Nepřímý pachatel, omyl skutkový, § 18 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). § 22 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

27. 5. 2020

Sloužilo-li pachateli fungování společnosti s ručením omezeným jako celek k páchání jeho podvodné trestné činnosti, z níž profitoval, a pokud ke spáchání některých dílčích útoků využil osob činných v této společnosti, které neznaly ani nepředpokládaly jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu (v tomto případě podvodu), a nejednaly tedy ve smyslu § 18 odst. 1 tr. zákoníku úmyslně, nýbrž konaly v dobré víře v negativním skutkovém omylu, potom pachatel k provedení činu jako jeho nepřímý pachatel podle § 22 odst. 2 tr. zákoníku užil jiné osoby, která nejednala zaviněně.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 8 Tdo 420/2017, ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.420.2017.1)

Anotace
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podal obviněný odvolání, které odvolací soud jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl.

Nejvyšší soud se na základě dovolání podaného obviněným ve svém rozhodnutí zabýval otázkou negativního skutkového omylu v případě, kdy pachateli sloužilo fungování společnosti s ručením omezeným jako celek k páchání jeho podvodné trestné činnosti, z níž profitoval, a pokud ke spáchání některých dílčích útoků využil osob činných v této společnosti, které neznaly ani nepředpokládaly jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu (v tomto případě podvodu), nýbrž konaly v dobré víře.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 27. 6. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 36/2018)