Postoupení věci jinému orgánu, extrémní rozpor, dovolání nejvyššího státního zástupce, právo na spravedlivé soudní řízení, § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.) čl. 6 předpisu č. 209/1992 Sb., § 171 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 222 odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

14. 4. 2020

I.  Námitky extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými jsou námitkami, které se dotýkají porušení základních práv obviněného jakožto jednotlivce ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces v souladu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedená základní práva však chrání obviněného, jakožto „slabší“ procesní stranu, a nejvyšší státní zástupce se jich proto nemůže na úkor této „slabší“ procesní strany dovolávat, neboť pravidla plynoucí z práva obviněného na obhajobu byla stanovena na jeho ochranu. Nejvyšší státní zástupce proto může námitku extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými v dovolání uplatnit pouze ve prospěch obviněného, ale nikoli v jeho neprospěch. V případě, kdy Nejvyšší soud porušení těchto základních práv obviněného na základě namítnutého extrémního rozporu shledá, má zásah Nejvyššího soudu v rámci dovolacího řízení podklad v čl. 4 a 90 Ústavy.

II. Postoupení věci jinému orgánu podle § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. b), § 222 odst. 2 nebo § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. se týká vždy skutku a nikoli jeho možného právního posouzení. Z výroku usnesení proto musí být zřejmé, o jaký skutek se jedná a jaký skutek bude předmětem rozhodování jiného příslušného orgánu. Pokud soud po provedeném dokazování zjistí jiné skutkové okolnosti, než na základě kterých byla podána obžaloba, nestačí nová skutková zjištění uvést jen v odůvodnění rozhodnutí. Orgán, jemuž se věc postupuje, bude totiž rozhodovat o tom skutku, který vzešel z výsledků dokazování před soudem, a nikoli o tom, pro který byla podána obžaloba. V tomto směru je postup soudu odlišný od zproštění obviněného obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., kdy soud zprošťuje vždy pro skutek uvedený v žalobním návrhu bez ohledu na to, že by dokazováním byl případně prokázán odlišný průběh skutkového děje, právě z toho důvodu, že podle výsledků dokazování dospěl k závěru, že se ve skutku označeném v žalobním návrhu nejedná o trestný čin a není ani namístě postoupit věc jinému orgánu k projednání, neboť se nemůže jednat ani o přestupek nebo kárné provinění.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 15 Tdo 1443/2018, ECLI:CZ:NS:2019:15.TDO.1443.2018.1)

Anotace:
Usnesením soudu I. stupně byla trestní věc obviněného pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a pokus přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1, § 146 odst. 1 tr. zákoníku, postoupena k projednání příslušnému městskému úřadu, neboť soud shledal, že se nejedná o trestný čin, ale mohlo by se jednat o přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Proti usnesení soudu I. stupně podal státní zástupce stížnost, kterou odvolací soud podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Nejvyšší soud se na základě dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněného zabýval otázkou, zda nejvyšší státní zástupce může v dovolání uplatnit námitky extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Dále Nejvyšší soud řešil otázku náležitostí výroku usnesení, kterým dochází k postoupení věci jinému orgánu.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 26. 6. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 31/2019) .