Incidenční spory (žaloba odpůrčí); povinnost mlčenlivosti; advokacie; změna návrhu na zahájení řízení; odměna advokáta, § 95 o. s. ř., § 111 IZ., § 240 IZ., § 24 zák. č. 85/1996 Sb.

V rozsahu nezbytném pro řízení o odpůrčí žalobě, kterou se insolvenční správce domáhá vůči advokátu určení neúčinnosti právního jednání, jímž mu insolvenční dlužník (klient nebo jeho právní nástupce) uhradil pohledávku z titulu odměny za zastupování a za poskytnuté právní rady a služby, a (současně) zaplacení (vrácení) poskytnutého plnění do majetkové podstaty, není advokát vázán povinností mlčenlivosti; ve smyslu ustanovení § 21 odst. 4 zákona o advokacii se takový spor považuje za spor (o úhradu palmáre) mezi advokátem a klientem nebo právním nástupcem klienta. Úprava obsažená v § 111 insolvenčního zákona se uplatní bez omezení i na právní jednání, jímž dlužník (klient) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a před rozhodnutím o úpadku uhradil svému advokátu pohledávku z titulu odměny 

Insolvenční řízení; zásady insolvenčního řízení; oddlužení; majetková podstata; zpeněžování, § 1 IZ., § 5 písm. a) IZ., § 398 odst. 1 IZ. ve znění od 1. 6. 2019, § 398 odst. 3 IZ. ve znění od 1. 6. 2019, § 398 odst. 6 IZ. ve znění od 1. 6. 2019, nařízení vlády č. 189/2019 Sb.

I. Pro rozhodnutí o povinnosti dlužníka (ne)vydat obydlí ke zpeněžení insolvenčnímu správci při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je rozhodné prosté porovnání hodnoty dlužníkova obydlí (předpokládaného výtěžku zpeněžení tohoto obydlí) a hodnoty obydlí (pro tento účel) stanovené prováděcím právním předpisem. II. Insolvenční zákon (ani jiné právní předpisy) žádná další kritéria pro uplatnění výjimky z obecné povinnosti dlužníka vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení veškerý svůj majetek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty neupravuje. Současně ani dle nařízení vlády č. 189/2019 Sb. se nepřihlíží k jiným faktorům než těm, které jsou uvedeny v tomto nařízení. 

Nájem; závazkové vztahy občanskoprávní, § 2000 odst. 1 o. z., § 2204 odst. 1 o. z.

Ustanovení § 2000 odst. 1 o. z. o možnosti předčasného zrušení závazku soudem se uplatní i v nájemních vztazích. 

Náhrada škody; ochrana osobnosti, § 11 obč. zák., § 13 obč. zák., § 420 obč. zák.

Zavázat poskytovatele zdravotní péče k povinnosti hradit újmu na zdraví pacienta pouze na základě tzv. teorie ztráty šance, tj. bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti mezi jeho jednáním (či opomenutím) a škodlivým následkem, je v rozporu s ústavním pravidlem, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Porušení povinnosti poskytovatele postupovat tzv. lege artis (§ 420 obč. zák.) může být zásahem do osobnostních práv pacienta odčinitelným nikoliv náhradou dílčích nároků vyjmenovaných v § 444 až 449 obč. zák., nýbrž přiměřeným zadostiučiněním podle § 13 obč. zák. bez ohledu na to, zda ve výsledku došlo k újmě na zdraví. Tento nárok nenáleží pozůstalým po zemřelém pacientovi. 

Insolvenční řízení; soupis; majetková podstata; poučovací povinnost soudu, § 71 IZ., § 205 IZ., § 206 IZ., § 222 IZ., § 224 IZ., § 226 IZ., § 421 odst. 1 písm. c) IZ., čl. 19 úmluvy č. 10/2010 Sb.m.s., čl. 22 úmluvy č. 10/2010 Sb.m.s., čl. 28 úmluvy č. 10/2010 Sb.m.s.

Soupis majetkové podstaty zveřejněný v insolvenčním rejstříku se účastníkům insolvenčního řízení nedoručuje; insolvenční zákon rovněž neukládá insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci vyrozumět dlužníka zvlášť o tom, které z nemovitých věcí náležejících do výlučného vlastnictví dlužníka, nebo do společného jmění dlužníka a jeho manžela zahrnul do soupisu majetkové podstaty zveřejněného v insolvenčním rejstříku. 

