Náhrada nemajetkové újmy; moderační právo soudu; moderace náhrady škody soudem; spolu způsobení si újmy poškozeným; spoluúčast poškozeného na škodě, § 2918 zák. č. 89/2012 Sb., § 2953 zák. č. 89/2012 Sb., § 2958 zák. č. 89/2012 Sb.

Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé škodě vychází z toho, že škoda nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným; v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese škodu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Moderační (zmírňovací) právo umožňuje soudu určit výši náhrady škody nižší částkou, než je její skutečný rozsah tak, aby přiznaná náhrada škody vyjadřovala to, co v konkrétním případě lze po škůdci spravedlivě požadovat. Moderace se v případě náhrady (odčinění) nemajetkové újmy může uplatnit jen velmi omezeně. 

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu; úmrtí osoby blízké; vražda, § 375 odst. 1 písm. d) zák. č. 262/2006 Sb., § 13 zák. č. 40/1964 Sb., § 2959 zák. č. 89/2012 Sb., § 378 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění od 1. 1. 2012

Odškodnění pozůstalých po zaměstnanci zemřelém v důsledku pracovního úrazu, k němuž došlo po 1. 1. 2012, se posuzuje podle § 378 odst. 1 zák. práce, aniž by bylo možno nárok pozůstalých na náhradu mimořádné nemajetkové újmy nad částku 240.000 Kč hodnotit podle § 13 odst. 2 a 3 obč. zák. (resp. od 1. 1. 2014 podle § 2959 o. z.). 

Náhrada újmy; invalidní důchod; ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti; výše náhrady, § 3036 zák. č. 89/2012 Sb., § 4 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění od 1. 1. 2012, § 619 zák. č. 89/2012 Sb., § 620 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 629 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 389 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 30. 9. 2015, § 371 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 30. 9. 2015, § 271t zák. č. 262/2006 Sb. ve znění od 1. 10. 2015, § 271b zák. č. 262/2006 Sb. ve znění od 1. 10. 2015

Promlčení práv na jednotlivá plnění vyplývajících z nároku zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a vzniklých v době po 31. 12. 2013 se řídí ustanoveními § 609-653 o. z., i když k pracovnímu úrazu zaměstnance a vzniku práva na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti došlo před 1. 1. 2014. Zaměstnanci, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a který po pracovním úrazu nevykonává pracovní činnost, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a invalidním důchodem pobíraným z téhož důvodu; k výdělku ve výši minimální mzdy se nepřihlíží. 

Ukončení pracovního poměru; platnost právního jednání; bezprávná výhružka; svoboda vůle, § 72 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2014, § 551 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění do 29. 12. 2016, § 587 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění do 29. 12. 2016

O bezprávnou výhrůžku jde tehdy, jestliže osoba vykonávající psychický nátlak hrozí něčím, co není oprávněna učinit, nebo vyhrožuje tím, co by sice byla oprávněna učinit, avšak prostřednictvím výhrůžky si vynucuje něco, k čemu být použita nesmí. Dovolání se neplatnosti právního jednání ve smyslu § 587 odst. 1 o. z. je jednostranné právní jednání adresované druhému účastníku právního vztahu, jež vyvolává právní následky od okamžiku, kdy došlo adresátu (§ 570 odst. 1 o. z.). Lze je učinit toliko výslovně; z jeho obsahu musí být patrno, že se jím uplatňuje neplatnost konkrétního právního jednání, a musí v něm být označena vada (nedostatek svobody vůle) dotčeného právního jednání, která způsobila 

Výpověď z pracovního poměru; nadbytečnost, § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 27. 2. 2017, § 13 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2006, § 3 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 27. 2. 2017, § 2 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 27. 2. 2017, § 1a odst. 1 písm. a) zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 27. 2. 2017, § 74 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. ve znění do 27. 2. 2017, § 213 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 27. 2. 2017

Zaměstnavatelé mohou plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti (stejně jako plnění ostatních úkolů) zajišťovat i jinak než prostřednictvím osob zaměstnávaných v základním pracovněprávním vztahu, nejde-li o výkon závislé práce na základě smluv (dohod), jimiž se zakládají jiné než pracovněprávní vztahy. Právnické a fyzické osoby provozující činnost, při které pořádají umělecká představení, mohou rozhodnout o tom, že činnost dosud zajišťovanou prostřednictvím výkonných umělců zaměstnávaných v základním pracovněprávním vztahu budou nadále zabezpečovat na základě občanskoprávních smluv (dohod) uzavíraných s výkonnými umělci (aniž by šlo o výkon závislé práce), popřípadě s menším 

(Bez anotace) Oddlužení, Zavinění, Darování, § 414 odst. 1 IZ. ve znění do 30. 06. 2017, § 415 IZ. ve znění do 30. 06. 2017, § 417 odst. 1 IZ. ve znění do 30. 06. 2017, § 418 odst. 1 písm. b) IZ. ve znění do 30. 06. 2017.

