Předběžné opatření; jistota, § 877 zák. č. 89/2012 Sb., § 12 zák. č. 292/2013 Sb., § 75b zák. č 99/1963 Sb., § 102 zák. č. 99/1963 Sb.

Navrhuje-li jeden z rodičů v řízení o rozhodnutí o významné záležitosti dítěte (§ 877 o. z.) vydání předběžného opatření, je povinen složit jistotu podle § 75b odst. 1 o. s. ř. 

Objektivní nepřípustnost odvolání; bagatelní věc; společné řízení, § 202 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb.

Jsou-li ke společnému řízení spojeny samostatné nároky více žalobců (v subjektivní kumulaci) na zaplacení peněžitého plnění, jež jednotlivě nepřevyšují 10 000 Kč, nepočítaje v to příslušenství, není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné odvolání proti rozsudku vydanému ve společném řízení o všech těchto nárocích, byť v souhrnu výši 10 000 Kč přesahují. To platí i v případě odvolání podaného žalovaným, jímž se napadá rozsudek vydaný ve společném řízení o všech jednotlivých nárocích více žalobců, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem vydaným ve společném řízení. 

Moderační právo; smluvní pokuta; poctivý obchodní styk; započtení pohledávky; zánik pohledávky, § 301 zák. č. 513/1991 Sb., § 265 zák. č. 513/1991 Sb.

K moderaci smluvní pokuty dochází ex tunc k okamžiku ujednání o smluvní pokutě. Je-li smluvní pokuta nepřiměřená, nemůže jednostranným zápočtem dojít v rozsahu její nepřiměřené výše k zániku pohledávky ze smluvní pokuty, ani k zániku pohledávky, proti níž je započítáváno. 

Nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení; mladistvý; trestní řízení, § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.

V řízeních vedených podle zákona č. 218/2003 Sb., v nichž se projednávají protiprávní činy, kterých se dopustili děti mladší patnácti let a mladiství, se presumuje zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka. 

Výsluhový příspěvek; nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, § 31a odst. 3 písm. e) zák. č. 82/1998 Sb., § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 169 zák. č. 361/2003 Sb.

Projednání a rozhodnutí o nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení ve věcech služebního poměru podle části dvanácté zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, příp. průtahy v tomto řízení, patří do pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení. 

Insolvenční řízení; plnění poskytnuté dlužníkem; podnikatelská činnost; zrušení provozovny; obvyklé hospodaření; přijetí plnění; úvěrové financování; odvracení hrozící škody; majetková podstata, § 111 zák. č. 182/2006 Sb., § 168 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 235 zák. č. 182/2006 Sb., § 240 zák. č. 182/2006 Sb.

Platba, kterou dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, na peněžitý závazek vzniklý v souvislosti s omezením jeho podnikatelské činnosti (s rušením "dílčích provozoven" dlužníka), není úkonem nutným k provozování podniku dlužníka v rámci obvyklého hospodaření (§ 111 odst. 2 insolvenčního zákona). Samotná skutečnost, že věřitel poskytl dlužníku plnění, aniž požadoval jeho okamžité zaplacení, neznamená, že by pohledávka 

Nadační fond; změna zakládací listiny nadačního fondu, § 10 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 303 zák. č. 89/2012 Sb., § 305 zák. č. 89/2012 Sb., § 314 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 317 zák. č. 89/2012 Sb., § 365 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 375 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 3049 zák. č. 89/2012 Sb.

I. Ustanovení upravující nadace nelze použít na nadační fondy subsidiárně. II. Zakladatel nadačního fondu je oprávněn měnit zakládací listinu nadačního fondu (i co do účelu) v rozsahu a způsobem, který si pro sebe v zakládací listině výslovně vyhradil, a to za (analogicky aplikovaných) podmínek stanovených pro změnu nadačních listin nadací. III. Účelem § 3049 odst. 2 a 3 o. z. je dát zakladatelům nadací a nadačních fondů vzniklých před 1. lednem 2014 možnost vyrovnat rozdílný (přísnější) standard zákonných omezení, kterými byli tito zakladatelé vázáni (na rozdíl od zakladatelů současných fundací) při projevech svých zakladatelských právních jednání. 

Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení; náklady řízení, § 146 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 150 zák. č. 99/1963 Sb., § 237 zák. č. 99/1963 Sb.

Je-li žalobou uplatněn nárok vůči více žalovaným a mají-li žalovaní na tento nárok plnit společně a nerozdílně, pak plnění poskytnuté jedním ze žalovaných je třeba zásadně považovat pro účely rozhodování o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. za „chování“ všech žalovaných (tj. i těch, kteří plnění neposkytli), a žalobu za důvodně podanou vůči všem žalovaným. Brání-li se však některý ze žalovaných, jenž plnění na žalobou uplatněný nárok neposkytl, tím, že vůči němu není uplatněný nárok po právu, musí soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení posoudit důvodnost takové obrany; je-li tato obrana důvodná, rozhodne o nákladech řízení mezi žalobcem (jenž vzal žalobu zpět) a tímto žalovaným podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. 

Osobnostní práva; náhrada nemajetkové újmy; pozůstalost, § 1475 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 2009 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 2959 zák. č. 89/2012 Sb., § 107 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 107 odst. 5 zák. č. 99/1963 Sb.

Nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké (§ 2959 o. z.), který byl za života oprávněné osoby uplatněn u soudu, tvoří po její smrti součást pozůstalosti a přechází na dědice bez ohledu na to, zda jim samotným jako osobám blízkým usmrcenému vznikl nárok na jednorázovou náhradu a zda jej uplatnili. 

Jednorázové odškodnění pozůstalých; zásah do osobnostních práv, § 420 zák. č. 40/1964 Sb., § 444 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., § 23 zák. č. 20/1966 Sb., § 11 zák. č. 40/1964 Sb., § 13 zák. č. 40/1964 Sb.

Uložil-li soud poskytovateli zdravotní péče zaplatit žalobcům jednorázovou náhradu za zásah do rodinných vztahů vyvolaný tím, že pro nedostatky v poučení pacienta lékařem o možnostech dalších vyšetření byla opožděně nasazena odpovídající léčba a nebyl o několik měsíců oddálen nevratně se blížící konec života osoby blízké pozůstalým, rozhodl o jiném nároku, než který žalobci učinili předmětem řízení, jestliže v žalobě požadovali jednorázovou náhradu za usmrcení osoby blízké v důsledku nesprávné diagnózy.