Odpovědnost státu za škodu/újmu; nesprávný úřední postup, § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

Dojde-li k porušení právních norem stanovených na ochranu života a zdraví osoby, jež byla zadržena a umístěna do policejní cely, je zpravidla dána příčinná souvislost mezi tímto porušením a újmou na zdraví nebo úmrtím dané osoby, leda by bylo prokázáno, že by k poškození jejího zdraví nebo jejímu úmrtí došlo i tehdy, kdyby uvedené porušení nenastalo. 

Incidenční spory (žaloba odpůrčí); vady řízení; jednání soudu; insolvence, § 140 IZ., § 240 IZ., § 118a odst. 1 o. s. ř., § 118a odst. 3 o. s. ř., § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., § 213b odst. 1 o. s. ř., § 214 odst. 1 o. s. ř., § 214 odst. 3 o. s. ř., § 229 odst. 3 o. s. ř.

Lze-li na základě konkrétních okolností té které věci usuzovat, že k započtení pohledávky dlužníka (jako prodávajícího) na úhradu kupní ceny proti dříve vzniklé pohledávce kupujícího vůči dlužníku došlo v bezprostřední věcné a časové souvislosti coby následek uzavření kupní smlouvy, která nebránila byť i jen jednostrannému zápočtu pohledávky kupujícího na dohodnutou kupní cenu, pak určení neúčinnosti takové kupní smlouvy (proto, že dlužníku coby prodávajícímu se z ní nedostalo žádného reálného protiplnění) nepřekáží okolnost, že se tak stalo až po uzavření kupní smlouvy (samostatným právním jednáním). K tomu, aby insolvenční soud v takovém případě mohl vyslovit neúčinnost právního jednání dlužníka ve smyslu ustanovení § 240 insolvenčního zákona, postačí, domáhá-li se insolvenční správce odpůrčí žalobou určení neúčinnosti kupní smlouvy. Má-li jít o peněžitou 

Spolek (o. z.); stanovy, § 215 odst. 1 o. z., čl. 20 odst. 1 Listiny

Stanovy spolku mohou činnost spolku, popř. účast na prospěchu z této činnosti plynoucího, omezit pouze na členy spolku, resp. určit, že na činnosti spolku se podílejí pouze jeho členové. Nemá-li činnost spolku charakter tzv. zákonného monopolu, tj. není-li spolek podle zákona jedinou osobou oprávněnou vykonávat určitou činnost, nebude zpravidla takové omezení možné považovat za porušení práva svobodně se sdružovat, konkrétně za nucení k účasti ve spolku ve smyslu § 215 odst. 1 o. z. Osoba mající zájem účastnit se takové činnosti má totiž právo volby – buď může vstoupit do spolku, tj. stát se jeho členem, anebo může obdobnou činnost vykonávat sama, popř. ve spolupráci s jinými osobami, či za účasti v jiných spolcích, které za tím účelem založí, anebo do nichž vstoupí, popř. za účasti v jiných právnických osobách. 

Poplatky soudní; námitky; právní moc rozhodnutí; lhůty; asistent soudce, § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb.

Vyzval-li soud prvního stupně dovolatele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (ve spojení s § 3 odst. 2 uvedeného zákona) k úhradě soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dnů počítané od doručení usnesení (výzvy), nemá na běh této lhůty žádný vliv skutečnost, že usnesení nabylo právní moci (ve spojení s rozhodnutím o námitkách dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů) až po uplynutí této lhůty. 

Nepoctivý záměr; oddlužení; oddlužení (povolení, schválení); insolvence, § 104 IZ., § 395 odst. 1 písm. a) IZ., § 398 odst. 2 IZ., § 398 odst. 4 IZ., § 412 odst. 1 písm. b) IZ.

I v poměrech insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. června 2019 platí, že je na uvážení věřitele, zda bude svou pohledávku v oddlužení uplatňovat jako zajištěnou, nebo ji přihlásí bez práva na „přednostní“ uspokojení, neboť je pro něj z ekonomického hlediska výhodnější být uspokojen jako věřitel nezajištěný; oba způsoby uspokojení kombinovat nelze.