Jestliže insolvenční soud nezrušil oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. května 2019) jen proto, že dlužník se zavázal zajistit dar od konkrétního dárce, je skutečnost, že dárce si poskytnutí daru rozmyslel, jelikož nesouhlasil s průběhem insolvenčního řízení a se způsobem přezkoumání jedné z přihlášených pohledávek, pro účely rozhodování o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek podle § 415 insolvenčního zákona okolností, kterou dlužník „zavinil“ ve formě nedbalosti nevědomé. I kdyby totiž dlužník v době, kdy přislíbil zajištění daru, nevěděl, že dar nemusí být poskytnut, jelikož se dárce rozhodne jinak, vzhledem k okolnostem (bez příslibu daru by insolvenční soud oddlužení zrušil) a k osobním poměrům (zajištění konkrétního dárce bylo věcí dlužníka) to vědět měl. 

(Bez anotace) Oddlužení, Konkurs, Úpadek, Přechodná (intertemporální) ustanovení, Zpětná účinnost právních předpisů, § 418 IZ. ve znění do 30. 06. 2017, § 418 IZ. ve znění od 01. 07. 2017.

Na oddlužení schválené do 30. června 2017 nelze aplikovat § 418 odst. 4 a 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném od 1. července 2017. 

(Bez anotace) Insolvenční řízení, Incidenční spory, Uplatňování pohledávky, Oddlužení, Zpeněžování, Vypořádání SJM, Společné jmění manželů, Majetková podstata, § 268 odst. 1 IZ., § 268 odst. 2 IZ., § 270 odst. 1 IZ., § 273 odst. 1 IZ., § 406 odst. 2 písm. b) IZ. ve znění od 01. 01. 2014 do 30. 06. 2017, § 408 odst. 1 IZ. ve znění od 01. 01. 2014 do 31. 05. 2019, § 408 odst. 2 IZ. ve znění od 01. 01. 2014 do 31. 05. 2019.

Jestliže po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jejíž součástí byl majetek nevypořádaného společného jmění manželů, který byl v takovém usnesení uveden dle § 406 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona, dojde následně k vypořádání společného jmění manželů soudně (tak, že takový majetek připadne druhému z manželů a dlužníku vznikne pohledávka z titulu vypořádacího podílu), pak pohledávka z titulu vypořádacího podílu není „novým“ majetkem dlužníka ve smyslu § 408 odst. 2 insolvenčního zákona. 

(Bez anotace) Incidenční spory, Bezdůvodné obohacení, Náklady řízení, § 2991 o. z., § 168 odst. 2 písm. b) IZ., § 169 odst. 1 písm. f) IZ., § 202 odst. 1 IZ.

Nejde-li o náklad vynaložený bez právního důvodu třetí osobou na zhodnocení majetkové podstaty (§ 169 odst. 1 písm. f/ insolvenčního zákona), je majetkový prospěch, který majetková podstata získala po rozhodnutí o úpadku dlužníka plněním třetí osoby bez právního důvodu, bezdůvodným obohacením (§ 2991 o. z.), jež v rámci řádné správy majetkové podstaty má být vydáno ochuzenému jako plnění na jeho pohledávku za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona. V incidenčním sporu 

(Bez anotace) Dokazování, Incidenční spory, Odporovatelnost, § 118a odst. 3 o. s. ř., § 120 odst. 1 o. s. ř. § 240 IZ.

I. Protiplnění dle § 240 insolvenčního zákona musí být majetkové povahy, reálné a přiměřeně ekvivalentní; nemůže mít jinou, např. nemajetkovou, povahu nebo podobu, kterou nelze nijak zpeněžit anebo využít k uspokojení věřitelů. II. Prokáže-li insolvenční správce v řízení o odpůrčí žalobě, že dlužník poskytl třetí osobě plnění právním jednáním, které je podle své povahy právním