Insolvenční řízení; oddlužení; věřitel; schůze věřitelů; prozatímní zástupce věřitelů; hlasovací lístek; elektronický podpis; legalizace, § 8 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019, § 50 zákona č. 182/2006 Sb., § 80a zákona č. 182/2006 Sb., § 401 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019, § 406 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019

Je-li hlasovací lístek, jehož prostřednictvím věřitel hlasuje o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, opatřen pouze uznávaným elektronickým podpisem osoby oprávněné za věřitele jednat, není tím ve smyslu ustanovení § 401 odst. 1 insolvenčního zákona splněna podmínka úředně ověřeného podpisu a k hlasovacímu lístku se (proto) nepřihlíží. Odvolání proti usnesení o schválení oddlužení je ve smyslu ustanovení § 406 odst. 4 insolvenčního zákona přípustné i tehdy, podá-li je věřitel, kterému hlasování o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů znemožnil nesprávný úřední postup insolvenčního soudu a který (v odvolání) se schváleným způsobem oddlužení nesouhlasí; jde-li o vadu, která mohla ovlivnit volbu způsobu oddlužení, je takové odvolání i důvodné. 

Insolvenční řízení; insolvenční správce; oceňování majetku; majetková podstata dlužníka; soupis majetkové podstaty; vyúčtování; hotové výdaje; znalecký posudek; věřitelský výbor, § 39 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 1. 2008 do 31. 5. 2019, § 219 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění od 20. 7. 2009, § 302 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 7. 2017

Jde-li o obtížně ocenitelný majetek, jehož ocenění pro účely soupisu znalci zadá insolvenční správce bez žádosti věřitelského výboru, aniž by takovému postupu bránily skutečnosti uvedené v § 219 odst. 3 části věty za středníkem insolvenčního zákona, lze takto vzniklý náklad na znalečném hradit z majetkové podstaty bez dalšího zkoumání účelnosti využití znalce a bez předchozího souhlasu věřitelského výboru ve smyslu § 39 odst. 3 insolvenčního zákona. Jde-li (naopak) o obtížně ocenitelný majetek, jehož ocenění pro účely soupisu zadá insolvenční správce znalci bez žádosti věřitelského výboru, ačkoli lze důvodně předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos pro majetkovou podstatu získaný tímto způsobem jeho ocenění, lze takto vzniklý náklad na znalečném hradit z majetkové podstaty jen při splnění podmínek uvedených v § 39 odst. 3 insolvenčního zákona. 

Finanční podpora; bonus; příspěvek; distribuce elektřiny; energetika, § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 4 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 5 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 9 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 32 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 180/2005 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 6a zákona č. 180/2005 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 54 odst. 13 zákona č. 165/2012 Sb.

V případě prodlení provozovatele přenosové nebo regionální distribuční soustavy s úhradou některé z forem podpory výroby elektřiny (zeleného bonusu, výkupní ceny či příspěvku k ceně elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla) ve výši stanovené pro rok 2012 má výrobce elektřiny právo na úroky z prodlení. Odmítl-li provozovatel přenosové nebo regionální distribuční soustavy uhradit výrobci tuto podporu, přešla s účinností od 1. 1. 2013 povinnost k jejímu zaplacení včetně úroku z prodlení na operátora trhu. 

Insolvenční správce; odměna; záloha; oddlužení; splátkový kalendář; výtěžek zpeněžení, § 7 zákona č. 182/2006 Sb., § 10 zákona č. 182/2006 Sb., § 11 zákona č. 182/2006 Sb., § 38 zákona č. 182/2006 Sb., § 91 zákona č. 182/2006 Sb., § 313 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 412 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb.

Usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje o tom, zda insolvenčnímu správci povolí zálohu na odměnu a hotové výdaje, je rozhodnutím, které vydává při výkonu dohlédací činnosti [§ 10 písm. b) insolvenčního zákona ve spojení s § 11 insolvenčního zákona] a proti němuž není odvolání přípustné, jelikož insolvenční zákon nestanoví jinak (§ 91 insolvenčního zákona). 

Insolvenční správce; odměna; náklady; přezkum přihlášek pohledávek; zpeněžování; majetková podstata dlužníka; rozdělení výtěžku, § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 313 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb.

Bez ohledu na konečnou výši výtěžku zpeněžení má insolvenční správce při zpeněžení majetku v konkursu jednak nárok na odměnu ve výši nejméně 45.000 Kč (dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jednak („dále“) nárok na odměnu ve výši 1.000 Kč za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky (do limitu 1.000.000 Kč) [§ 2a vyhlášky]. V těch případech, kdy ke zpeněžení majetku vůbec nedojde, platí, že podle ustanovení § 1 této vyhlášky nevznikl insolvenčnímu správci nárok na odměnu za zpeněžování. Jestliže insolvenční správce v takovém insolvenčním řízení nepřezkoumal žádnou přihlášku, lze jeho odměnu určit jen podle § 5 vyhlášky. Insolvenční správce, který v takovém insolvenčním řízení přezkoumal alespoň jednu přihlášku, má nárok na odměnu minimálně ve výši 45.000 Kč (§ 2a poslední věta vyhlášky). Úprava obsažená v ustanovení § 2a poslední věty vyhlášky (však) není „doplněním“ odměny určené podle § 1 odst. 5 vyhlášky. 

