NEJVYŠŠÍ SOUD

Nejvyšší soud považuje za nutné ohradit se proti účelovému a zkreslenému zpracování reportáže redaktora České televize Jiřího Hynka pro hlavní zpravodajskou relaci Události (sobota 30. 1. 2021) a následné zpracování další verze reportáže na stejné téma, střižené pro zpravodajský program ČT24.

Z článku publikovaného spolkem Kvalikom (KVALita KOMunikace), který sleduje komunikační výstupy z českých institucí, jejich sociální sítě, webové stránky, zpravodaje anebo mobilní aplikace: “Nejvyšší soud, byť se zde musí cítit poněkud osamoceně, působí velmi statečně na sociální síti Instagram. Z českých soudů je skutečně jediný, byť jsou dohledatelné různé jiné "soudní" účty, u kterých ale lze předpokládat, že nejsou oficiálními účty daných institucí. Nejvyšší soud je na Instagramu velmi kreativní. S komunikací zde začal v roce 2018. Nejprve reportážním stylem, postupem času ale příspěvky začaly být i odlehčené a popularizační. Profil @nejvyssisoud má příjemně působící feed, publikované snímky jsou kvalitní, citlivě upravené.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 13. ledna 2021, jsou součástí této tiskové zprávy.

Rozhovor s Petrem Šukem, předsedou senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, který se týká novely zákona o obchodních korporacích, pro časopis Auditor si můžete přečíst zde.

Nejvyšší soud je od začátku roku bez místopředsedy. Romanovi Fialovi totiž po 10 letech vypršel mandát, prezident Miloš Zeman ale jeho nástupce dosud nejmenoval. JUDr. Roman Fiala zůstává u Nejvyššího soudu jako jeden z jeho soudců, resp. jako předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia, a u příležitosti završení svého místopředsednického funkčního období poskytl exkluzivní bilanční rozhovor Magazínu I. Vzhledem k pozornosti, kterou článek vzbudil, se jej autoři rozhodli v celém znění publikovat také na serveru INFO.CZ. Se svolením autorů nyní v nezkrácené podobě rozhovor přináší i web Nejvyššího soudu.

Celkem 71 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2020 celkem 7 001 věcí (trestní kolegium 1 667, občanskoprávní a obchodní kolegium 5 334), podatelna přitom nově evidovala 6 613 věcí (1 620 věcí trestní kolegium, 4 993 občanskoprávní a obchodní kolegium). Pro srovnání, v roce 2019 byl celkový nápad věcí 7 380 (2 012 trestní kolegium, 5 368 občanskoprávní a obchodní kolegium), soudci jich vyřídili 7 872 (2 022 trestní kolegium, 5 850 občanskoprávní a obchodní kolegium).

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kárné žalobě, kterou na soudce Jana Veselého podal jako kárný žalobce předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Kárný senát soudci uložil důtku, i když kárný žalobce původně navrhoval vyšší trest, snížení platu o 30 % na dobu 6 měsíců. Podstatou provinění soudce Okresního soudu v Mělníku byla skutečnost, že ve svých oznámeních, která jsou ze zákona o střetu zájmů povinni od roku 2017 každoročně podávat všichni soudci k Nejvyššímu soudu, neuváděl ve formulářích konkrétní vyplněné údaje, ale pouze odkazy, např. v případě vlastněných nemovitostí to byl odkaz na katastr nemovitostí, v případě prokazovaných příjmů odkazoval soudce Jan Veselý jen na svá odevzdaná daňová přiznání či na číslo jednací dědického řízení.

Představujeme Vám letošní poslední číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. Ani na konci roku tak nepřijdete o vybraná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva či vrcholných evropských soudů. Z rozhodovací praxe posledně jmenovaných soudů stojí za povšimnutí např. rozsudek francouzského Cour de Cassation ze dne 25. listopadu 2020, ve kterém byla v kontextu směrnice Rady 78/855 řešena právní otázka trestní odpovědnosti nástupnické společnosti za jednání zanikající společnosti, ke kterému došlo před fúzí sloučením. Tento soud dospěl k závěru, že za určitých okolností k přechodu této trestní odpovědnosti dojít může.

Poslední letošní vydání elektronického čtvrtletníku AEQUITAS v úvodu nabízí rozhovor s JUDr. Pavlem Simonem, soudcem civilního kolegia Nejvyššího soudu, který je kandidátem na soudce Evropského soudu pro lidská práva. Soudce trestního kolegia JUDr. Ivo Kouřil popisuje některé další podrobnosti ke vzniku návrhu stanoviska Nejvyššího soudu k trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla ovlivněného jinou návykovou látkou než alkoholem. „Krizové plány nás připravovaly na povodeň, místo ní přišla ale tahle kovidová potvora“, říká v rozhovoru bezpečnostní ředitel soudu Antonín Uhlíř. A dovolíme si také představit nejčastější bezpříspěvkové dárce krve v našich řadách, kterým chceme alespoň takto publikovaným článkem veřejně poděkovat.

Nejvyšší soud již více než čtyři roky zveřejňuje na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty a stanovisko schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 16. prosince 2020 jsou součástí této tiskové zprávy.