Důkaz, opatrovník, právnická osoba, právo na spravedlivé soudní řízení, provádění důkazů, sledování, zmocněnec, § 151 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 158d odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 158d odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 158d odst. 10 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), čl. 7 předpisu č. 23/1991 Sb., čl. 10 předpisu č. 23/1991 Sb., § 34 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb.

15. 1. 2021

I. Ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř. neupravuje zvláštní, speciální institut v podobě sledování uskutečněného na základě předchozího povolení soudce, ale pouze klade náročnější podmínky na povolovací proces sledování, při kterém mají být pořizovány záznamy ve smyslu § 158d odst. 2 tr. ř. v případech, kdy má být sledováním zasaženo do vyjmenovaných základních lidských práv a svobod (přičemž může jít o práva či svobody i jiné než sledované osoby). Účelem ustanovení § 158d odst. 10 tr. ř. není nic jiného než s odkazem na ustanovení § 158d odst. 2 tr. ř. zdůraznit, že v jiné věci lze použít za předpokladů zde uvedených jako důkazní prostředek záznam pořízený při sledování a připojený protokol.

Záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly tedy lze použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno (§ 158d odst. 10 tr. ř.). To platí jak v případech, kdy bylo sledování povoleno státním zástupcem (§ 158d odst. 2 tr. ř.), tak i tehdy, kdy bylo sledování povoleno soudcem (§ 158d odst. 3 tr. ř.). V případech sledování povoleného soudcem, při němž se zasahuje do nedotknutelnosti obydlí nebo jiných práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř., je však třeba přípustnost takového důkazního prostředku v jiné věci posuzovat s ohledem na zásadu proporcionality a s respektem k právu na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Přitom je nutno zejména přihlédnout k intenzitě zásahu do práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř. a k závažnosti trestného činu, o němž se vede řízení v jiné trestní věci.

II. Je-li jediná fyzická osoba, která je jinak oprávněna činit úkony za právnickou osobu v trestním řízení (§ 34 odst. 1 t. o. p. o.), vyloučena podle § 34 odst. 4 věty první t. o. p. o. z provádění těchto úkonů proto, že je ve stejné trestní věci obviněna, toto vyloučení se nevztahuje na volbu zmocněnce k vykonávání úkonů za právnickou osobu v trestním řízení podle § 34 odst. 2 t. o. p. o., jestliže zde není konkrétní riziko, že by taková volba byla učiněna proto, aby poškodila právnickou osobu či aby se na její úkor fyzická osoba zvýhodnila v trestním řízení. Institut opatrovníka právnické osoby v trestním řízení podle § 34 odst. 5 t. o. p. o. je subsidiární povahy a měl by být využíván jen jako krajní prostředek, neboť vždy představuje zásah do práva právnické osoby na obhajobu v trestním řízení a ten musí být proporcionální vzhledem k účelu, který sleduje.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. 7 Tdo 865/2020, ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.865.2020.1 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 8 Tdo 647/2020, ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.647.2020.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byli obvinění uznáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku

Proti rozsudku soudu I. stupně podali obvinění a státní zástupkyně odvolání, o nichž odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. ve vztahu k některým obviněným částečně zrušil a nově rozhodl o trestech a způsobu jejich výkonu.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda lze záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování a otázkou vyloučení fyzické osoby, která je jinak oprávněna činit úkony za právnickou osobu v trestním řízení z provádění těchto úkonů proto, že je ve stejné trestní věci obviněna.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst 1 písm. f) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 16. 12. 2020)