Způsobilost být účastníkem řízení; podmínky řízení; právní nástupnictví; zastavení řízení; jednání zmocněnce; neodkladný úkon, § 23 o. z., § 449 odst. 1 o. z., § 19 o. s. ř., § 103 o. s. ř., § 104 odst. 1 o. s. ř., § 107 odst. 1 o. s. ř., § 243d písm. a) o. s. ř., § 20 odst. 6 zák. č. 85/1996 Sb.

Nedostatek způsobilosti žalobce být účastníkem řízení v den jeho zahájení vede vždy k zastavení řízení a nemůže být zhojen cestou tzv. neodkladného úkonu za zemřelého. Jednání zmocněnce v takovém případě musí být činěno již jménem právních nástupců zůstavitele. 

Insolvenční řízení; insolvenční správce; incidenční spory; vylučovací žaloba; žaloba (rei)vindikační; majetková podstata; uplatnění pohledávky; přihláška pohledávky; odstoupení od smlouvy; výhrada vlastnického práva; neúčinnost právního jednání; bezdůvodné obohacení, § 2 o. z., § 2002 o. z., § 2004 odst. 1 o. z., § 2004 odst. 2 o. z., § 2005 o. z., § 2132 o. z., § 2134 o. z.

I. Neúčinnost výhrady vlastnického práva dle § 2134 o. z. působí v insolvenčním řízení vůči majetkové podstatě ze zákona a plnění dle takové kupní smlouvy náleží pro účely zpeněžení v insolvenčním řízení do majetkové podstaty kupujícího (dlužníka) dle § 205 odst. 4 insolvenčního zákona. Tím se neúčinnost prosadí i vůči insolvenčním věřitelům, kteří jsou uspokojováni z majetkové podstaty. II. Dospěje-li insolvenční správce při pořizování soupisu majetkové podstaty dlužníka k závěru, že v držení dlužníka se nachází majetek, k němuž byla sjednána výhrada vlastnického práva tak, že nepůsobí 

Smlouva o zápůjčce; reálný kontrakt; uznání dluhu; insolvenční řízení; popření pohledávky; důkazní břemeno; břemeno tvrzení, § 2053 o. z., § 2390 o. z., § 104 IZ, § 118a o. s. ř., § 129 o. s. ř., § 157 odst. 2 o. s. ř.

Právní jednání, jímž se dlužník k pohledávce svého (tvrzeného) věřitele vyjádří v seznamu závazků předloženému insolvenčnímu soudu podle § 104 odst. 3 insolvenčního zákona tak, že ji nepopírá ani co do důvodu, ani co do výše, ba dokonce svůj postoj k takové pohledávce vyjádří tak, že pohledávku co do důvodu a výše „uznává“, není uznáním dluhu ve smyslu ustanovení § 2053 o. z; nejde (totiž) o právní jednání adresované věřiteli takové pohledávky. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky (§ 2390 o. z.) má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaný) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě že je promlčena, a o svém tvrzení nabídnout důkazy. 

Svoboda myšlení a svědomí; odpovědnost státu za újmu; nesprávný úřední postup; přiměřené zadostiučinění; vazba, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., čl. 9 zákona č. 209/1992 Sb., čl. 4 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb.

Provozní podmínky vazební věznice nejsou limitujícím faktorem pro podávání veganské stravy osobě umístěné ve vazbě (§ 2 věta druhá a § 11 zákona č. 293/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ochrana základních práv jednotlivce je rovnocenná bez ohledu na to, je-li v sázce svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení (článek 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). 

Náhrada škody; pojištění odpovědnosti za škodu; pojistná smlouva; adhezní řízení; náklady řízení, § 8 zákona č. 168/1999 Sb., § 45 zákona č. 37/2004 Sb.

Uhradil-li škůdce (pojištěný) na základě rozhodnutí státního orgánu v řízení o náhradu škody poškozenému náklady řízení, má, za splnění podmínek § 45 zákona č. 37/2004 Sb. a § 8 zákona č. 168/1999 Sb., právo na náhradu těchto nákladů vůči pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s nímž uzavřel pojistnou smlouvu před 1. 1. 2014. 

Nájem bytu; bytová jednotka; výpověď z nájmu; neplatnost; dobrá víra, § 37 odst. 2 obč. zák., § 685 obč. zák., § 706 obč. zák.

Smlouva o nájmu není neplatná jen proto, že stejná věc byla pronajata více smlouvami několika nájemcům. 

Nezbytná cesta; nedbalost; pozemková služebnost; služebnost, § 1029 o. z., § 1030 odst. 1 o. z., § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., § 1033 odst. 1 o. z., § 1035 o. z., § 153 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 1. 1. 2014, § 157 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 1. 7. 2009

Soud nepovolí nezbytnou cestu přes jeden nebo více pozemků, nemá-li postaveno najisto, zda žadatel o nezbytnou cestu má zajištěn přístup přes další pozemky, které rovněž představují překážku pro spojení s veřejnou cestou. 

Držba; vydržení; vlastnické právo; převod vlastnického práva; postoupení; dědictví; zůstavitel, § 988 odst. 1 o. z., § 8 odst. 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 47/1967 Sb.

Právo ke vkladu na vkladní knížce není způsobilé být předmětem držby a nemůže dojít k jeho vydržení, neboť jeho povaha nepřipouští trvalý nebo opakovaný výkon. 

Přistoupení do řízení; věcná legitimace; ručení; obchodní korporace; odštěpení; incidenční spory; žaloba odpůrčí, § 2028 o. z., § 92 o. s. ř., § 107a o. s. ř., § 236 IZ, § 237 IZ, § 243 zákona č. 125/2008 Sb., § 257 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb.

Dojde-li po zahájení sporu, v němž věřitel po dlužníku - obchodní společnosti vymáhá splnění dluhu, k rozdělení žalovaného (obchodní společnosti) odštěpením se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev (§ 243 odst. 1 písm. b/ bod 1. zákona č. 125/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů), může se věřitel domoci přistoupení nové nebo nových společností nebo družstev do řízení na straně žalovaného z titulu zákonného ručení za dluhy žalovaného (§ 257 odst. 1 uvedeného zákona) postupem dle § 92 odst. 1 o. s. ř. Po rozdělení obchodní společnosti odštěpením se vznikem nových společností lze vyhovět návrhu žalobce, který po rozdělované společnosti vymáhá splnění nepeněžitého dluhu, na přistoupení nově vzniklých (nástupnických) společností do řízení jako dalších žalovaných (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) z titulu ručení 

Rozhodčí řízení; podjatost; oznamovací povinnost; zrušení rozhodčího nálezu, § 8 ZRŘ, § 12 ZRŘ, § 18 ZRŘ, § 31 ZRŘ, § 33 ZRŘ

Porušení povinnosti rozhodce oznámit okolnost, která by mohla vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti, není samo o sobě důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu může být skutečnost, že věc projednal a rozhodl vyloučený rozhodce.