Nejvyšší soud rozhodl o některých aktuálních otázkách prodeje výrobků se zdravotními účinky

Nejvyšší soud se ve třech rozhodnutích přijatých senátem 23 Cdo vyjádřil k souboru aktuálních otázek, jejichž společným znakem jsou známkoprávní a nekalosoutěžní souvislosti prodeje výrobků se zdravotními účinky.
V rozsudku ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 23 Cdo 397/2020 (ve složení senátu Pavel Horák - předseda senátu, Pavel Tůma - soudce zpravodaj, Bohumil Dvořák), posuzoval Nejvyšší soud situaci, kdy žalovaný bez souhlasu žalobce jako vlastníka ochranné známky dovážel z členského státu Evropské unie do České republiky originální léčivé přípravky (MIRENA a DIANE-35), které za účelem jejich umístění na tuzemský trh přebaloval do vnějšího obalu (nesoucího ochrannou známku) odlišného od původního balení, a to i co do jeho velikosti (resp. množství obsaženého výrobku).

Nejvyšší soud dospěl k závěru, jenž lze shrnout takto:
Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění originálního léčivého přípravku dovezeného z členského státu Evropské unie na trh v České republice pouze proto, že byl tento léčivý přípravek před jeho uvedením na trh v České republice přebalen do balení o odlišné velikosti, je-li tato velikost balení v důsledku omezení vyplývajících z předpisů veřejného práva o nakládání s léčivými přípravky či v důsledku obvyklého výkonu práv a povinností podle těchto předpisů nezbytná pro skutečný přístup tohoto léčivého přípravku na trh v České republice.

I když nejsou tyto podmínky splněny, není podle konkrétních okolností věci (zejména s ohledem na původní stanovisko vlastníka ochranné známky) vyloučena možnost zamítnutí žaloby vlastníka ochranné známky pro zjevné zneužití jeho práva podle občanského zákoníku.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo dnes, tedy 15. 12. 2020, vyvěšeno na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a úřední desce v budově soudu. Dostupné je pod sp. zn. 23 Cdo 397/2020. Po uplynutí 15 dnů bude rozhodnutí z úřední desky svěšeno.

V dalším rozsudku ze dne 24. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3641/2018 (ve složení senátu Pavel Horák - předseda senátu, Bohumil Dvořák – soudce zpravodaj, Zdeněk Des), posuzoval Nejvyšší soud situaci, kdy žalovaný uváděl v reklamě na jím nabízený doplněk stravy (Colafit) informaci, jejímž obsahem bylo tvrzení o zmírnění bolesti kloubů při užívání tohoto doplňku stravy.

Nejvyšší soud dospěl k závěru (podrobně odůvodněnému v rozhodnutí dostupném zde), jenž lze shrnout takto:
Při posouzení, zda konkrétní tvrzení o vlastnostech doplňku stravy je jednáním v nekalé soutěži způsobilým vyvolat v zákaznících klamnou představu, že tento doplněk stravy může léčit onemocnění, resp. zmírňuje jeho bolestivost, je nutno zohlednit, zda tento výrobek je zaměřen na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní.

Znak spočívající ve fyzické slabosti spotřebitelů se může týkat i osob trpících či ohrožených nemocemi kloubů. V takových případech je při posuzování, zda je jednání soutěžitele v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům, zapotřebí vycházet z pohledu průměrného člena cílové skupiny spotřebitelů a pečlivě přitom zvažovat konkrétní okolnosti dané věci, včetně závažnosti daného onemocnění, způsobu, jakým nemoc tyto osoby omezuje či ohrožuje, jakož i možného strachu z takové nemoci a přání ji za každou cenu překonat.

V rozsudku ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3500/2019 (ve složení senátu Pavel Horák – předseda senátu, Pavel Tůma – soudce zpravodaj, Bohumil Dvořák), potom posuzoval Nejvyšší soud situaci, kdy doplňky stravy (z řady HEMOSTOP) byly žalovaným v hospodářském styku označovány informacemi o vlivu těchto výrobků na zdraví člověka.

Nejvyšší soud dospěl k závěru (podrobně odůvodněnému v rozhodnutí dostupném zde), jenž lze shrnout takto:
Z pouhého obecného zjištění, že doplněk stravy je v hospodářském styku označován informacemi o vlivu tohoto výrobku na zdraví člověka, nelze učinit závěr, že uvádění takto označeného výrobku na trh je jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilým klamat zákazníky.

To však nevylučuje, že porušení právních předpisů o označování doplňků stravy informacemi o vlivu těchto výrobků na zdraví člověka může přesto být jednáním v nekalé soutěži, neboť způsobilost tohoto jednání přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům nemusí spočívat pouze v klamání zákazníků.


Oddělení styku s veřejností
Nejvyšší soud
15. 12. 2020