Dovolání, Obhájce, Právnická osoba, § 265d odst. 2 tr. ř.

Obviněná právnická osoba může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání takto označené učiněné jejím opatrovníkem nebo zmocněncem, byť je jím advokát, se za dovolání nepovažuje. Nejvyšší soud o něm proto nerozhoduje, ale naloží s ním způsobem, který zákon pro takový případ stanoví v § 265d odst. 2 věta třetí tr. ř. 

Beneficium cohaesionis, opravné řízení, § 261 tr. ř., § 265k odst. 2 věta poslední tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř., § 285 tr. ř.

Ustanovení § 265k odst. 2 poslední věta tr. ř. upravující tzv. beneficium cohaesionis se v dovolacím řízení neuplatní, jestliže výrok o vině, který by pro věcnou souvislost bylo třeba zrušit u dotčeného spoluobviněného, již de iure neexistuje proto, že byl pravomocně zrušen v souvislosti s ukládáním společného trestu za pokračování v trestném činu podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku. Totéž platí při rozhodování o jiných opravných prostředcích. 

Právní styk s cizinou, Evropský zatýkací rozkaz, § 205 odst. 3 písm. g) z. m. j. s.

Požadavek účasti vyžádané osoby v řízení, ve kterém jí byl uložen trest odnětí svobody, pro jehož výkon má být předána do jiného členského státu, uvedený v § 205 odst. 3 písm. g) z. m. j. s. se vztahuje k řízení, ve kterém bylo meritorně rozhodováno o vině a trestu, nikoli na řízení vykonávací, ve kterém došlo k odvolání podmíněného odkladu trestu odnětí svobody, aniž by byla změněna jeho původní výše. 

Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu, § 350 odst. 2 alinea 1, 2 tr. zákoníku

I. Trestného činu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu podle § 350 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku se dopustí pachatel, který může z titulu své funkce, odbornosti či zařazení vystavit v konkrétním řízení lékařský posudek, byť tak učiní formou aprobace (osvědčení správnosti) rozhodných podkladů vypracovaných jinou osobou, s vědomím, že obsahují informace neodpovídající realitě, a tedy aniž by sám provedl veškeré úkony potřebné pro vystavení lékařského posudku. Z hlediska naplnění znaků tohoto trestného činu není podstatné formální označení listiny jako lékařského posudku, ale její obsah a účel, pro který byla vydána. II. Nepravdivý nebo hrubě zkreslený lékařský posudek užije ve smyslu § 350 odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku i ten, kdo s ním fyzicky nedisponuje, je-li takový posudek vystavený v jeho zájmu a je-li s jeho vědomím a vůlí užit jako pravý v řízení před orgánem veřejné moci. 

Započítání trestu, § 92 odst. 2, 3, § 69 odst. 2 tr. zákoníku

Započítání vykonaného peněžitého trestu do souhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody podle § 92 odst. 2 tr. zákoníku je možné (nebyl-li znovu uložen peněžitý trest). Zápočet se provede v poměru vyplývajícím z ustanovení § 69 odst. 2 tr. zákoníku (ve znění účinném od 1. 10. 2020), tedy každá zaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě peněžitého trestu se započítá jako dva dny odnětí svobody. 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, Subsidiarita trestní represe, § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, § 12 odst. 2 tr. zákoníku

Zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku může naplnit i cizinec, jemuž bylo ve správním řízení uloženo vyhoštění a který se poté zdržoval na území České republiky, i když dosud proti němu nebyla použita donucovací opatření k výkonu vyhoštění podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 16. 12. 2008 č. 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. návratová směrnice). Při úvahách, zda má být proti takovému cizinci uplatněna trestní odpovědnost za uvedený 

Týrání osoby žijící ve společném obydlí, řízení o odvolání, dokazování, § 199 tr. zákoníku, § 258 odst. 1, § 263 odst. 7 tr. ř.

I. Týráním ve smyslu § 199 tr. zákoníku se rozumí zlé nakládání s jinou osobou, přičemž toto jednání se vyznačuje vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, určitou trvalostí a tím, že osobou, která je mu vystavena, je důvodně pociťováno jako těžké příkoří (viz rozhodnutí pod č. 20/2006 Sb. rozh. tr.). Trvalostí takového jednání se vyjadřuje, že nestačí jednání ojedinělé, občasné nebo v jednotlivých aktech oddělené větším časovým odstupem, nýbrž musí jít o jednání soustavné, což je nutno posuzovat také v závislosti na jeho intenzitě. Samotná dlouhodobost nevhodného méně intenzivního chování nepostačuje k závěru o naplnění znaku týrání. II. Argumentace odvolacího soudu, že hodnocení důkazů je doménou nebo výsostným právem 

Dohoda o vině a trestu, Stížnost, § 206b odst. 3, 4, § 314q odst. 3 až 5, § 314r odst. 2 tr. ř.

Proti usnesení, jímž soud prvního stupně v hlavním líčení neschválil dohodu o vině a trestu podle § 206b odst. 3 tr. ř., není přípustná stížnost. Ustanovení § 314r odst. 2 věty druhé a třetí tr. ř. se nepoužije. 

Řízení proti uprchlému, Doručování, § 302 tr. ř., § 43 odst. 1, 3 z. m. j. s.

Návrat obviněného do státu, jehož je státním občanem, nelze bez dalšího považovat za akt, jímž se obviněný vyhýbá trestnímu řízení ve smyslu § 302 tr. ř., zvláště když je známa adresa jeho pobytu v domovském státě. Pokud soudy doručovaly obviněnému na adresu jeho pobytu v cizině např. obžalobu, předvolání k hlavnímu líčení a vyrozumění o konání veřejného zasedání k projednání odvolání přímo (tj. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), ačkoliv takový způsob doručování byl v rozporu s ustanovením § 43 odst. 1, 3 z. m. j. s., tak ani z bezúspěšného doručování těchto písemností nemohly vyvodit závěr, že jsou splněny podmínky pro konání řízení proti uprchlému. 

Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, § 146a tr. zákoníku

Omluvitelnou pohnutku ve smyslu § 146a tr. zákoníku zpravidla nemůže vyvolat předchozí nebezpečné jednání poškozeného jako účastníka silničního provozu, které bylo v rozporu s dopravními předpisy a obviněný jím mohl být rozhořčen.