Incidenční spory; lhůty; právní moc rozhodnutí; doručování vyhláškou, § 71 IZ., § 74 IZ., § 75 IZ., § 160 odst. 4 IZ., § 198 odst. 1 IZ., § 199 odst. 1 IZ.

Je-li den právní moci usnesení insolvenčního soudu současně i dnem dokládajícím jeho doručení zveřejněním v insolvenčním rejstříku i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona), pak pravidlo, podle kterého se lhůta k podání opravného prostředku nebo k učinění jiného procesního úkonu (např. k podání žaloby) počítá ode dne právní moci takového usnesení, je nutno vyložit prostřednictvím ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona tak, že tato lhůta běží osobě, které má být usnesení doručeno i zvláštním způsobem, v případě, že takové doručení má následovat až po doručení vyhláškou, ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem. Žalobu, kterou insolvenční správce ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 insolvenčního zákona uplatní u insolvenčního soudu 

Společné jmění manželů; vypořádání společného jmění; společná domácnost; společné závazky; příslušenství pohledávky; hypoteční úvěr, § 736 o. z., § 737 odst. 2 o. z., § 742 odst. 1 písm. c) o. z.

V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu. 

Příslušnost soudu mezinárodní; spotřebitel; postoupení pohledávky; podnikatel; sídlo, čl. 17 nařízení Brusel I bis, čl. 18 odst. 1 nařízení Brusel I bis

Ochrana spotřebitele podle oddílu 4 nařízení Brusel I bis nenáleží podnikající právnické osobě, které spotřebitel postoupil pohledávku před zahájením soudního řízení. 

Výživné; exekuce; opatrovník; nezletilý; zastoupení; orgán sociálně-právní ochrany dětí, § 892 odst. 3 o. z.

I. Při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu k vymožení výživného od rodiče nezletilého dítěte může nezletilé dítě zastupovat druhý rodič, který je oprávněn přijímat výživné pro nezletilé dítě. Vznikne-li však při provádění exekuce nebezpečí střetu zájmů mezi rodičem a dítětem, musí být nezletilému dítěti jmenován opatrovník; tak je tomu zejména při rozhodování o návrhu povinného na zastavení exekuce nebo na odklad exekuce. II. Dítěti jmenuje opatrovníka příslušný soud 

Skončení pracovního poměru; odstupné; zaměstnanec; územní samosprávné celky; pracovní úkol; správní činnost; úředník, § 2 odst. 3 a 4 zák. č. 312/2002 Sb. ve znění do 30. 06. 2017, § 13 zák. č. 312/2002 Sb. ve znění do 30. 06. 2017, § 109 zák. č. 128/2000 Sb. ve znění do 30. 06. 2016, § 110 zák. č. 128/2000 Sb. ve znění do 30. 06. 2016, § 1 zák. č. 512/2002 Sb., § 215 odst. 2 o. s. ř.

Závěr o tom, zda zaměstnanec územního samosprávného celku zařazený do úřadu územního samosprávného celku se plněním svých pracovních úkolů podílí na správních činnostech, je výhradně výsledkem objektivního právního posouzení, zda zaměstnancem vykonávané činnosti naplňují znaky „správních činností“ ve smyslu jejich legální definice uvedené v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), mezi které nepatří zařazení určitých činností pod správní činnosti územním samosprávným celkem v jeho vnitřních předpisech; k takovému zařazení lze sice přihlížet při posuzování charakteru zaměstnancem vykonávaných činností, ale stane-li se následně tato otázka mezi zaměstnavatelem (územním samosprávným celkem) a zaměstnancem spornou, není jím soud vázán při posuzování charakteru zaměstnancem vykonávaných činností. 

Náhrada nemajetkové újmy (o. z.); osoba blízká; duševní útrapy, § 2959 o. z.

Zemře-li v důsledku škodní události více než jedna osoba blízká, projeví se to zpravidla ve zvýšení náhrady blízkému pozůstalému nad rámec pouhého součtu přiměřených náhrad za ztrátu každé z usmrcených osob. 

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků; pojištění odpovědnosti za škodu, § 2927 o. z., § 2 zák. č. 168/1998 Sb., § 6 zák. č. 168/1998 Sb., § 2 zák. č. 56/2001 Sb., čl. 1 Směrnice (ES) č. 103/2009/ES

Podílel-li se na průběhu nehodového děje a rozsahu vzniklé škody při střetu vlaku s nákladní automobilovou soupravou významným způsobem též návěs, pak škodu vyvolala nejen zvláštní povaha provozu tahače, nýbrž i zvláštní povaha provozu návěsu; v takovém případě není důvod omezit výši pojistného plnění z odpovědnosti za újmu vyvolanou provozem motorového vozidla jen maximální výší pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě týkající se tahače. 

Spotřebitel; náhrada škody; stávka; mimořádná okolnost; přiměřená opatření, čl. 5 odst. 3 Nařízení (ES) č. 261/2004

Mimořádnou okolností, která vylučuje povinnost leteckého dopravce platit náhradu za zrušený let [čl. 5 odst. 3 Nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů], není řádně vyhlášená stávka zaměstnanců týkající se okolností ve sféře provozovatele letecké dopravy, ledaže by stávkující vznášeli požadavky, které mohou splnit pouze orgány veřejné moci a které se proto vymykají účinné kontrole leteckého dopravce. 

Náhrada škody; volby; kumulativní příčinná souvislost; dělení odpovědnosti za škodu, § 2910 o. z., § 2915 odst. 1 o. z., § 2915 odst. 2 o. z.

Způsobí-li protiprávní jednání více škůdců ve svém souhrnu vznik újmy, byť samotné jednání jednotlivých škůdců by ke vzniku újmy nevedlo, je dána příčinná souvislost mezi jednáním každého z nich a vznikem újmy i zásadně jejich solidární odpovědnost podle § 2915 odst. 1 věty první o. z. 

Znalecký posudek; podjatost; revizní znalecký posudek; směnky, § 11 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., § 14 odst. 1 o. s. ř., § 17 o. s. ř., § 127 odst. 2 o. s. ř.

Znalec (znalecký ústav), který již v řízení formuloval odborný názor vyvolávající pochybnosti soudu o správnosti (jiného) znaleckého posudku podaného v řízení, není jen proto vyloučen z podání revizního znaleckého posudku podle § 11 zákona č. 36/1967 Sb. (též podle § 14 odst. 1 ve spojení s § 17 o. s. ř.). Revizní znalecký posudek však nemůže podat, neboť není „jiným znalcem“ ve smyslu § 127 odst. 2 o. s. ř.