Nejvyšší soud se vyslovil k pravidlu nezávislého uplatňování soukromého práva na právu veřejném

Nejvyšší soud (NS) se zabýval dovoláním, kterým žalobce zpochybnil řešení otázky důsledků porušení veřejnoprávních předpisů na dohodu, jíž účastníci upravili své soukromoprávní vztahy. Uzavřením dohody koncesovaná provozovatelka hazardních her (žalovaná) porušila svou zákonnou povinnost vyplatit (celou) výhru z hazardní hry. Žalobce vyhrál ve třech samostatných hrách v „živé hře Ruleta“ celkem 11 760 000 Kč a požadoval vyplacení výher před uplynutím zákonné lhůty. Za vyplacení peněz ve zkrácené lhůtě nabídl žalobce slevu z výher. Uzavřená dohoda „o uznání dluhu a podmínkách jeho splacení“ vyjadřovala úmysl účastníků vyplatit výhry před uplynutím zákonné lhůty oproti prominutí části dluhu ve výši 4 260 000 Kč. Žalobce i žalovaná proto uzavřeli dohodu a žalovaná vyplatila žalobci výhru sníženou o dohodnutou částku. 

Nejvyšší soud od září opět pořádá exkurze pro školy

Nejvyšší soud pořádá exkurze převážně pro studenty středních škol, ale zájem o prohlídku památkově chráněné budovy mají také základní školy a zájmové spolky. Během exkurze se návštěvníci seznámí s historií Nejvyššího soudu, který od roku 1993 sídlí ve funkcionalistické budově, původně postavené jako reprezentativní sídlo brněnské pobočky Všeobecného pensijního ústavu. Zájemci navštíví nově zrekonstruovaný Sál Františka Vážného, ve kterém se pořádají významné akce až pro 130 osob. Prohlédnou si jednací síň a také cely, o které mají studenti vždy největší zájem. Tradiční zastávka je také u fotogalerie předsedů Nejvyššího soudu. Během exkurze se studenti seznámí s fungováním Nejvyššího soudu, jeho činností a pravomocemi. Délka exkurze je přibližně 90 minut. 

Nejvyšší soud potvrdil odsouzení matky, která zanedbáním péče způsobila své dceři těžkou újmu na zdraví

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání obviněné, která svoji dceři včas nezajistila nutné lékařské ošetření po úrazu oka a dítě natrvalo na jedno oko osleplo. Holčička měla pronikající (perforační) poranění pravého oka s výhřezem duhovky. Následující den po úrazu s ní obviněná navštívila oční ambulanci, odkud byla ošetřující lékařkou s nezletilou okamžitě odeslána na specializované pracoviště oční kliniky s upozorněním, že poraněné oko bude potřeba operovat a poskytnutí léčebného zákroku je urgentní, aby nezletilá nepřišla o oko. Pro bezprostřední dopravení byl vystaven poukaz na přepravu sanitkou. 

Vyjádření předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho k rozhodování soudců před listopadem 1989

V souvislosti se jmenováním nových ústavních soudců se v rozhlase, televizi, tisku a na sociálních sítích rozvinula mimo jiné diskuse o emigrantech, kteří byli před listopadem 1989 odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky podle § 109 trestního zákona z roku 1961. V této diskusi je zdůrazňován názor, že odsuzující rozsudky byly v rozporu s již tehdejším právem, protože odporovaly mezinárodním smlouvám, konkrétně Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, v němž je uvedeno, že každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní. V návaznosti na to jsou historici vyzýváni k tomu, aby v archivech vyhledávali příslušné spisy, a to též za účelem zjištění, kteří soudci vydali odsuzující rozsudky. Vydání takových rozsudků je prezentováno jako důvod, který zpochybňuje možnost, aby soudce vykonával soudcovskou funkci po listopadu 1989, tedy i v současné době. 

Realitní kancelář (realitní zprostředkovatel) nemůže požadovat smluvní pokutu za to, že zájemce o koupi (spotřebitel) neuzavře s prodávajícím tzv. realitní smlouvu.

Nejvyšší soud zamítl dovolání realitního zprostředkovatele (žalovaný), který uzavřel tzv. rezervační smlouvu s prodávajícími a se zájemci o koupi nemovitosti (žalobci) obsahující ujednání o smluvní pokutě pro případ neuzavření kupní smlouvy. Přestože zájemci projevili vážný zájem nabízenou nemovitost koupit, k uzavření kupní smlouvy s prodávajícími nakonec nedošlo, neboť realitní zprostředkovatel nezajistil zápis předmětného pozemku do katastru nemovitostí a nevyřešil problém s chybějícími přípojkami a s přístupovou cestou. Poté, co od rezervační smlouvy odstoupili, se zájemci žalobou domáhali vrácení tzv. rezervačního poplatku. Žalovaný v rámci obrany proti žalobě tvrdil, že si rezervační poplatek ve výši 72 600 Kč ponechal jako smluvní pokutu za to, že nedošlo k uzavření smlouvy. 

