NEJVYŠŠÍ SOUD

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přinášíme Vám podzimní číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva, které, jak věříme, Vás v nynějším podzimním období povzbudí, zahřeje a třeba i k Vám domů či do kanceláře přenese alespoň trochu radosti z rozhodovací praxe vybraných vnitrostátních soudů, Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora Evropské unie. Pro větší efekt zahřátí případně doporučujeme čtení Bulletinu kombinovat s teplým čajem... Z vnitrostátních vrcholných soudů by Vás mohl zaujmout nález slovenského Ústavního soudu, který dospěl k závěru, že prvostupňový soud postupoval příliš formalisticky při posouzení účelnosti nákladů na právní zastoupení. Ty byly původně přiznány žalobci, který se nechal zastoupit advokátní kanceláří, v níž byl jediným jednatelem. Postupem prvostupňového soudu podle soudu Ústavního došlo k porušení relevantních práv plynoucích z Ústavy i Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Třebíč hostí ve dnech 17.-19. října tradiční setkání trestních soudců obou nejvyšších soudů. Odborný program, který byl připravený předsedy obou trestních kolegií, Františkem Púrym a Františkem Moznerem, odráží aktuální otázky rozhodovací činnosti obou soudů. Jednání asi čtyřiceti soudců se dále zabývalo konsenzuálními způsoby vyřizování trestních věcí, a to zejména dohodou o vině a trestu, prohlášením viny, uznáním nesporných skutečností a institutem tzv. spolupracujícího obviněného. Další příspěvky shrnuly vybranou aktuální judikaturu ústavních soudů obou zemí s dopadem do rozhodovací činnosti nejvyšších soudů a aktuality v právní úpravě a praxi kárné odpovědnosti soudců.

Vedení Nejvyššího soudu (NS) nemá přehled o mimopracovních aktivitách svých soudců, ani přehled o jejich majetkových poměrech. „Vedení soudu nemá s odpuštěním co strkat nos do soukromí jednotlivých soudců. To platí jak pro jejich majetkové poměry, tak i pro jejich soukromé aktivity. Takže žádné přehledy nemáme a ani si je dělat nebudeme,“ říká místopředseda NS Petr Šuk v rozhovoru pro Českou justici.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 12. října 2023, jsou součástí této tiskové zprávy.

Letošní třetí číslo elektronického čtvrtletníku AEQUITAS přináší rozhovor se soudcem občanskoprávního a obchodního kolegia Miroslavem Hromadou, a také rozhovor se třemi soudkyněmi tvořící senát občanskoprávního obchodního kolegia číslo 26; vrací se k setkání s prezidentem Petrem Pavlem, který při návštěvě Brna zamířil i na Nejvyšší soud; věnuje několik stran tradičnímu tenisovému turnaji „O pohár předsedy Nejvyššího soudu“. AEQUITAS také připomíná součinnost Nejvyšší soudu se vzdělávacími institucemi, a to formou exkurzí pro střední školy či návštěvou předsedy Nejvyššího soudu a předsedy senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Pavla Simona na Prvákovinách MUNI. V novém čísle se také dočtete o instalaci klimatizace, která má výrazně zlepšit pracovní prostředí u Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání řidiče, který byl uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku. Trestného činu se obviněný dopustil tím, že jako řidič osobního automobilu nepřizpůsobil rychlost vozidla BMW svým schopnostem a okolnostem, které je možno předvídat, tak, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. V místě, kde je stanovena nejvyšší povolená rychlost 70 km/h a je další značkou upozorněno na blížící se křižovatku s vedlejší pozemní komunikací, kde je nutnost zvýšené opatrnosti, přes vlastní znalost místních výškových oblouků silnice a jejího začlenění do terénu, jel v tomto úseku rychlostí 171,6 až 181,9 km/h.

Při aplikaci občanského zákoníku z roku 2012 bylo v praxi sporné, zdali k neplatnosti lichevní smlouvy má soud přihlížet i bez návrhu (tzv. absolutní neplatnost) nebo jen k námitce jedné ze stran smlouvy (tzv. relativní neplatnost). Nejednotná v řešení této otázky byla i dosavadní komentářová literatura. Nejvyšší soud se aktuálně touto otázkou zabýval na základě dovolacích námitek v případu, kdy dle zjištění soudů nižších stupňů žalovaný zneužil lehkomyslnost otce žalobců při uzavření lichevní kupní smlouvy o převodu bytové jednotky. Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným pro posouzení otázky právních následků uzavření lichevní smlouvy. Pro samotnou otázku naplnění znaků lichevní smlouvy dovolání přípustné nebylo.

Dne 2. října prezentoval předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., v Justiční akademii příspěvek s názvem „Postavení soudce a základy profesní etiky“. Součástí prezentace, která měla sto sedm stran, byly ukázky z trestního práva, postřehy z praxe ze soudní síně nebo základy mediálního tréninku. V prezentaci byly také citáty Sokrata, Marka Twaina, Margaret Thatcherové a dalších, a také několik vtipů, na základě kterých Petr Angyalossy ve své téměř šestihodinové přednášce přiblížil účastníkům semináře situace, se kterými se mohou potkat v praxi.

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Hany Tiché a soudců Petra Vojtka a Roberta Waltra v právní věci žalobce Tomia Okamury proti žalované akciové společnosti CZECH NEWS CENTER, a. s., o ochranu osobnosti. Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení. Znamená to, že žalovaná se žalobci nemusí omluvit za to, že v období, kdy kandidoval na prezidenta a posléze do poslanecké sněmovny, jej v časopisu Reflex a na svém internetovém serveru označovala jako „Pitomio“, a nebylo jí uloženo zdržet se užití tohoto označení do budoucna.

Nejvyšší soud posuzoval situaci, kdy žalovaný jako spolek působící v oblasti ochrany přírody upravil reklamní spot žalobkyně podnikající mimo jiné v oboru výroby elektrické energie. Žalovaný vložil do tohoto reklamního sporu několik nových (obsahově nesourodých) záběrů za účelem zironizování původního vyznění tohoto spotu a v takto upravené podobě jej žalovaný následně uveřejnil na svém veřejném profilu na sociální síti. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zdržení se dalšího uveřejňování takto upraveného reklamního spotu a poskytnutí omluvy z titulu ochrany výhradního licenčního nabyvatele majetkových autorských práv k tomuto reklamnímu spotu a rovněž ochrany majitele práv výrobce zvukově obrazového záznamu podle autorského zákona, neboť k úpravě a uveřejnění předmětného reklamního spotu nedala žalovanému souhlas.