Úmysl, úmysl přímý, úmysl nepřímý, zneužití pravomoci úřední osoby, § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 329 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

31. 1. 2020

Pro spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku postačí nepřímý úmysl podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, nevyžaduje se úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Úmysl přesahující objektivní stránku (někdy též tzv. druhý úmysl, obmysl, dolus coloratus) přečinu podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku, který se vztahuje ke způsobení škody nebo jiné závažné újmy jinému anebo k opatření neoprávněného prospěchu sobě nebo jinému, může být naplněn i ve formě eventuálního úmyslu (dolus eventualis).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 5 Tdo 939/2017, ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.939.2017.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byli obvinění uznáni vinnými přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a), b) ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

Skutek obviněných spočíval v tom, že první obviněný jako náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy a druhý obviněný jako ředitel odboru stejného ministerstva, ve snaze dosáhnout neoprávněného vyplacení neinvestiční dotace občanskému sdružení, jehož žádost o neinvestiční dotaci nesplňovala dotační podmínky, o čemž oba obvinění věděli, neboť byli upozorněni referentkou odboru sportu ministerstva, tuto žádost z dotačního řízení nevyřadili, ačkoliv k tomu byli povinni.

Proti rozsudku soudu I. stupně podali oba obvinění odvolání, o nichž odvolací soud rozhodl tak, že napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a znovu rozhodl tak, že prvního obviněného uznal vinným přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a druhého obviněného uznal vinným přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku.

Nejvyšší soud se na základě dovolání, která podali obvinění i nejvyšší státní zástupce v neprospěch jednoho z nich, zabýval otázkou subjektivní stránky u přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 12. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 1/2020) .