NEJVYŠŠÍ SOUD

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 13. dubna 2022, jsou součástí této tiskové zprávy.

Přinášíme Vám letošní první číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. I tentokrát se můžete těšit na anotace vybraných zajímavých rozhodnutí vrcholných vnitrostátních soudů, Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Z rozhodnutí vnitrostátních soudů jsme vybrali rozsudek francouzského Kasačního soudu, který se věnoval otázce zákazu nošení náboženských či jiných symbolů u advokátů daného vnitřním předpisem komory a dospěl k závěru, že takovýto zákaz projevem diskriminace nebyl. Za povšimnutí stojí i rozhodnutí maďarského Ústavního soudu, který se v rámci výkladu integrační klauzule ústavy, která umožňuje společný výkon určitých pravomocí Maďarska v rámci EU, zevrubně zaobíral problematikou nedostatečně účinného výkonu pravomocí a ústavní identity.

Výbor Sítě předsedů nejvyšších soudů EU aktuálně do svého dvoudenního programu zařadil jednání o možných formách podpory nezávislé justice na Ukrajině a také se radil o vzájemné koordinaci těchto iniciativ, pocházejících z různých justičních uskupení (sítí) napříč celou Evropou. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy informoval Výbor o připravovaném Kolokviu Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které uspořádá ve dnech 13. – 15. října letošního roku v Brně. Projednávají se i výměnné stáže soudců nejvyšších soudů mezi jednotlivými zeměmi EU.

Covidovou krizi vystřídala krize válečná. Nezabíjí virus, ale člověk člověka. Lze válku na Ukrajině označit za další stupeň rozkladu společnosti? „Éra postsovětského Ruska válkou na Ukrajině končí, mezinárodní právo však nedokáže velmoci za excesy vždy potrestat,“ říkají egyptolog Miroslav Bárta a soudce Roman Fiala. Ke společnému rozhovoru pro iDnes se sešli egyptolog Miroslav Bárta, který zkoumá vývojové trendy civilizací, a právník Roman Fiala, soudce Nejvyššího soudu. Historie totiž ví, co bylo v dávných společnostech špatně, a dokáže analyzovat, jaké chyby neopakovat. Právo, počínaje legislativou, je zase znakem dneška, protože zajišťuje fungování státu. „Válku na Ukrajině vnímám jako připomenutí, že lidstvo je zřejmě nepoučitelné. Pro moc jsme schopni po tisíciletí ničit,“ říká Roman Fiala. „Válka a přepadení Ukrajiny jsou hrůzostrašné a pro mě důkazem, že ani v 21. století lidstvo není lepší než dříve,“ dodává Miroslav Bárta.

První letošní vydání internetového čtvrtletníku Nejvyššího soudu AEQUITAS přináší společný rozhovor s předsedou Nejvyššího soudu Petrem Angyalossym a místopředsedou Petrem Šukem. Oba společně tak trochu bilancují dosavadní vzájemnou spolupráci, hovoří o povinnostech vedení Nejvyššího soudu nejen ve vztahu k domovské instituci, ale i k justici navenek. V dalším z rozhovorů se představuje nový kmenový soudce civilního kolegia Nejvyššího soudu, bývalý místopředseda Městského soudu v Praze, Viktor Sedlák. No a povídání s předním odborníkem na insolvenční právo, soudcem Rostislavem Krhutem, je naopak pomyslnou tečkou za jeho tříletým působením u Nejvyššího soudu v roli soudce-stážisty.

Nejvyšší soud rozhodl ve věci sporu zhotovitele a objednatele ze smlouvy o dílo, v níž si strany, dvě společnosti s ručením omezeným, mj. dohodly, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“. Nejvyšší soud mj. v odůvodnění konstatuje, že užijí-li strany smlouvy pro vyjádření určitého jimi předvídaného následku slovní výrazy, které v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“), není takové smluvní ujednání pouze z tohoto důvodu neplatné.

Senát Nejvyššího soudu v projednávaném případě na základě podaného dovolání řešil, koho tíží v navazujícím sporném řízení povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti o tom, že je platná závěť zůstavitele. Vysvětlil, že není možné vycházet z judikatury vztahující se k dříve účinnému občanskému zákoníku, nýbrž je třeba vycházet z pravidla § 565, věta první, nyní účinného občanského zákona, podle něhož je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Uvedené pravidlo dopadá i na soukromé listiny, jejichž obsahem je závěť zůstavitele, protože občanský zákoník ani jiný právní předpis pro závěti nestanoví z uvedeného obecného pravidla o dokazování žádnou výjimku.

Představujeme Vám Ročenku Nejvyššího soudu 2021, která obsahuje informace o rozhodovací a judikaturní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za loňský rok. Přestože se vlivem pokračující koronavirové pandemie počet podaných dovolání v roce 2021 oproti předchozím rokům mírně snížil, soudci Nejvyššího soudu vydali jen v dovolacích agendách přes 6 700 rozhodnutí. V předkládané Ročence přitom naleznete odkaz na ta rozhodnutí či stanoviska, která považují za nejdůležitější. Ročenka také mapuje činnost jednotlivých úseků a oddělení Nejvyššího soudu. Podrobnosti se čtenáři dozvědí nejen v níže přiložené elektronické verzi, ale přibližně za 14 dnů bude k dispozici také verze tištěná. Přejeme Všem příjemné čtení.

Co je nového v českém dědickém právu? Víte, kdo dědí bez závěti? A jak časté jsou případy vydědění? Takové byly jen některé z otázek, na které ve studiu Leagleone odpovídal redaktorce Michaele Vašinové emeritní místopředseda Nejvyššího soudu a odborník na dědické právo JUDr. Roman Fiala.

Delegaci předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho přijal ve dnech 14. a 15. března 2022 předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts. Předsedu Nejvyššího soudu na jednání doprovázel místopředseda Petr Šuk, předseda trestního kolegia František Púry, předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Pavel Simon a ředitel kanceláře předsedy Aleš Pavel.