Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo k publikaci v Zelené sbírce dvě nedávná rozhodnutí senátů č. 7 a č. 8, která přináší výklad k problematice tzv. prostorových odposlechů povolených soudcem v jiné trestní věci

Soudci trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodli na svém zasedání ve středu 16. 12. 2020 o tom, že usnesení ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. 7 Tdo 865/2020, a taktéž usnesení ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 8 Tdo 647/2020, budou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu publikována se společnou právní větou:
Ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř. neupravuje zvláštní, speciální institut v podobě sledování uskutečněného na základě předchozího povolení soudce, ale pouze klade náročnější podmínky na povolovací proces sledování, při kterém mají být pořizovány záznamy ve smyslu § 158d odst. 2 tr. ř. v případech, kdy má být sledováním zasaženo do vyjmenovaných základních lidských práv a svobod (přičemž může jít o práva či svobody i jiné než sledované osoby). Účelem ustanovení § 158d odst. 10 tr. ř. není nic jiného než s odkazem na ustanovení § 158d odst. 2 tr. ř. zdůraznit, že v jiné věci lze použít za předpokladů zde uvedených jako důkazní prostředek záznam pořízený při sledování a připojený protokol.

Záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly tedy lze použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno (§ 158d odst. 10 tr. ř.). To platí jak v případech, kdy bylo sledování povoleno státním zástupcem (§ 158d odst. 2 tr. ř.), tak i tehdy, kdy bylo sledování povoleno soudcem (§ 158d odst. 3 tr. ř.). V případech sledování povoleného soudcem, při němž se zasahuje do nedotknutelnosti obydlí nebo jiných práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř., je však třeba přípustnost takového důkazního prostředku v jiné věci posuzovat s ohledem na zásadu proporcionality a s respektem k právu na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Přitom je nutno zejména přihlédnout k intenzitě zásahu do práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř. a k závažnosti trestného činu, o němž se vede řízení v jiné trestní věci.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností
Nejvyšší soud
17. 12. 2020



Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Púry, Ph.D., takto řídil zasedání kolegia ve středu 16. 12. 2020