Archiv aktualit

Nejvyšší soud odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk v tzv. kauze H-SYSTEM

Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ. Dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, protože dovoláním zpochybněnou otázku dovolatelovy pasivní věcné legitimace vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

Nejvyšší soud potvrdil podmíněné tresty rodičce a dule za smrt novorozence

Nejvyšší soud (NS) v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Götha a soudců Mgr. Zuzany Ursové a JUDr. Vladimíra Veselého odmítl dovolání rodičky a duly, které byly uznány vinnými přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, za který byly shodně odsouzeny k trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon jim byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvanáct měsíců. Rodička se přečinu dopustila tím, že přistoupila k domácímu porodu, ačkoli v případě porodu koncem pánevním u šestatřicetileté prvorodičky ve 41. týdnu těhotenství by byl indikován primárně císařský řez.

Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 14. února 2024

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 14. února 2024, jsou součástí této tiskové zprávy.

Seminář „Jak psát srozumitelná, přehledná a přesvědčivá rozhodnutí vrcholného soudu?“

Na devadesát posluchačů z řad soudců a asistentů soudců se ve čtvrtek 15. 2. 2024 v sále Františka Vážného zúčastnilo semináře pod názvem „Jak psát srozumitelná, přehledná a přesvědčivá rozhodnutí vrcholného soudu?“, který byl zaměřen na srozumitelné psaní právních textů a zpřehlednění soudních rozhodnutí. Seminář moderoval Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu a lektory byli JUDr. Martin Kopa, Ph.D., soudce Krajského soudu v Brně, autor blogu Iurium Daily“ Ústavní právo a Mgr. Štěpán Janků, asistent ústavní soudkyně, autor blogu PrávníPsaní.cz a spolupřekladatel knihy Právní psaní srozumitelným jazykem. Lektoři upozornili na časté chyby jako je používání slovní vaty v právních textech a účastníkům semináře ukázali praktické příklady a cvičení.

V roce 2023 zrušil Ústavní soud pouze 48 rozhodnutí Nejvyššího soudu, rozhodoval přitom o 1319 ústavních stížnostech

Podle evidence Nejvyššího soudu bylo v průběhu roku 2023 Ústavním soudem rozhodnuto o 1319 ústavních stížnostech napadajících rozhodnutí dovolacího soudu. V porovnání se statistickými daty roku 2022, kdy byla rozhodnutí Nejvyššího soudu přezkoumána v 1330 věcech, tak Ústavní soud vydal v roce 2023 ve vztahu k Nejvyššímu soudu o 11 rozhodnutí méně. Ústavním stížnostem vyhověl pouze ve 3,6 %. Nejvíce stížností Ústavní soud odmítl pro jejich zjevnou neopodstatněnost (76 %).

Nejvyšší soud v roce 2023: Soudci vyřídili 6985 věcí, významně se snížila délka civilních dovolacích řízení

Celkem 70 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním několika soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2023 celkem 6985 věcí (trestní kolegium 1564 věcí, občanskoprávní a obchodní kolegium 5421 věcí). Podatelna v roce 2023 nově zaevidovala 6855 věcí (1583 věcí k rozhodnutí na trestním kolegiu, 5272 věcí k rozhodnutí v civilních agendách). Pro srovnání, v předešlém roce 2022 byl celkový nápad věcí u Nejvyššího soudu 6912 (1720 trestních a 5192 civilních), soudci vyřídili 6935 věcí. Historicky nejvíce nových podání zaznamenal Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9153 věcí. Následně, v reakci na hrozící zahlcení občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, přijali zákonodárci novelu občanského soudního řádu (zákon č. 296/2017 Sb., účinný od 30. 9. 2017), která omezila možnosti dovolání v některých civilních věcech.

Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 10. ledna 2024

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 10. ledna 2024, jsou součástí této tiskové zprávy.

Novou předsedkyní občanskoprávního a obchodního kolegia je od ledna JUDr. Pavlína Brzobohatá

Pavlína Brzobohatá (*1965) od ledna střídá JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., který byl předsedou občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu od ledna 2019. Pavlína Brzobohatá je uznávaná specialistka na rozhodování ve věcech společenství vlastníků bytových jednotek, nájemních sporů. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Soudkyní byla jmenována v roce 1993. Jejím prvním působištěm byl Okresní soud v Ostravě, od roku 2004 působila u Krajského soudu v Ostravě. Soudkyní civilního kolegia Nejvyššího soudu se stala v roce 2011. Pavlína Brzobohatá ve svém pětiletém funkčním období v čele občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu hodlá navázat na kvalitní a plynulou rozhodovací činnost kolegia. Mezi její priority patří zlepšení komunikace s akademickou sférou a dalšími odbornými institucemi, pokračovat v obměně kolegia za kolegy odcházející do penze, a zamyšlení se nad podobou a obsahem civilní části Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, která je významným výstupem z práce kolegia.

Přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia se dopustí i ten, kdo bez dalšího vydá, rozšiřuje, případně jinak veřejně zpřístupňuje cizí dílo naplňující znaky uvedené skutkové podstaty.

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodl, že přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku se dopustí i ten, kdo vydá, rozšiřuje, případně jinak veřejně zpřístupňuje cizí dílo naplňující znaky uvedené skutkové podstaty, a to i když se sám v textu díla, v doprovodném obsahu či jiným způsobem přímo nevyjádřil tak, že by to naplnilo znaky uvedeného přečinu. K naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty přečinu podle § 405 tr. zákoníku se nevyžaduje žádný další tzv. fakultativní znak, tedy cíl (účel), motiv (pohnutka), záměr či úmysl přesahující objektivní stránku skutkové podstaty.

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 4/2023

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přinášíme Vám poslední letošní číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva, jež má ambici zpříjemnit Vám zimní čas řadou zajímavých rozhodnutí vybraných vnitrostátních soudů, Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora Evropské unie. V návaznosti na mezinárodní konferenci, která se na Nejvyšším soudě konala v září tohoto roku při příležitosti 30. výročí jeho existence v Brně, se s Vámi rovněž podělíme o rozhovor s předsedou Soudního dvora Koenem Lenaertsem. Kromě toho nově zařazujeme sekci o Výběru rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi, který Nejvyšší soud vydává v elektronické podobě a který obsahuje překlady vybraných konečných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva spolu s autorskými komentáři členů redakční rady.

<< Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 Další >>