Společné jmění manželů; cena věci; vypořádání společného jmění manželů, § 740 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění od 1. 1. 2014

25. 1. 2021

Při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019)

Anotace:
Soud prvního stupně svým rozsudkem přikázal ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví bývalého manžela bytovou jednotku, přičemž při vypořádání této položky SJM vyšel soud z ceny bytu v době jeho rozhodování, avšak z jeho stavu v době zániku společného jmění manželů.

Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu první stupně a k ceně bytu uvedl, že má za správné zjištění soudu prvního stupně, stanovil-li tento cenu bytové jednotky ke dni zániku společného jmění manželů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala bývalá manželka dovolání, v němž mimo jiné napadla závěry soudu odvolacího (potažmo tedy i nalézacího) vztahující se k ocenění bytu, jelikož (podle jejího názoru) má soud vyjít při stanovení ceny věci pro účely vypořádání SJM z ceny v době jejího vypořádání, avšak ze stavu v době zániku SJM.

Nejvyšší soud se tak v režimu podaného dovolání musel vypořádat s právní otázkou ocenění věci tvořící součást SJM pro účely jeho vypořádání soudem, a to s ohledem na časové souvislosti případu při aplikaci zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 9. 12. 2020, publikováno ve sbírce pod č. 103/2020).