Nejvyšší soud navštívil prezident Petr Pavel

Nejvyšší soud navštívil v pondělí 7. 8. 2023 prezident České republiky Petr Pavel, jednalo se o jeho vůbec první návštěvu Nejvyššího soudu. S předsedou Nejvyššího soudu Petrem Angyalossym a dalšími vrcholnými představiteli Nejvyššího soudu jednal o postavení a pravomocech Nejvyššího soudu, zajímal se o komparativní srovnání kondice české justice v evropském kontextu a stranou nezůstaly ani otázky aktuálních problémů justice a její budoucnost. Prezident hovořil o potřebě vytvoření dlouhodobé koncepce směřování soudnictví, a to jak v kontextu soudní soustavy a výkonu státní správy soudnictví, tak i ve vztahu k procesním kodexům. 

Jen proto, že vyhrůžka násilím byla adresována politicky činné osobě, nelze vyvodit závěr, že byla učiněna pro „politické přesvědčení“

Nejvyšší soud zrušil předchozí rozhodnutí a vrátil k novému projednání případ vydírání politika, k němuž došlo prostřednictvím komentářů obviněného na politikově profilu na sociální síti. Obviněný byl shledán vinným tím, že na profil poškozeného odeslal zprávy ve znění: „DEMISI SVINĚ FAŠISTICKÁ ZLODĚJSKÁ !!!!!"; „Když do 48 hodin NEODSTOUPÍŠ, odstraníme Tě sami, Občanská partyzánská brigáda !!!!"; „Takže už jen 24 hodin !!!!!" a konečně „No jak chceš, sepisuje závěť !!!“. Na jeho příspěvky nebylo ze strany poškozeného nijak reagováno. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu třicet měsíců. Nejvyšší soud se neztotožnil se závěry soudů nižších stupňů ve věci otázky, zda se obviněný dopustil trestného činu pro politické přesvědčení poškozeného, a považuje závěry soudů nižších stupňů za předčasné. 

Vnučka zneužila duševní nemoci své babičky a chtěla ji připravit o majetek. Nejvyšší soud ji potvrdil tříletý trest.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ženy, která zneužila nepříznivého zdravotního stavu své babičky. Obviněná přiměla babičku k podpisu darovací smlouvy na její spoluvlastnický podíl na nemovitosti v celkové výši nejméně 11 991 000 Kč. Jak vyplynulo z dokazování před soudem prvního stupně, uvedená cena byla minimální tržní cenou spoluvlastnického podílu k datu podpisu darovací smlouvy, tj. ke dni 29. 1. 2018. Žena se o babičku dlouhodobě starala, navštěvovala s ní lékaře, zajišťovala jí pečovatelskou službu. Musela si tak být vědoma toho, že babička nebyla pro svou závažnou dušení poruchu schopna činit právní jednání spojená s uzavíráním jakékoliv smlouvy a pochopit obsah, význam ani podstatu předložených listin. 

Nejvyšší soud právě vydává letošní druhé číslo elektronického čtvrtletníku AEQUITAS

Právě vychází letošní druhé číslo elektronického čtvrtletníku Nejvyššího soudu AEQUITAS. Celé číslo je věnováno vzpomínce na našeho kolegu Mgr. Petra Tomíčka, který byl od roku 2015 tiskovým mluvčím a vedoucím oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu. Obsahem jsou jak jednotlivé vzpomínky zejména z řad kolegů, soudců a zaměstnanců Nejvyššího soudu, tak i několika „externistů“, bez jejichž pohledu by vydání nemohlo poskytnout komplexní pohled na Petrovo působení u Nejvyššího soudu a jeho osobnost. Součástí vydání jsou i fotky z mnoha akcí, které v průběhu let u Nejvyššího soudu organizoval či se na nich podílel. Mnohé příspěvky dokumentují jak Petrovo enormní pracovní nasazení a zápal při řešení jednotlivých otázek, tak i jeho empatii a lidský přístup. Příjemné vystupování nebyla „maska“, kterou by nasazoval pro jednání s veřejností, ale opravdové a upřímné životní nastavení. Vždy bylo příjemné s ním prohodit klidně i jen pár slov. 

Nejvyšší soud vrací k novému projednání případ pochybení nemocnice při prenatálním vyšetření

Nejvyšší soud (NS) vrací soudu prvního stupně případ z roku 2014, kdy těhotná žena podstoupila na gynekologicko-porodnické klinice těhotenský screening, jehož účelem bylo stanovit riziko nejčastějších vývojových vad plodu, včetně Downova syndromu. Při zadávání údajů do softwaru vyšetřující lékařka nezadala řádně všechny údaje, a proto nebyly do výpočtu rizika nejčastějších vrozených vývojových vad plodu zahrnuty biochemické markery, přestože byly k dispozici. Výsledek screeningu tak stanovil riziko Downova syndromu s celkovým závěrem jako negativní, přičemž při zahrnutí zjištěných hodnot biochemických markerů by byly výsledky hodnoceny jako střední riziko.