Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství pokračují ve snaze zvýšit podíl ukládaných peněžitých trestů, usilují taktéž o častější využívání tzv. odklonů v trestním řízení

Více než zdvojnásobení počtu ukládaných peněžitých trestů v České republice za poslední dva roky, takový je konkrétní výsledek společné snahy Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyššího soudu. Už v roce 2016 obě instituce veřejně deklarovaly svůj úmysl přesvědčit soudy, aby peněžité tresty ukládaly častěji. Rok 2017 byl pak ve znamení společně pořádaných seminářů, které soudcům, státním zástupcům a policistům vysvětlovaly jednotlivé aspekty ukládání peněžitých trestů. Uložení peněžitého trestu musí totiž nepochybně předcházet kvalitní přípravné řízení, ve kterém je třeba zkoumat osobní, majetkové, rodinné a jiné poměry obviněného.
Počet peněžitých trestů (jako hlavní i jako další sankce) ve vztahu k počtu odsouzených


Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Počet peněžitých trestů se v České republice až do roku 2015, resp. poloviny roku 2016, dlouhodobě pohyboval pod hranicí 4%, většinou se jednalo o tresty v dopravě. Například v Německu počet ukládaných peněžitých trestů již řadu let dosahuje téměř 85%, v Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody. Průměrně je zde vyměřen peněžitý trest ve více než 55 % rozhodnutí. V Rakousku je peněžitým trestem potrestán každý třetí odsouzený, mezi země s vysokým počtem peněžitých trestů (170.000 – 180.000 ročně) patří Francie.

Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství v minulých měsících zároveň shromažďovaly podklady a náměty širokého spektra odborníků k dalšímu navýšení podílu ukládaných peněžitých trestů. „V tuto chvíli musíme soudcům, státním zástupcům i policii pomoci také novelizací trestního zákoníku a trestního řádu. Proto vznikl legislativní návrh, který obsahuje například zásadu, aby se u majetkových trestných činů prioritně uvažovalo právě o uložení peněžitého trestu, jako univerzálního majetkového trestu. Už v přípravném řízení musí být zjišťovány majetkové poměry obviněného. Musí dojít také k úpravám samotného výkonu peněžitého trestu,“ naznačuje další kroky předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Mezi navrhovanými legislativními změnami jsou proto například tyto:

- K § 69; § 68 odst. 3, 5 a 7 trestního zákoníku se navrhuje zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody, namísto kterého by se zavedl postup spočívající v možnosti přeměnit peněžitý trest nebo jeho zbytek v nepodmíněný trest odnětí svobody. Přeměna nevykonaného peněžitého trestu by se pak měla řídit pevně daným přepočtem, určeným poměrem. Každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě by se mohla přepočítat např. na dva dny odnětí svobody. Pro zjednodušení výkonu peněžitého trestu se dále navrhuje zrušení možnosti přeměny nevykonaného peněžitého trestu v trest domácího vězení nebo obecně prospěšných prací.
- K § 89 odst. 1; § 91 a § 92 trestního řádu se navrhuje zavedení výslovné povinnosti zjišťovat osobní, majetkové, rodinné a jiné poměry pachatele v dokazování při trestním stíhání, zejména při výslechu obviněného.
- § 343 trestního řádu by nově stanovil přednost vymáhání peněžitého trestu před rozhodnutím o jeho přeměně v trest odnětí svobody a vymáhání tohoto trestu celními úřady, které jsou obecně pověřeny správou daní a jiných peněžitých plnění. Vymáhání peněžitých trestů představuje pro soudy nadměrnou administrativní zátěž, která se odráží v počtu ukládaných peněžitých trestů.

Návrhů ke změně legislativy je více, tisková zpráva uvádí jen ty základní. Od většiny návrhů ke změně trestního zákoníku se odvíjejí změny souvisejících ustanovení trestního řádu a naopak.

Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu ke standardnímu projednání věci v hlavním líčení. Trestní věc je díky nim možné vyřídit stejně plnohodnotně jako ve standardním trestním řízení. Navíc se zde uplatňují zásady restorativní justice, která umožňuje odstraňovat konflikty mezi pachateli a poškozenými.

K odklonům náleží zejména podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, trestní příkaz, dále podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, v řízení ve věcech mládeže odstoupení od trestního stíhání. Trestní řád novelizací zákonem č. 293/2012 pracuje s účinností od 1. 9. 2012 též s dohodou o vině a trestu. Tu je možné prozatím uzavřít pouze u trestných činů, které nejsou zvlášť závažnými trestnými činy, tedy u přečinů a zločinů, u nichž horní hranice odnětí svobody nedosahuje 10 let. Nejvyšší státní zastupitelství, za podpory Nejvyššího soudu, chce aplikaci dohody o vině a trestu podstatně rozšířit i na zvlášť závažné trestné činy. „Dohoda o vině a trestu skýtá prostor pro efektivní a rychlý postup justice. Legislativní úprava může rozšířit využití tohoto nástroje na mnohem větší počet případů,“ vysvětluje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Ve snaze efektivněji a častěji využívat odklonů v trestním řízení se Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně pro rok 2018 zaměřují na organizování seminářů pro policii, státní zástupce a také soudce. Jedná se o obdobu úspěšného programu zaměřeného loni na peněžité tresty. První seminář se konal pro více než stovku účastníků již v polovině ledna, další se uskuteční 12. února.

Odklony v trestní řízení v letech 2015 - 2017

rok
zkrácené přípravné řízení
obžaloby
návrhy na schválení dohody o vině a trestu
podmíněně zastaveno
schválení narovnání
návrhy na potrestání
návrhy na schválení dohody o vině a trestu
podmíněně odloženo §179g tr ř.
odloženo po schválení narovnání
2015
39 452
107
2 851
81
44 875
6
2 553
28
2016
38 424
89
2 857
79
39 707
6
2 375
16
2017
35 046
110
2 962
51
35 677
6
2 153
11
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Společná snaha o častější ukládání peněžitých trestů a využívání odklonů v trestním řízení by měla jednoznačně vést ke snížení obsazenost věznic a zvýšení účinnosti trestních sankcí. Je potřeba těmito přístupy také nahradit nadmíru využívané podmíněné odsouzení.

Stav obsazenosti vězeňských zařízení ke dni 26. 1. 2018

Ubytovací kapacita
Obsazenost
Naplněnost
Celkem
21 006 míst
22 174 míst
105,6 %
Výkon vazby
2 264 míst
1 758 míst
77,6 %
Výkon trestu
18 657 míst
20 336 míst
109 %
Detence
85 míst
80 míst
94,1 %
Zdroj: Vězeňská služba ČR


Mgr. Petr Tomíček, tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
Mgr. Petr Malý, tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství
30. 1. 2018



Zleva: nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman; předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.;
tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Mgr. Petr Tomíček