NEJVYŠŠÍ SOUD

Není pravda, že by české soudy bagatelizovaly sexuální trestné činy, přístup domácí justice se nevymyká ani v evropském kontextu, uvedl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Znásilnění je podle něj jedním z nejhorších zločinů, jenž může spáchat jeden člověk na druhém, a každý medializovaný případ tak pochopitelně vyvolává debatu plnou emocí, měla by se však vést se znalostí konkrétního rozhodnutí. V aktuální kauze, kdy Krajský soud v Brně uložil za mnohonásobné znásilnění otčímovi podmíněný trest, doporučil místopředseda NS vyčkat, až soud zveřejní odůvodnění, včetně argumentů, které vedly ke zmírnění výroku o trestu. celý článek

Vedení Nejvyššího soudu (NS) nemá přehled o mimopracovních aktivitách svých soudců, ani přehled o jejich majetkových poměrech. „Vedení soudu nemá s odpuštěním co strkat nos do soukromí jednotlivých soudců. To platí jak pro jejich majetkové poměry, tak i pro jejich soukromé aktivity. Takže žádné přehledy nemáme a ani si je dělat nebudeme,“ říká místopředseda NS Petr Šuk v rozhovoru pro Českou justici. celý článek

Ministerstvo spravedlnosti poslalo soudům dodatečné prostředky na platby advokátům či tlumočníkům. „Pro tentokrát byl požár uhašen v zárodku, ale je na čase začít řešit financování justice koncepčně. Je nepřijatelné, aby soudy lidem v rozsudcích říkaly, že mají své dluhy plnit včas a řádně, a přitom samy své dluhy neplnily,“ říká v rozhovoru pro Českou justici místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk. celý článek

V přezkumu Ústavním soudem (ÚS) neobstálo procento případů, v nichž rozhodoval JUDr. Pavel Simon od roku 2010 coby soudce zpravodaj. Ze soudců Nejvyššího soudu (NS), kteří se věnují tejné agendě, tak podle údajů NS patří mezi ty, kterým ÚS ruší jejich rozhodnutí nejméně. Jako soudce zpravodaj Simon od roku 2010 do roku 2022 skončil celkem 1446 věcí. Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon čelí kritice některých senátorů za to, že některá jeho rozhodnutí jsou rušena Ústavním soudem. Jak však vyplývá ze statistiky NS, patří soudce Simon z pohledu poměru zrušených rozhodnutí mezi nejúspěšnější soudce. celý článek

Před snahami o oslabení demokracie, relativizací lidských práv a před působením dezinformací varoval dnes v Brně předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Na konferenci k 30. výročí působení NS v samostatném Česku Angyalossy uvedl, že soudní moc má působit jako stabilní pilíř, který podepře základní hodnoty právního státu i tehdy, když začnou selhávat další složky moci. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by měl NS zajišťovat předvídatelnost a konzistentnost soudního rozhodování v zemi, což podle ní posiluje u lidí víru ve spravedlnost a demokracii. „Společnost čelí pokusům ji rozkolísat a znejistit. Je důležité mít kotvu,“ řekla Pekarová Adamová. celý článek

V neděli uplyne třicet let od založení Nejvyššího soudu v Brně. Vrcholná justiční instituce vznikla rozdělením Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, který sídlil v Praze. Hlavním úkolem tohoto soudu je vypořádat se s tak zvanými mimořádnými opravnými prostředky. Tedy přezkoumávat rozhodnutí nižších soudních instancí. Ročně takovýchto dovolání musí řešit kolem sedmi tisíc. celý článek

Soudy v Česku musejí v poslední době pečlivě vážit nejen své rozsudky, ale také každou vydanou korunu. Peníze, které jim měly vystačit na celý rok, totiž často utratily už v pololetí. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Šuka je to důsledek naprosto nedostatečného financování justice. Justici přitom kromě nedostatku peněz na placení objednaných služeb trápí i nízké platy vlastních úředníků. Ty jsou totiž v resortu až o čtvrtinu nižší, než je průměr ve státní správě, což vede k odlivu zaměstnanců. Už kvůli tomu hrozí, že chod soudů bude paralyzován. Zástupci soudů se proto letos v květnu dohodli s ministry spravedlnosti a financí na postupném dorovnání platů – od července měli soudní úředníci dostat přidáno v průměru 1600 korun měsíčně. Jenže zatím jim nepřišla ani koruna. „Ministerstvo financí i přes slib pana Stanjury nic neposlalo,“ konstatoval Petr Šuk. celý článek

V TV A11 přivítali soudce Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialu, kterého pozvali jako odborníka na dědické právo. Dědickému právu se JUDr. Fiala věnuje po celou aktivní kariéru soudce. Zajímá vás co je v této oblasti nového? Celý rozhovor naleznete v tomto článku. celý článek

Velká důvěra v právo a nadšení z možností právních řešení složitých situací je naivní. Po více než třicetileté praxi soudce si to myslí někdejší místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala. Platí to i pro oblast AI, tedy umělé inteligence. Ta je podle Romana Fialy „džinem vypuštěným z lahve“. „Myslím si, že je obtížné právem regulovat věci lidské, natož tuto problematiku, která je zjevně nelidská,“ uvedl na sympoziu České justice a Zdravotnického deníku „Právo a digitalizace – umělá inteligence ve zdravotnictví“. Evropský parlament ve středu odhlasoval svou pozici pro jednání s členskými státy ohledně regulace umělé inteligence, tedy Akt o umělé inteligenci. Finální verzi regulace dohodne parlament s členskými zeměmi EU. celý článek

"Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech." říká JUDr.Petr Šuk, místopředseda Nejvyššího soudu ve svém příspěvku pro Právní prostor. Celý článek si můžete přečíst zde. celý článek