Promlčení výkonu trestu, uznání a výkon cizozemských rozhodnutí, § 305 odst. 1 písm. h) z. m. j. s. (zákon č. 104/2013 Sb.), § 94 odst. 3 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

26. 1. 2021

Překážkou, která staví běh promlčecí doby podle § 94 odst. 3 tr. zákoníku, je pobyt odsouzeného v cizině, tj. jeho zdržování se mimo území České republiky.

V řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody (§ 298 a násl. z. m. j. s.) je však tato překážka založena zdržováním se odsouzeného mimo území dožadujícího (odsuzujícího) členského státu Evropské unie. Proto i v případě pobytu odsouzeného na území České republiky jde o zdržování se v cizině, a tedy i Česká republika je v tomto řízení z hlediska ustanovení § 94 odst. 3 tr. zákoníku pro odsouzeného „cizinou“. Dobu jeho pobytu na území České republiky tedy nelze započíst do promlčecí doby z hlediska posuzování důvodu pro neuznání takového rozhodnutí předpokládaného ustanovením § 305 odst. 1 písm. h) z. m. j. s.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 11 Tz 21/2020, ECLI:CZ:NS:2020:11.TZ.21.2020.1)

Anotace:
Rozsudkem krajského soudu bylo podle § 305 odst. 1 písm. h) zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuto uznání rozsudku Odvolacího soudu v Leeuwardenu, Nizozemské království, ve znění rozsudku Nejvyššího soudu Nizozemského království, kterým byla obviněná uznána vinnou trestným činem obchodování s dvěma nebo více lidmi podle čl. 250ter trestního zákoníku Nizozemského království.

Proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu podala v neprospěch obviněné podle § 266 odst. 1 tr. ř. ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval překážkou, která staví běh promlčecí doby podle § 94 odst. 3 tr. zákoníku.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 16. 12. 2020)