Tomuto hodnocení nelze vytýkat libovůli. Lze ostatně poukázat i na fakt, že obviněný sice uplatňuje odlišné skutkové tvrzení, avšak již nedovozuje, v čem by mělo mít svůj podklad v provedeném dokazování. Nadto nutno znovu zopakovat, že dovolací soud – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – není oprávněn do hodnotících úvah soudů nižších stupňů a z nich vyvozených skutkových závěrů zasahovat. O případ extrémního nesouladu v jeho výkladu Ústavním soudem v posuzované věci nejde a obviněný to ani netvrdí.

18. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten vznesl námitky, které se s uplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. věcně rozešly. Vzhledem k tomu dovolací soud o jeho dovolání rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle něj Nejvyšší soud dovolání odmítne, je-li podáno z jiného důvodu než je upraven v § 265b.

19. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).


V Brně dne 22. 1. 2019


JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu