NEJVYŠŠÍ SOUD

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy vystoupil jako jeden z účastníků mezinárodní věděcké online konference Bratislavské právnické fórum ve čtvrtek 22. dubna s příspěvkem na téma Soudní moc a osoba soudce v době pandemie. Významná akce je organizována pod záštitou Alumni klubu Univerzity Komenského v Bratislavě, Právnické fakulty.

Nejvyšší soud již více než čtyři roky zveřejňuje na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty a stanovisko schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 21. dubna 2021 jsou součástí této tiskové zprávy.

Distanční formou se v pátek 23. dubna uskutečnila schůze Valného shromáždění předsedů nejvyšších soudů evropské unie. Novou předsedkyní Sítě byla na příští dva roky zvolena Bettina Limperg, předsedkyně německého Spolkového soudního dvora v Karlsruhe. Současně se konaly také volby do vrcholného orgánu, Rady Sítě, kde byli zvoleni mezi jinými předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy a taktéž předseda nejvyššího soudu Slovenska Ján Šikuta.

Skupina států proti korupci GRECO zveřejnila Výroční zprávu za rok 2020. V té kritizuje Českou republiku za to, že dostatečně neimplementuje její doporučení proti korupci v soudnictví. Nejvyšší soud považuje za nutné vyjádřit se k uvedené kritice, neboť ke splnění požadavku na etický kodex soudců již došlo. Připojuje se tak k Ministerstvu spravedlnosti, které se již proti kritice ohradilo.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 14. února 2021, jsou součástí této tiskové zprávy.

Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk poskytl rozhovor pro dubnové číslo měsíčníku Právní rádce. Mimo jiné zde vysvětluje, z jakých důvodů by měl mít Nejvyšší soud podle něj možnost odmítnout dovolání bez složitého zdůvodňování, proč se věcí nebude zabývat. Petr Šuk se také zamýšlí nad aktuálním stavem justice v České repoublice, samotný úvod článku je pak věnován přípravám nového civilního řádu soudního.

Rozhovory se třemi novými soudci, přeloženými natrvalo od 1. ledna letošního roku k Nejvyššímu soudu, a spolu s nimi i rozhovor s dlouholetým českým soudcem Soudního dvora EU profesorem Jiřím Malenovským – to je hlavní menu letošního prvního čísla elektronického čtvrtletníku AEQUITAS. Na titulní straně přináší fotografii ze jmenování nového místopředsedy Petra Šuka, další fotografie ze slavnostního jmenování místopředsedy na Pražském hradě doplňují článek věnovaný této události uvnitř čísla. Stále není možné pominout virovou pandemii a každodenní omezení, která přináší – věnuje se jim mimo jiné v úvodníku předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, krátký článek o pravidelném testování soudců a zaměstnanců pak aktuální vydání AEQUITAS uzavírá.

Nejvyšší soud v rozhodnutí přijatém senátem 23 Cdo (senát rozhodoval ve složení Pavel Horák – soudce zpravodaj, Zdeněk Des, Bohumil Dvořák) rozhodl o dovolání ve věci smlouvy uzavřené mezi nebankovní společností poskytující úvěry a podnikatelem fyzickou osobou. Dovolacímu přezkumu byla otevřena otázka možností přezkumu sjednaného úroku v dané smlouvě. Soud prvního stupně shledal vzhledem k okolnostem dané věci v rozporu s dobrými mravy sjednanou úrokovou sazbu, která převyšovala běžnou úrokovou sazbu více než 15krát. Odvolací soud oproti tomu dospěl k závěru, že korektiv dobrých mravů pro posouzení výše úroků aplikovat nelze s ohledem na § 1797 občanského zákoníku, dle kterého se podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle právní úpravy lichvy upravené v ustanovení § 1796 občanského zákoníku.

Náhrada za újmu na zdraví je předmětem soudních sporů častěji, než tomu bylo za účinnosti „starého“ občanského zákoníku. Částky vyplacené při odškodnění se zvyšují dlouhodobě, a to nejen v České republice. „Hybným faktorem tohoto všeobecného trendu je fakt, že hodnota života a zdraví v obecném hodnotovém žebříčku jednotlivých lidí a společností jako takových neustále nabývá na významu,“ říká jednatel pojišťovací makléřské společnosti SATUM Roman Horváth. Metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění k výkladu § 2958 občanského zákoníku má nastavit rámcová pravidla, podle nichž soudy či jiné subjekty při mimosoudním řešení věcí mohou použít objektivní medicínskou metodu k popisu stavu poškozeného, k porovnání míry jeho obtíží s jinými případy.

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, konstatoval, že pro použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům krádeže spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19.