Rozhodnutí NS

7 Td 64/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/09/2019
Spisová značka:7 Td 64/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.64.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§ 25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 64/2018-14


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 9. 1. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných A. J., nar. XY, trvale bytem XY, D. D., nar. XY, trvale bytem XY, M. K., nar. XY, trvale bytem XY, J. C., nar. XY, trvale bytem XY a J. L., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 57 T 11/2018, o návrhu soudu na delegaci takto:


Podle § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Praze neodnímá.

Odůvodnění:


Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze podala u Městského soudu v Praze dne 19. 9. 2018 obžalobu na výše uvedené obviněné. U všech obviněných pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku ve znění platném do 30. 6. 2016. U A. J. a D. D. pod bodem I. až IV., M. K. pod bodem I. a II., J. C. pod bodem III. a J. L. pod bodem IV.

Nejvyššímu soudu byl dne 28. 11. 2018 předložen trestní spis Městského soudu v Praze sp. zn. 57 T 11/2018, s návrhem tohoto soudu na delegaci. Městský soud v Praze uvedl, že je místně i věcně příslušným soudem k projednání věci obviněných. Ve věci je stíháno 5 fyzických osob. Všichni obvinění jsou slovenské národnosti, mají trvalé bydliště na Slovensku a podle spisového materiálu se na Slovensku také zdržují. Obviněná A. J. a D. D. mají obhájce Mgr. M. Péliho, AK se sídlem v Uherském Brodě (okres Uherské Hradiště, Zlínský kraj), ostatní obvinění jsou zastupování obhájci, advokáty se sídlem AK v Praze. Obžaloba navrhuje výslech 7 svědků u hlavního líčení. Svědek P. B., trvale bytem Nová Dubnice, Slovenská republika, zdržující se ve Žďáru nad Sázavou (Zlínský kraj), L. B., trvale bytem Uherské Hradiště, zdržující se v Luhačovicích (Zlínský kraj), L. F. zdržující se v Dubnici nad Váhom (Slovenská republika), V. G. zdržující se v Dubnici nad Váhom (Slovenská republika), V. L. zdržující se v Nové Včelnici (Jihočeský kraj), M. O. zdržující se v Kunovicích (Zlínský kraj) a P. Z. zdržující se v Trenčíně (Slovenská republika). Dále státní zástupkyně navrhuje číst protokoly o výslechu celkem u 35 svědků, přičemž pouze svědci H. a M. mají bydliště v Praze, svědkyně H. v Milíně (cca hodina od Prahy) a všichni ostatní svědci mají bydliště poblíž Brna, případně pobývají ve Slovenské, Rumunské nebo Maďarské republice. Pokud by nebyl dán souhlas s postupem podle § 211 odst. 1 tr. ř., bylo by nutné i tyto svědky vyslechnout. Ve výše uvedeném shledává Městský soud v Praze důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř., neboť všichni obvinění a i téměř všichni svědci mají bydliště blíže k obvodu Krajského soudu v Brně. Je zde tedy podle soudu reálný předpoklad, že projednání věci u tohoto soudu povede ke značnému urychlení řízení a hospodárnějšímu procesu. Nadto je Krajský soud v Brně nejen věcně ale také místně příslušný (viz body III./1-12 a IV./1-2 obžaloby). U Krajského soudu v Brně jsou podle městského soudu dány také podmínky pro náležité objasnění věci.

Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal.

Lze konstatovat, že není pochyb o místní příslušnosti Městského soudu v Praze k projednání věci. Obvod tohoto soudu je totiž také místem spáchání zločinu kladeného obviněným za vinu (viz daňová přiznání podávaná za společnosti Divata, s. r. o., a KENZENO, s. r. o., u příslušných finančních úřadů v Praze). Ostatně ani městský soud svou místní příslušnost k projednání věci nesporuje. U tohoto soudu byla také podána obžaloba a tento soud se tak stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994). Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o návrhu soudu na delegaci, neboť je soudem nejblíže společně nadřízeným Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně (jemuž má být věc podle návrhu přikázána).

Nejvyšší soud konstatuje, že v dané trestní věci byla obžaloba podána proti 5 obviněným fyzickým osobám. Nejedná se tedy o žádný mimořádně velký počet obviněných ve věci. Dále je nutno zdůraznit, že skutečnost, že obvinění a jejich obhájci mají bydliště nebo sídlo mimo obvod soudu příslušného k projednání věci obecně není důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Soud v návrhu na delegaci neuvádí žádné důležité důvody, proč by se nemohli obvinění účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Praze.

Městský soud svými argumenty toliko do budoucna předjímá možné obtíže při konání hlavního líčení z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Takové ničím nepodložené domněnky však nemohou být důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Je nutno trvat na tom, že jde o postup zcela výjimečný a tedy odůvodněný zcela výjimečnými okolnostmi.

Ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost. V dané věci obžaloba navrhuje ke slyšení u hlavního líčení 7 osob, jejichž náklady hradí stát, a kteří mají bydliště jinde než je sídlo soudu příslušného k projednání věci. Bude samozřejmě otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné vyslechnout. Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu ale nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit nebo na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu příslušného soudu. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů.

Odnětím trestní věci Městskému sudu v Praze a jejím přikázáním Krajskému soudu v Brně, nebude výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení. Nelze akceptovat argumentaci městského soudu, neboť se nejedná o zcela výjimečnou situaci. Postup podle § 25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn zcela výjimečnými okolnostmi.

Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky § 25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Je nepochybné, že trestní věc obviněných bude u příslušného Městského soudu v Praze řádně objasněna a nestranně a zákonně projednána.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 9. 1. 2019


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu