NEJVYŠŠÍ SOUD

Na pozvání předsedkyně Nejvyššího soudu Rakouska Elizabeth Lovrek navštívil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v doprovodu předsedkyně senátu trestního kolegia JUDr. Milady Šámalové a ředitele své kanceláře Mgr. Aleše Pavla v úterý 14. května Nejvyšší soud Rakouska. Tématem společného jednání, které navázalo na setkání z listopadu loňského roku v Brně a Bratislavě, byly otázky správy soudnictví, jmenování soudců a funkcionářů soudů v České republice, soudnictví ve věcech mládeže, zveřejňování rozhodnutí nejvyšších soudů, práce evidenčních senátů obou kolegií a mediální politiky obou soudů.

Nejvyšší soud považuje za nutné uvést na pravou míru mediální prezentaci případu srážky snowboardisty a lyžařky v březnu roku 2016 na sjezdovce Medvědín ve Špindlerově Mlýně, při které byla žena zraněna. Média se totiž dopustila zkreslení, která podle ohlasů v diskuzích na sociálních sítích matou veřejnost a mohou vyvolat dojem, že Nejvyšší soud se snad zastává nezodpovědných lyžařů a snowboardistů, kteří se chovají na sjezdovkách nebezpečně, až agresivně. Opak je pravdou.

Evropská Komise zveřejnila 26. dubna pravidelný srovnávací přehled o soudnictví porovnávající nezávislost, efektivnost a kvalitu soudních systémů v členských státech Evropské unie. Zpráva „EU Justice Scoreboard 2019“ je součástí tzv. evropského semestru, v jehož rámci se provádí hodnocení jednotlivých členských států prostřednictvím dvoustranného dialogu s příslušnými vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami.

Žalobci, potomci JUDr. Zdeňka Altnera, ve svém podání ze dne 4. dubna 2019 vznesli námitku podjatosti vůči soudci senátu č. 33 Nejvyššího soudu JUDr. Pavlu Horňákovi, který je v uvedené věci soudcem zpravodajem. Jako důvod, který dále podrobněji odargumetovali, uvedli, že JUDr. Pavel Horňák pracoval od roku 1997 do roku 2003 jako odborný konzultant v Kanceláři Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Na základě rozvrhu práce rozhodoval o této námitce jiný senát Nejvyššího soudu, a to senát číslo 20.

Vzhledem k neobyčejnému zájmu odborné i laické veřejnosti o vyjádření Nejvyššího soudu k návrhu zákona o hromadných žalobách, rozhodli jsme se publikovat tento aktuální materiál ze zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10. dubna 2019 v celé, nezkrácené, podobě.

Nejvyšší soud již více než dva roky zveřejňuje na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na jednání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 17. dubna 2019 jsou součástí této tiskové zprávy.

Za výbuchem domu v Šenově v roce 2015 byl pojistný podvod. V souvislosti se statickým zajištěním poničené budovy již pojišťovna stihla vyplatit obviněnému G. B., jako jedinému jednateli společnosti vlastnící nemovitost, 650.000,- Kč. Později se však prokázalo, že právě G. B. v součinnosti s B. K. a B. M., kteří při této tragické události zahynuli, výbuch připravovali. Nejvyšší soud nyní odmítl dovolání obviněného G. B.

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší první letošní číslo svého Bulletinu. I tentokrát se věnujeme rozhodovací praxi vnitrostátních soudů s evropským prvkem, kde Vás mimo jiné seznámíme se základními body návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, které rezonovaly i v českém mediálním prostoru. V aktualitách se taktéž zmiňujeme o prvním poradním stanovisku Evropského soudu pro lidská práva, které se věnovalo tématu tzv. náhradního mateřství.

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší čtvrté letošní číslo svého Bulletinu. I tentokrát se věnujeme rozhodovací praxi vnitrostátních soudů s evropským prvkem, kde kromě rozhodnutí českého Nejvyššího soudu ohledně cestovní smlouvy a povahy cestujících v jejím kontextu stojí za zmínku i rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království posuzující otázku diskriminace u různých druhů udělovaného trestu odnětí svobody. Stranou naší pozornosti nemohlo zůstat ani rozhodnutí francouzského Kasačního soudu, který měl příležitost posoudit povahu vztahu mezi doručovatelem jídla a digitální platformou – mohou tedy mít vztahy mezi těmito subjekty ve službách poskytovaných v rámci sdílené ekonomiky fakticky pracovněprávní povahu?

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší třetí letošní číslo svého Bulletinu. Pokud se jedná o judikaturu vrcholných evropských soudů, rádi bychom vyzdvihli nález českého Ústavního soudu, který se tentokrát zabýval otázkou, zda odlišný výklad práva EU různými instancemi znemožňuje aplikaci zásady acte clair a zda tak má automaticky vést k předložení předběžné otázky soudem, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. Ústavní soud v tomto případě dospěl k závěru, že jestliže takový soud nemá o správnosti výkladu rozumné pochybnosti, není povinen předběžnou otázku předložit.