Kárný senát Nejvyššího správního soudu potrestal soudce Okresního soudu v Mělníku za nepřesné a neúplné informace, které uvedl v oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích, jenž soudci povinně každoročně podávají k Nejvyššímu soudu

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kárné žalobě, kterou na soudce Jana Veselého podal jako kárný žalobce předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Kárný senát soudci uložil důtku, i když kárný žalobce původně navrhoval vyšší trest, snížení platu o 30 % na dobu 6 měsíců. Podstatou provinění soudce Jana Veselého byla skutečnost, že ve svých oznámeních, která jsou ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, povinni od roku 2017 každoročně podávat všichni soudci k Nejvyššímu soudu, neuváděl ve formulářích konkrétní vyplněné údaje, ale pouze odkazy, např. v případě vlastněných nemovitostí to byl odkaz na katastr nemovitostí, v případě prokazovaných příjmů odkazoval soudce Jan Veselý jen na svá odevzdaná daňová přiznání či na číslo jednací dědického řízení.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu přivítal s tím, že je jasným signálem pro všechny soudce, aby k vyplňování svých tzv. majetkových přiznání přistupovali se vší vážností. Doslova uvedl: „Soudci nejenže nemohou zatajovat žádné skutečnosti o svém majetku, ale nemohou se spoléhat ani na to, že v rámci podaného oznámení jen odkáží na veřejné či neveřejné rejstříky, ve kterých by si měl následně Nejvyšší soud tyto údaje dohledávat sám.“ Nejen podle Petra Angyalossyho, ale i podle předsedkyně kárného senátu JUDr. Miluše Doškové, zákon jasně stanoví, co všechno má soudce konkrétně ve svém oznámení uvést, formuláře k tomu určené plně odpovídají právnímu předpisu a obsahují informaci, co a jak má být do nich zapsáno. Je zřejmé, že tyto údaje do formuláře musí uvést samotný soudce a ne evidenční orgán, v tomto případě Nejvyšší soud.

Oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu je na základě zákona o střetu zájmů, pověřeno přijímáním a evidencí oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců České republiky a dále uchováváním a dohlížením nad úplností údajů v těchto oznámeních od 1. září 2017. Historicky první oznámení museli soudci odevzdat k 30. listopadu 2017. Každý rok pak soudci mají povinnost do konce června podávat tzv. průběžná oznámení zahrnující informace o vykonávaných činnostech, nově nabytém majetku a příjmech za předcházející kalendářní rok a informace o výši existujících a k 31. prosinci předchozího roku nesplacených závazcích. Soudci, kteří končí ve funkci, pak podávají závěrečné výstupní oznámení.

Nejvyšší soud takto přijímá a zpracovává ročně přes 3 000 oznámení. Oddělení střetu zájmů tvořily u Nejvyššího soudu do konce roku 2020 dvě pracovnice, s ohledem na mimořádnou vytíženost oddělení došlo od 1. lednu 2021 k jeho posílení o další pracovní pozici.

Oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu doposud provádělo ročně řádově na desítky kontrol podaných oznámení, a to jednak namátkových, dále pak na základě konkrétního podnětu, což bylo i v případě soudce Okresního soudu v Mělníku Jana Veselého. Systematicky pak oddělení provádí kontrolu správnosti všech výstupních oznámení, tedy u všech soudců, kteří skončili ve funkci. Právě proto, aby byla kontrola účinnější, bylo oddělení od tohoto roku posíleno o jedno pracovní místo navíc.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
7. ledna 2021