Reakce na účelově zpracované reportáže České televize k tématu přidělování věcí jednotlivým soudním senátům na soudech v ČR

Nejvyšší soud považuje za nutné ohradit se proti účelovému a zkreslenému zpracování reportáže redaktora České televize Jiřího Hynka pro hlavní zpravodajskou relaci Události (sobota 30. 1. 2021) a následné zpracování další verze reportáže na stejné téma, střižené pro zpravodajský program ČT24.

Reportáže měly upozornit na to, že soudům prozatím chybí automatický generátor pro přidělování jednotlivých věcí konkrétním soudcům (senátům). Celá zpráva byla postavena na tom, že až začnou počítačový generátor, jehož zavádění zpozdila koronavirová krize, soudy využívat, nebude moci docházet k různým „excesům“, způsobeným současným způsobem přidělování věcí. Za jeden z nejkřiklavějších byl přitom označen případ, kdy bylo podané dovolání v trestní věci v prvotní fázi přiděleno u Nejvyššího soudu témuž soudci, který o vině a trestu rozhodoval už při svém předchozím působení u Vrchního soudu v Praze.

Jako oslovený tiskový mluvčí Nejvyššího soudu jsem při přípravě reportáže redaktorovi Jiřímu Hynkovi opakovaně zdůraznil, že přidělování soudních věcí se striktně odvíjí od rozvrhu práce každého soudu. Jedná se přitom o jednoznačný algoritmus, ze kterého nelze vybočit, přičemž stejné algoritmy budou obsahovat ve formě počítačových programů i očekávané automatické generátory. Zavedením těchto generátorů se proto základní princip rozdělování věcí na soudech nezmění, pouze se takto omezí „lidský faktor“, protože dnes na soudech rozdělují spisy konkrétní lidé. S nadsázkou jsem přitom několikrát zopakoval, že tito lidé si musí počínat naprosto stejně jako „automat“.

Pan redaktor byl rovněž upozorněn na to, že naopak právě prvotní náhodné přidělení věci soudci, který o ní rozhodoval na nižším stupni, znamená, že do tohoto náhodného výběru algoritmu daného rozvrhem práce žádný člověk na soudě zvenčí nezasáhl. Pokud k takovému přidělení náhodou dojde, pak soudci v zásadě podávají hned v okamžiku, kdy se seznamují se spisem, návrh na své vyloučení. Případ, který byl takto Českou televizí medializován, zaevidoval Nejvyšší soud na podatelně dne 11. 1. 2021, přičemž už dne 27. 1. 2021, kdy se reportáž předtáčela, jsem jako tiskový mluvčí mohl informovat o tom, že dotyčný předseda senátu sám už podal návrh na své vyloučení z projednávání ve věci. A to právě proto, že o ní rozhodoval už v odvolacím řízení. U Nejvyššího soudu se přitom nikdy nestalo, že by věc v dovolacím řízení nakonec rozhodoval soudce, který měl jakýkoli vliv na dané soudní řízení na nižších stupních soudní soustavy. Reportáž v Událostech se přitom snažila naprosto účelově vzbudit dojem, že se děje opak.

I kdyby se soudce Nejvyššího soudu, jemuž byla věc přidělena, sám necítil být podjatý a vyloučen z rozhodování, v každé věci se bezprostředně po jejím předložení k vyřízení příslušnému senátu (soudnímu oddělení) odesílá dovolateli i jeho obhájci informační dopis s údajem o předpokládaném jmenovitém složení senátu, který bude ve věci rozhodovat, s výzvou, aby případně sdělili své námitky odůvodňující vyloučení některého člena senátu z rozhodování dané věci. To je určitou pojistkou v případě, kdy se soudce sám necítí být podjatý nebo kdy si nemusí pamatovat, že někdy ve vzdálené minulosti už v téže věci nějak rozhodoval.

Pan redaktor byl opakovaně, ústně i písemně, upozorněn, že každá změna složení senátu musí být přezkoumatelná a bez jakýchkoli pochybností odůvodněná. O vyloučení soudce z rozhodování v konkrétní věci musí rozhodovat jiní soudci Nejvyššího soudu a vydat k tomu řádné usnesení. Jen tak je celý proces přidělování věcí zákonnému soudci transparentní a přezkoumatelný.

Je s podivem, že v reportážích, které pojednávají o způsobu, jakým jsou na soudech přidělovány spisy jednotlivým senátům k vyřízení, se vůbec nikde nevysvětluje, co je to rozvrh práce. Nikde není ani naznačen princip jasně definovaných algoritmů, které mají všechny soudy veřejně dostupné na svých webových stránkách, neboť takto je může veřejnost kontrolovat. Redaktor Jiří Hynek měl samozřejmě k dispozici i následující odkaz na platný rozvrh práce Nejvyššího soudu:
https://nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/407FEFA21F422291C125866B004ACD10/$file/Rozvrh%20pr%C3%A1ce%20k%201.2.2021.pdf

Nejen soudy, ale i veřejnoprávní Česká televize má své zákonem dané úkoly, k těm nejdůležitějším patří pravdivě a nezkresleně informovat o dění ve společnosti. Je třeba si položit otázku, proč má Česká televize ve své nejsledovanější zpravodajské relaci zapotřebí riskovat svoji pověst takovouto dezinterpretací jasných skutečností a proč takto zbytečně očerňuje justici.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí odd. styku s veřejností Nejvyššího soudu
Brno, 1. února 2021