Insolvence; pohledávka; započtení; neúčinnost právního úkonu; úpadek; incidenční spory; odporovatelnost; odpůrčí žaloba; ochrana věřitelů; zmenšení majetku; majetková podstata dlužníka, § 235 zákona č. 182/2006 Sb., § 236 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 237 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 239 zákona č. 182/2006 Sb., § 241 zákona č. 182/2006 Sb., § 22 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., § 572 zákona č. 89/2012 Sb., § 1981 zákona č. 89/2012 Sb., § 1982 zákona č. 89/2012 Sb., § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.

V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími třemi osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen proto, že byly smluvními stranami takové smlouvy. Žalobu, kterou se domáhá vyslovení neúčinnosti takové smlouvy a zároveň vydání peněžitého plnění, které na základě smlouvy ušlo z dlužníkova majetku, nebo rovnocenné (peněžité) náhrady za původní dlužníkovo plnění, které (již) není možné vydat do majetkové podstaty, podává insolvenční správce ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 a § 239 odst. 1 insolvenčního zákona vůči osobám, „v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn“ nebo vůči osobám, „které z něho měly prospěch“, bez zřetele k tomu, že případně nejde o smluvní strany smlouvy. Tzv. „vícestranný zápočet“ nebo „kruhový zápočet“ má při absenci „vzájemně započitatelného (stejnorodého) plnění“ mezi jednotlivými dvojicemi věřitelů povahu dohody o zrušení nesplněného závazku (dluhu). Pro odpověď na otázku, zda dohoda o zrušení 

Insolvence; pohledávka; úpadek; incidenční spory; odpůrčí žaloba; ochrana věřitelů; zmenšení majetku, § 111 zákona č. 182/2006 Sb., § 165 zákona č. 182/2006 Sb., § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 229 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., § 235 zákona č. 182/2006 Sb., § 237 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 239 zákona č. 182/2006 Sb.

Pohledávku, která vznikla před rozhodnutím o úpadku a kterou je věřitel povinen přihlásit do insolvenčního řízení (chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka) nejpozději do uplynutí propadné přihlašovací lhůty určené v rozhodnutí o úpadku, není dlužník (jako osoba s dispozičním oprávněním ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 písm. b/ insolvenčního zákona) oprávněn uspokojit před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, jestliže již nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. To platí bez zřetele k tomu, že šlo o pohledávku, která vznikla (až) po zahájení insolvenčního řízení a která v době do (účinnosti) rozhodnutí o úpadku dlužníka mohla být uspokojena proto, že šlo o právní jednání nutné ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování závodu v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti nebo ke splnění procesních sankcí (§ 111 odst. 2 insolvenčního zákona). 

Insolvenční řízení; pohledávka; neúčinnost právního úkonu; pojistné na zdravotní pojištění; úpadek; incidenční spory; odpůrčí žaloba; ochrana věřitelů; majetková podstata, § 111 zákona č. 182/2006 Sb., § 235 zákona č. 182/2006 Sb., § 239 zákona č. 182/2006 Sb., § 4 zákona č. 48/1997 Sb., § 5 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., § 6 zákona č. 48/1997 Sb., § 8 zákona č. 48/1997 Sb., § 9 zákona č. 48/1997 Sb., § 2 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., § 5 zákona č. 592/1992 Sb.

Zúčtoval-li (budoucí) insolvenční dlužník svým zaměstnancům příjmy ze závislé činnosti (§ 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a odvedl-li (přímo) příslušné zdravotní pojišťovně pojistné na zdravotní pojištění, jehož plátci byli tito zaměstnanci, nešlo o plnění z majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka. 

Insolvence; incidenční spory; vyloučení věci; majetková podstata; náhradní peněžité plnění, § 159 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., § 225 zákona č. 182/2006 Sb., § 135b zákona č. 40/1964 Sb., § 1074 zákona č. 89/2012 Sb., § 1075 zákona č. 89/2012 Sb.

Vylučovací žalobou podle § 159 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona se lze úspěšně domoci i vyloučení náhradního peněžitého plnění dosaženého zpracováním věci sepsané do majetkové podstaty dlužníka. Jestliže movitá věc, která je předmětem vylučovací žaloby, zanikne zpracováním, lze pokračovat v excindačním řízení, vyplývá-li ze zákona, že okamžikem zpracování věci vzniklo žalobci (vylučovateli) vlastnické právo k věci vzniklé zpracováním; předmětem řízení je bez dalšího (bez nutnosti měnit žalobu) nová věc. V těch případech, kdy žalobci (vylučovateli) vzniklo (u věci nezpracované v dobré víře) časově omezené právo „volby výhodnějšího řešení“ (§ 1075 odst. 1 a 2 o. z.), lze v excindačním řízení pokračovat poté, co se na základě provedené volby nebo v důsledku jejího nevyužití vyjasnilo, že žalobci 

Náhrada při usmrcení; relutární náhrada; duševní útrapy; osoba blízká; bezpečnost a ochrana zdraví při práci; mezitímní rozsudek, § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., § 2951 zákona č. 89/2012 Sb., § 2902 zákona č. 89/2012 Sb., § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., § 152 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., § 30 odst. 1 písm. r) zákona č. 251/2005 Sb.

Při rozhodování o základu nároku na náhradu nemajetkové újmy druhotných obětí podle § 2959 o. z. mezitímním rozsudkem musí být vyřešeny všechny sporné otázky existence všech uplatněných nároků včetně promlčení, solidární povahy plnění při pluralitě účastníků i spoluzpůsobení si újmy poškozeným ve smyslu § 2918 o. z., kromě výše plnění.