Peněžité tresty

Peněžitý trest. Od soudu s ním loni odešel každý pátý odsouzený. Ještě před pěti lety to byl přitom sotva každý dvacátý odsouzený. Snaha Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství tak začíná nést ovoce. Chtějí, aby tento alternativní trest soudci používali ještě častěji. Více v rozhovoru s Mgr. Pavlem Pukovcem, náměstkem nejvyššího státního zástupce pro Týden v justici. 

Dítěti běží čas u opatrovnického soudu rychleji

Dítě má mít po rozvodu rodičů maximální možný přístup k oběma z nich a vysvětlovat by jim to měli už advokáti. „Vnímání rodičů, že ‚vyhrát‘ dítě je cíl a ‚vyhrává‘ tím i veškerá práva k němu, by se mělo posunout. Jde především o práva dítěte, ne o práva rodičů. Ti musí chápat, jaké jsou jejich kompetence ve vztahu k potomkovi, kam až mohou zajít,“ upozorňuje v rozhovoru pro Mladou frontu DNES soudce Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček, čerstvý držitel ocenění Právník roku v oblasti rodinného práva a prezident Evropské asociace soudců pracovních soudů. 

Plastika sv. Yva odletěla s uznávaným trestním soudcem do Haagu

Titul Právník roku 2019 v kategorii TRESTNÍ PRÁVO si z Brna odváží JUDr. Robert Fremr, uznávaný trestní soudce, soudce Nejvyššího soudu ČR, který nyní až do roku 2021 působí jako místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy začal svou profesní kariéru v roce 1981 jako justiční čekatel. Následně jako trestní soudce postupně prošel všemi stupni justiční soustavy. Nejdříve působil na Obvodním soudu pro Prahu 4, poté přešel na Městský soud v Praze, kde se zabýval převážně agendou násilné trestné činnosti. 

Váleční zločinci unikají podle soudce Fremra trestu kvůli velmocím

O Robertu Fremrovi se mluví jako o možném budoucím předsedovi Nejvyššího soudu (NS). Česká justice se podle něj neustále zlepšuje, trpí však přílišným formalismem, což způsobuje průtahy v řízeních. Nyní Fremr působí jako místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), který řeší válečné zločiny. V rozhovoru pro Právo se svěřil, že soud se často ocitá pod tlakem mocností. Rozhovor s JUDr. Robertem Fremrem pro deník Právo naleznete zde. 

Přepis rozhovoru s prof. JUDr. Pavlem Šámalem. Ph.D., ze dne 29. ledna 2020 z pořadu České televize Události, komentáře

Senátoři dne 29. 1. 2020 v tajné volbě schválili nominaci předsedy Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., na funkci soudce Ústavního soudu. Pavel Šámal ještě týž den večer vystoupil v pořadu České televize Události, komentáře. Dovolujeme si publikovat přepis tohoto vystoupení předsedy Nejvyššího soudu v České televizi s tím, že se v debatě vyjadřoval také k otázce, kdo by jej měl v čele Nejvyššího soudu nahradit. 

Možný předseda Nejvyššího soudu: U nás vydal poslední ortel smrti, v Haagu trestá genocidu

Senát 29. ledna rozhodne, zda kývne na žádost prezidenta Miloše Zemana, aby uvolněné místo na Ústavním soudu obsadil předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.,. Už nyní má ministryně spravedlnosti Marie Benešová jasno, kdo by Šámala v případě zvolení v čele Nejvyššího soudu vystřídal. Jejím favoritem je Robert Fremr, soudce s mezinárodními zkušenostmi. Jeho jmenování je připravena prezidentovi doporučit. 

Senátní výbor jednomyslně podpořil prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., na ústavního soudce

Senátní ústavně-právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna. Šámal ke své nominaci řekl, že se chce vrátit k rozhodovací činnosti. „Myslím, že splňuji odborné předpoklady,“ věří tvůrce současného trestního kodexu. Slíbil, že by si zachoval nestrannost a nezávislost. „Nezávislost musíte mít v sobě, nikdo vás ji nenaučí,“ doplnil. 

Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala: Jak funguje nové dědické právo?

S místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou o tom, jak se osvědčují nové paragrafy dědického práva. V rozhovoru pro LegalTV se dočtete, jaký je pohled JUDr. Romana Fialy na změny v novém občanském zákoníku a jak se změny projevují v praxi, jeho názor na problematiku odpovědnosti za dluhy, pořízení závěti, rozšíření dědických tříd či například vydědění. 

Těším se, že budu soudit, ne úřadovat, řekl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a kývl na nabídku být ústavním soudcem

Dva týdny se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal rozmýšlel, zda kývne na nabídku prezidenta Miloše Zeman stát se ústavním soudcem. Ústavní soud je od konce ledna v oslabení, po odchodu ústavního soudce Jana Musila rozhoduje jen ve čtrnácti lidech. Prezident Zeman sice navrhl na uvolněné místo Aleše Gerlocha, ale toho Senát, který musí nominaci schválit, v březnu odmítl. A to dokonce velkým rozdílem, když mu dalo hlas jen 19 z 81 senátorů. S návrhem na další jméno prezident pak třičtvrtě roku váhal, až je nabídl Šámalovi. 

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.: Opakované udílení podmíněných trestů je vážnou chybou

Přestože důvěra v tuzemskou justici v posledních letech roste, mají justiční i další státní orgány v této oblasti stále co dohánět. Nejde přitom jen o objektivní fungování státních zastupitelství a soudů, ale do značné míry především o schopnost prezentovat veřejnosti své úspěchy a otevřeně přiznávat pochybení. Při středečním společném vystoupení šéfové Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství věnovali velkou pozornost rovněž využívání alternativních trestů. Také zde ukazují statistiky pozitivní trend, současně se však objevují některé varovné signály, například prudký pokles úspěšných žádostí o podmínečné propuštění z vězení či kontraproduktivní nadužívání podmínečných trestů odnětí svobody. Článek České justice k tiskové konferenci pořádané Nejvyšším soudem 13. listopadu 2019 za účasti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, naleznete zde.