Vedení Nejvyššího soudu jednalo v Brně se členy Ústavně-právního výboru Senátu ČR o české justici, jejím stavu i změnách, které potřebuje

Pravidelná setkání soudců Nejvyššího soudu se členy ústavně-právních výborů Senátu či Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na čas přerušila koronavirová pandemie, a tak senátoři zavítali na Nejvyšší soud v úterý 19. dubna 2022 poprvé od května 2019. I proto se diskutovalo o celé řadě témat. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk mj. poukázal na potřebu revize finančního a personálního zabezpečení justice, jakož i na nezbytnost dalších změn, jež soudcům umožní reagovat na měnící se společenské a technologické podmínky. 

Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 13. dubna 2022

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 13. dubna 2022, jsou součástí této tiskové zprávy. 

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy se v Lublani účastní jednání Výboru Sítě předsedů nejvyšších soudů EU. V pátek 1. dubna přijal účastníky akce ve své rezidenci i prezident Slovinska Borut Pahor.

Výbor Sítě předsedů nejvyšších soudů EU aktuálně do svého dvoudenního programu zařadil jednání o možných formách podpory nezávislé justice na Ukrajině a také se radil o vzájemné koordinaci těchto iniciativ, pocházejících z různých justičních uskupení (sítí) napříč celou Evropou. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy informoval Výbor o připravovaném Kolokviu Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které uspořádá ve dnech 13. – 15. října letošního roku v Brně. Projednávají se i výměnné stáže soudců nejvyšších soudů mezi jednotlivými zeměmi EU. 

Právě vychází první letošní číslo čtvrtletníku Nejvyššího soudu AEQUITAS

První letošní vydání internetového čtvrtletníku Nejvyššího soudu AEQUITAS přináší společný rozhovor s předsedou Nejvyššího soudu Petrem Angyalossym a místopředsedou Petrem Šukem. Oba společně tak trochu bilancují dosavadní vzájemnou spolupráci, hovoří o povinnostech vedení Nejvyššího soudu nejen ve vztahu k domovské instituci, ale i k justici navenek. V dalším z rozhovorů se představuje nový kmenový soudce civilního kolegia Nejvyššího soudu, bývalý místopředseda Městského soudu v Praze, Viktor Sedlák. No a povídání s předním odborníkem na insolvenční právo, soudcem Rostislavem Krhutem, je naopak pomyslnou tečkou za jeho tříletým působením u Nejvyššího soudu v roli soudce-stážisty. 

Nejvyšší soud rozhodoval v otázce platnosti ujednání stran smlouvy, užijí-li ve smlouvě slovní výrazy, které v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“ apod.)

Nejvyšší soud rozhodl ve věci sporu zhotovitele a objednatele ze smlouvy o dílo, v níž si strany, dvě společnosti s ručením omezeným, mj. dohodly, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“. Nejvyšší soud mj. v odůvodnění konstatuje, že užijí-li strany smlouvy pro vyjádření určitého jimi předvídaného následku slovní výrazy, které v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“), není takové smluvní ujednání pouze z tohoto důvodu neplatné. 

Nejvyšší soud: K otázce, který z účastníků ve sporu o určení dědického práva nese důkazní břemeno prokazovat pravost závěti zůstavitele sepsané ve formě soukromé listiny, jež byla v průběhu pozůstalostního řízení zpochybněna

Senát Nejvyššího soudu v projednávaném případě na základě podaného dovolání řešil, koho tíží v navazujícím sporném řízení povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti o tom, že je platná závěť zůstavitele. Vysvětlil, že není možné vycházet z judikatury vztahující se k dříve účinnému občanskému zákoníku, nýbrž je třeba vycházet z pravidla § 565, věta první, nyní účinného občanského zákona, podle něhož je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Uvedené pravidlo dopadá i na soukromé listiny, jejichž obsahem je závěť zůstavitele, protože občanský zákoník ani jiný právní předpis pro závěti nestanoví z uvedeného obecného pravidla o dokazování žádnou výjimku. 

Ročenka Nejvyššího soudu 2021

Představujeme Vám Ročenku Nejvyššího soudu 2021, která obsahuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za loňský rok. Přestože se vlivem pokračující koronavirové pandemie počet podaných dovolání v roce 2021 oproti předchozím rokům mírně snížil, soudci Nejvyššího soudu vydali jen v dovolacích agendách přes 6 700 rozhodnutí. V předkládané Ročence přitom naleznete odkaz na ta rozhodnutí či stanoviska, která považují za nejdůležitější. Ročenka také mapuje činnost jednotlivých úseků a oddělení Nejvyššího soudu. Podrobnosti se čtenáři dozvědí nejen v níže přiložené elektronické verzi, ale přibližně za 14 dnů bude k dispozici také verze tištěná. Přejeme Všem příjemné čtení. 

Předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts přijal v Lucemburku delegaci předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho

Delegaci předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho přijal ve dnech 14. a 15. března 2022 předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts. Předsedu Nejvyššího soudu na jednání doprovázel místopředseda Petr Šuk, předseda trestního kolegia František Púry, předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Pavel Simon a ředitel kanceláře předsedy Aleš Pavel. 

ECLI – Evropský identifikátor judikatury na Ústavním soudě

Vnitrostátním (národním) koordinátorem ECLI pro Českou republiku je stále Nejvyšší soud. Každý člen zapojený do systému identifikátoru ECLI může mít jen jednoho koordinátora, který nese výlučnou odpovědnost vůči Evropské komisi za zavádění identifikátoru ECLI na národní úrovni tak, aby stávající vnitrostátní systém identifikace judikatury byl v co nejširším rozsahu zapracován i do systému ECLI, a to za účelem usnadnění dalšího rozvoje a dostupnosti všech databází evropské judikatury. 

Nejvyšší soud v návaznosti na lednové rozhodnutí Soudního dvora EU rozhodl o prvním z řady sporů o nakládání s odpadem ze solárních panelů

Nejvyšší soud v dovolacím řízení iniciovaném žalovanou Českou republikou – Ministerstvem životního prostředí změnil rozsudkem ze dne 8. března 2022 napadený rozsudek odvolacího Městského soudu v Praze, a to tak, že cestou změny rozsudku soudu prvního stupně (Obvodního soudu pro Prahu 10) zamítl žalobu provozovatelky solární elektrárny „Vranovská ves II“ akciové společnosti VYSOČINA WIND na zaplacení částky více než 1 613 000,- Kč s úrokem z prodlení vůči žalované České republice z titulu náhrady škody, která měla být provozovateli elektrárny způsobena neprovedením řádné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/19/EU ze dne 4. července 2012, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „směrnice 2012/19“), do českého právního řádu v termínu do 14. února 2014.