(Bez anotace) Náhrada škody, Duševní útrapy (o. z.), [ Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (o. z.)], § 2959 o. z.

Rozvoj duševního onemocnění u pozůstalého (druhotné oběti) v důsledku úmrtí blízkého člověka je důvodem pro přiměřené zvýšení peněžité náhrady nemajetkové újmy podle § 2959 o. z., a to při respektování právně významných kritérií a pravidel pro rozhodování o její výši. 

(Bez anotace) Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení (o. z.), § 2900 o. z., § 2901 o. z., § 2910 o. z., § 2918 o. z.

Závěr, že poskytovatel zdravotní péče ve vztahu k pacientovi porušil generální prevenční povinnost (§ 2900 o. z.) či zakročovací povinnost (§ 2901 o. z.), se může týkat jen vedlejších či podpůrných činností, které nemají charakter individuálních léčebných postupů, u nichž je náležitá péče popsána odbornou literaturou či profesními standardy. 

(Bez anotace) Bezdůvodné obohacení, § 2992 o. z.

Jednání ochuzeného na vlastní nebezpečí ve smyslu § 2992 o. z. se vyznačuje tím, že ochuzený nemá objektivně žádný opodstatněný důvod spoléhat se na to, že se mu za jeho plnění má od jiné osoby (či osob) něčeho dostat, přesto je jednání ochuzeného na tuto osobu (či osoby) orientováno, a to zpravidla v očekávání majetkové či jiné výhody, protislužby nebo jiného prospěchu jako projevu slušnosti, vděčnosti či společenského uznání apod., jež nelze právně vynutit, aniž by zároveň šlo o vědomé obohacení jiného plněním nedluhu (vnucené obohacení) podle § 2997 odst. 1 věta druhá o. z. Jde o jednání, jež ochuzený činí s celkově nejistým výsledkem. Ochuzený nejedná na vlastní nebezpečí pouze proto, že poskytuje obohacenému majetkový prospěch bez právního důvodu. 

(Bez anotace) Společné jmění manželů, Cena věci (o. z.), Vypořádání SJM, § 740 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01. 01. 2014.

Při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. 

(Bez anotace) Neplatnost právního jednání, Společník, Společnost s ručením omezeným, Veřejný pořádek (o. z.), Započtení pohledávky, § 13 předpisu č. 90/2012 Sb., § 580 o. z., § 588 o. z., § 1 odst. 2 o. z.

Výraz „zjevně“, užitý v § 588 o. z. nevyjadřuje požadavek na určitý stupeň intenzity narušení veřejného pořádku posuzovaným právním jednáním, nýbrž toliko zdůrazňuje, že narušení veřejného pořádku musí být zřejmé, jednoznačné a nepochybné. Podle § 1 odst. 2 části věty před středníkem o. z. jsou zakázána (nepřípustná) pouze taková ujednání, která odporují smyslu a účelu určité právní normy, bez ohledu na to, zda tímto smyslem a účelem je ochrana veřejného pořádku, dobrých mravů, či jiných – v § 1 odst. 2 o. z. výslovně nezdůrazněných – hodnot. Proto je vždy třeba posuzovat, zda odchylné ujednání jde proti smyslu a účelu dané právní normy, či zda tento smysl a účel zachovává, byť tak činí prostřednictvím odchylné – autonomní – úpravy. 

Nemajetková újma; odpovědnost státu za škodu; odpovědnost státu za újmu; výkon veřejné moci; pravomoc soudu; trestní řízení; orgán činný v trestním řízení; neoprávněnost zásahu; výkon pravomocí orgánu státu; zásah do osobnostní sféry; ochrana osobnosti; náhrada za zásah do osobnostních práv při výkonu veřejné moci, § 81 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 81 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 82 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 1 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., § 6 odst. 2 písm. a) zák. č. 82/1998 Sb., § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., § 14 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 7 zák. č. 99/1963 Sb.

I v poměrech založených zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, musí být nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy, která měla být způsobena výkonem veřejné moci, uplatněn proti státu, nikoliv vůči osobě, která vyvolala nepříznivý zásah do osobnostní sféry poškozeného v rámci činnosti sledující plnění služebních či pracovních úkolů při výkonu pravomocí orgánu státu. 

Příslušnost soudu místní; odpovědnost státu za škodu; odpovědnost státu za újmu; trestní řízení; nesprávný výkon veřejné moci; nesprávný úřední postup; organizační složka státu; orgán činný v trestním řízení; Policie České republiky, § 21a odst. 1 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb., § 85 odst. 5 zák. č. 99/1963 Sb., § 105 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 6 odst. 2 písm. a) zák. č. 82/1998 Sb., § 6 odst. 5 zák. č. 82/1998 Sb., § 2 zák. č. 273/2008 Sb., § 95 odst. 1 zák. č. 273/2008 Sb.

Odpovědnost státu za újmu způsobenou činností policejního orgánu coby orgánu činného v trestním řízení se řídí ustanovením § 95 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jen tehdy, je-li újma způsobena osobě, která není zamýšleným adresátem výkonu veřejné moci, ani se jinak trestního řízení neúčastní v postavení jeho subjektu, v ostatních případech se odpovědnost státu posuzuje podle zákona č. 82/1998 Sb. 

Pojištění odpovědnosti za škodu; provoz vozidla; regres; objektivní odpovědnost; subjektivní okolnosti na straně pojištěného, § 13 zák. č. 89/2012 Sb., § 10 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., § 10 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb.

Při posouzení otázky, zda pojištěný porušil základní povinnost při provozu vozidla na pozemních komunikacích provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí [§ 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů] a zda tedy má pojistitel vůči němu právo na regresní postih, je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá. 

Podnájem; výpověď z nájmu nebytových prostor; výpověď z nájmu prostor sloužících k podnikání; výpověď z podnájmu; přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu; neplatnost výpovědi z nájmu; užití věci, § 2302 zák. č. 89/2012 Sb., § 2313 zák. č. 89/2012 Sb., § 2314 zák. č. 89/2012 Sb., § 2215 zák. č. 89/2012 Sb., § 2278 zák. č. 89/2012 Sb., § 80 zák. č. 99/1963 Sb., § 3074 odst. 1 věta první před středníkem zák. č. 89/2012 Sb.

Nestanoví-li jinak zákon nebo dohoda účastníků, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání). Zvláštní úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2314 o. z.) se na podnájemní vztah nepoužije. 

Nájem nebytových prostor; výpověď z nájmu nebytových prostor; nájem prostoru sloužícího podnikání; výpověď z nájmu prostoru sloužícího podnikání; výpovědní důvod; oprávněnost výpovědi, § 2308 zák. č. 89/2012 Sb., § 2312 zák. č. 89/2012 Sb., § 2314 zák. č. 89/2012 Sb.

Vážný důvod, pro který lze vypovědět nájem prostoru sloužícího podnikání uzavřeného na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době (§ 2312 o. z.), musí být uveden ve výpovědi; není-li tomu tak, nebo nejde-li o vážný důvod, skončí nájem uplynutím šestiměsíční výpovědní doby. Nemá proto význam zabývat se (ne)existencí vážných důvodů v řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi podle § 2314 o. z.