Odpověď na žádost o poskytnutí informace, vedenou pod sp. zn. Zin 75/2015

Nejvyšší soud eviduje pod spisovou značkou Zin 75/2015 žádost o informace, kterou zaslala jednatelka nejmenované pražské společnosti, podnikající v autodopravě. Konkrétně požadovala informace o všech dokumentech, které od 1. prosince 2012 zasílal Nejvyšší soud ve věcech zmiňované společnosti jednak jejím statutárním zástupcům, ale také advokátním kancelářím, exekutorským úřadům, eventuelně jiným osobám či společnostem z důvodu, že si tyto dokumenty vyžádaly nebo byly oprávněny je obdržet. Žádost o informace se rovněž týkala veškeré další korespondence, která v uvedeném období směřovala z Nejvyššího soudu k zástupcům zmiňované pražské firmy, přímo vyjmenovaným v žádosti, jako k fyzickým osobám. Žadatelka požadovala rovněž doklady o doručení či jiné doklady o odeslání takových zásilek, například poštovní doručenky nebo hlášenky o doručení do datové schránky.
Nejvyšší soud vyhledal celkem 9 různých spisových materiálů, které se jmenované společnosti, popř. jejich zástupců, týkají. Ke každému spisovému materiálu uvedl do odpovědi pro řádnou identifikaci jeho spisovou značku, stručně popsal, jaké dokumenty v rámci daného spisu a jakou formou /datová schránka, e-mail, doporučený dopis, apod./, včetně data, z Nejvyššího soudu odcházely. V příloze zaslal také kopie doručenek a kopie dalších možných potvrzení o doručení či odeslání. Originály z pochopitelných důvodů odeslat nemohl. Ve věci konkrétních tří spisů, které se týkaly řízení o dovolání, Nejvyšší soud žadatelku o informace upozornil, že nesděluje svá rozhodnutí účastníkům řízení sám, ale prostřednictvím prvoinstančního soudu, přes který bylo dovolání podáno. Jednotlivé účastníky /jejich právní zástupce/ proto informuje o rozhodnutích Nejvyššího soudu právě prvoinstanční soud. Ten také opatřuje rozhodnutí doložkou právní moci. Pokud tedy má žadatelka dojem, že některá z rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně neobdržela, doporučil jí Nejvyšší soud, aby se s podobnou žádostí o informace obrátila také na prvoinstanční soud, v jejím případě na Obvodní soud pro Prahu 4. Nejvyšší soud v řádné lhůtě pak odeslal souhrnnou odpověď na všechny otázky žadatelce.
Žadatelka obratem proti odpovědi podala stížnost, ve které mimo jiné zpochybnila tiskového mluvčího Nejvyššího soudu jako osobu oprávněnou poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., zpochybnila také samotný obsah odpovědi s tím , že k této stížnosti připojila další žádosti, včetně požadavku na důslednou kontrolu všech podnětů, které /žadatelka/ v minulosti k Nejvyššímu soudu podala.
Stížnost předal povinný subjekt /tiskový mluvčí Nejvyššího soudu/ v zákonné lhůtě nadřízenému orgánu, předsedovi Nejvyššího soudu. Nadřízený orgán po podrobném přezkoumání stížnosti v plném rozsahu potvrdil původní postup povinného subjektu /tiskového mluvčího/ a stížnost žadatelky o poskytnutí informace označil za nedůvodnou. Žadatelka byla poučena o tom, že pokud nesouhlasí s daným postupem vyřízení její žádosti, lze proti uvedenému rozhodnutí podat do dvou měsíců od jeho doručení žalobu v rámci správního soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Mgr. Petr Tomíček, tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.