Poškození věřitele, škoda, § 137 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 138 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 222 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

26. 2. 2020

U trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku vzniká škoda na majetku poškozeného věřitele a spočívá v tom, že tento věřitel neobdržel od dlužníka plnění k uspokojení své pohledávky, tj. nedošlo k důvodně očekávanému přírůstku na majetku věřitele, kterého by jinak bylo možno dosáhnout, kdyby dlužník nejednal způsobem uvedeným v citovaném ustanovení.

V takovém případě se výše škody odvíjí od hodnoty zničeného, poškozeného, zatajeného, zcizeného, učiněného neupotřebitelným nebo odstraněného majetku dlužníka, který by bylo možné jinak použít k uspokojení pohledávek jeho věřitelů, pokud by dlužník nejednal některým ze způsobů jednání vyjmenovaných v ustanovení § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Spočívá-li poškození věřitele v tom, že dlužník prodal svůj majetek použitelný k uspokojení pohledávky věřitele a obdržel za něj kupní cenu, kterou nepoužil k uspokojení pohledávky věřitele, pak za situace, že tato kupní cena zahrnovala i daň z přidané hodnoty, jíž byl takový prodej jako zdanitelné plnění zatížen a kterou byl povinen dlužník zaplatit (odvést) příslušnému finančnímu úřadu, nemůže výše škody způsobené věřiteli zahrnovat i částku daně z přidané hodnoty. Totéž platí o výši případně získaného prospěchu, je-li znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu poškození věřitele.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 5 Tdo 922/2018, ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.922.2018.1)

Anotace
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným zločinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), b) tr. zákoníku a přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podali odvolání obviněný, v jeho neprospěch státní zástupce a poškozená obchodní společnost. O těchto odvoláních rozhodl odvolací soud tak, že z podnětu odvolání obviněného a státního zástupce zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), b) tr. zákoníku a přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea 3 tr. zákoníku. Odvolání poškozené společnosti bylo podle § 256 tr. řádu zamítnuto.

Nejvyšší soud se na základě dovolání obviněného zabýval otázkou vzniku škody u tr. činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 17. 4. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 43/2019) .