Adhezní řízení, náhrada nemajetkové škody, odborné vyjádření, překážka věci rozhodnuté, znalecký posudek, § 228 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 43 odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 105 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

5. 11. 2020

I. Za základní částku náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z., modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného (rozhodnutí č. 85/2019 Sb. rozh. obč.), v případě sourozenců lze vycházet ze základní částky o jednu čtvrtinu nižší.

II. Majetkové poměry obviněného nejsou samostatným rozhodným kritériem pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy. Při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy se však soudy musí zabývat otázkou, zda její výše nebude pro obviněného po majetkové stránce likvidační. To platí i v případech újmy způsobené provozem motorového vozidla, na kterou se vztahuje pojištění podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Vždy je však třeba v takových případech přihlédnout ke konkrétním okolnostem, zejména k již poskytnutým plněním ze strany pojistitele, k jeho přístupu k plnění z pojistné smlouvy a dále k tomu, zda nějaké skutečnosti odůvodňují případné užití ustanovení § 10 citovaného zákona.

III. Pro uplatnění nároku poškozeného a rozhodnutí o něm v adhezním řízení postačí (vedle dalších náležitostí) jasné vylíčení skutkových okolností, o které se návrh opírá. Není nutné, aby poškozený odkázal na konkrétní zákonné ustanovení. Jednotlivé relativně samostatné nároky vyplývající z ustanovení § 2958 o. z. však musí být v návrhu specifikovány do té míry, aby bylo možno rozhodnout o každém z nich samostatně. V návrhu poškozeného musí být uvedena rovněž alespoň minimální výše částky, které se poškozený domáhá u každého jednotlivého nároku. O tom je třeba poškozeného poučit (§ 43 odst. 3 tr. ř.).

IV. Podkladem pro stanovení výše náhrady jak za ztížení společenského uplatnění, tak za bolest (§ 2958 o. z.) bude zpravidla posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Pouze v jednoduchých případech se lze spokojit s odborným vyjádřením.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1485/2019, ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1485.2019.1)

Anotace
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným přečiny usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Současně bylo rozhodnuto o návrzích poškozených týkajících se náhrady škody, konkrétně majetkové škody a nemajetkové újmy.

Rozsudek soudu I. stupně napadl obviněný odvoláním, které odvolací soud podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval základní částkou náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z., otázkou, zda majetkové poměry obviněného jsou samostatným rozhodným kritériem pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy, otázkou, zda při uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy musí poškozený odkázat na příslušné zákonné ustanovení a otázkou, zda je výši náhrady za ztížení společenského uplatnění a za bolest nutné stanovit na základě posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, případně, kdy postačuje pouze odborné vyjádření.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 21. 10. 2020, publikováno ve sbírce pod č. 51/2020)