NEJVYŠŠÍ SOUD

Nejvyšší soud při příležitosti 30 let své novodobé existence pořádá mezinárodní konferenci s názvem "Role Nejvyšších soudů při poskytování účinné právní ochrany". Dvoudenní konference pořádaná v Brně ve dnech 14. až 15. září 2023 poskytne zajímavý program. Na konferenci vystoupí zástupci české i evropské justice. Mezi registrovanými účastníky jsou předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts, předsedkyně Nejvyššího soudu Nizozemska Dineke de Groot, předseda Nejvyššího soudu Finska Tatu Leppänen, místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, soudci Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn a Michal Bobek a předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu Pavel Simon.

Nejvyšší soud (NS) zprostil obžaloby řidičku, která měla při odbočování vlevo přehlédnout protijedoucí motocykl, jedoucí v obci nepovolenou rychlostí, jemuž nedala přednost a následkem toho došlo ke střetu s motocyklem a újmě na zdraví jeho řidiče. Trestní věcí se soudy zabývaly opakovaně – odsuzující rozhodnutí vydal soud prvního stupně až napotřetí, předchozí dvě zprošťující rozhodnutí byla v obou případech zrušena soudem druhého stupně. Proti následnému rozhodnutí o zamítnutí odvolání podala obviněná dovolání, z jehož podnětu NS usnesením ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 8 Tdo 293/2022, zrušil napadené usnesení o zamítnutí odvolání a soudu druhého stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. I po uvedeném zásahu NS a vyslovení závazného právního názoru soud druhého stupně znovu rozhodl odsuzujícím rozsudkem, který obviněná opět napadla dovoláním.

Nejvyšší soud (NS) se zabýval dovoláním, kterým žalobce zpochybnil řešení otázky důsledků porušení veřejnoprávních předpisů na dohodu, jíž účastníci upravili své soukromoprávní vztahy. Uzavřením dohody koncesovaná provozovatelka hazardních her (žalovaná) porušila svou zákonnou povinnost vyplatit (celou) výhru z hazardní hry. Žalobce vyhrál ve třech samostatných hrách v „živé hře Ruleta“ celkem 11 760 000 Kč a požadoval vyplacení výher před uplynutím zákonné lhůty. Za vyplacení peněz ve zkrácené lhůtě nabídl žalobce slevu z výher. Uzavřená dohoda „o uznání dluhu a podmínkách jeho splacení“ vyjadřovala úmysl účastníků vyplatit výhry před uplynutím zákonné lhůty oproti prominutí části dluhu ve výši 4 260 000 Kč. Žalobce i žalovaná proto uzavřeli dohodu a žalovaná vyplatila žalobci výhru sníženou o dohodnutou částku.

Nejvyšší soud pořádá exkurze převážně pro studenty středních škol, ale zájem o prohlídku památkově chráněné budovy mají také základní školy a zájmové spolky. Během exkurze se návštěvníci seznámí s historií Nejvyššího soudu, který od roku 1993 sídlí ve funkcionalistické budově, původně postavené jako reprezentativní sídlo brněnské pobočky Všeobecného pensijního ústavu. Zájemci navštíví nově zrekonstruovaný Sál Františka Vážného, ve kterém se pořádají významné akce až pro 130 osob. Prohlédnou si jednací síň a také cely, o které mají studenti vždy největší zájem. Tradiční zastávka je také u fotogalerie předsedů Nejvyššího soudu. Během exkurze se studenti seznámí s fungováním Nejvyššího soudu, jeho činností a pravomocemi. Délka exkurze je přibližně 90 minut.

Soudy v Česku musejí v poslední době pečlivě vážit nejen své rozsudky, ale také každou vydanou korunu. Peníze, které jim měly vystačit na celý rok, totiž často utratily už v pololetí. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Šuka je to důsledek naprosto nedostatečného financování justice. Justici přitom kromě nedostatku peněz na placení objednaných služeb trápí i nízké platy vlastních úředníků. Ty jsou totiž v resortu až o čtvrtinu nižší, než je průměr ve státní správě, což vede k odlivu zaměstnanců. Už kvůli tomu hrozí, že chod soudů bude paralyzován. Zástupci soudů se proto letos v květnu dohodli s ministry spravedlnosti a financí na postupném dorovnání platů – od července měli soudní úředníci dostat přidáno v průměru 1600 korun měsíčně. Jenže zatím jim nepřišla ani koruna. „Ministerstvo financí i přes slib pana Stanjury nic neposlalo,“ konstatoval Petr Šuk.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání obviněné, která svoji dceři včas nezajistila nutné lékařské ošetření po úrazu oka a dítě natrvalo na jedno oko osleplo. Holčička měla pronikající (perforační) poranění pravého oka s výhřezem duhovky. Následující den po úrazu s ní obviněná navštívila oční ambulanci, odkud byla ošetřující lékařkou s nezletilou okamžitě odeslána na specializované pracoviště oční kliniky s upozorněním, že poraněné oko bude potřeba operovat a poskytnutí léčebného zákroku je urgentní, aby nezletilá nepřišla o oko. Pro bezprostřední dopravení byl vystaven poukaz na přepravu sanitkou.

V souvislosti se jmenováním nových ústavních soudců se v rozhlase, televizi, tisku a na sociálních sítích rozvinula mimo jiné diskuse o emigrantech, kteří byli před listopadem 1989 odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky podle § 109 trestního zákona z roku 1961. V této diskusi je zdůrazňován názor, že odsuzující rozsudky byly v rozporu s již tehdejším právem, protože odporovaly mezinárodním smlouvám, konkrétně Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, v němž je uvedeno, že každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní. V návaznosti na to jsou historici vyzýváni k tomu, aby v archivech vyhledávali příslušné spisy, a to též za účelem zjištění, kteří soudci vydali odsuzující rozsudky. Vydání takových rozsudků je prezentováno jako důvod, který zpochybňuje možnost, aby soudce vykonával soudcovskou funkci po listopadu 1989, tedy i v současné době.

Nejvyšší soud zamítl dovolání realitního zprostředkovatele (žalovaný), který uzavřel tzv. rezervační smlouvu s prodávajícími a se zájemci o koupi nemovitosti (žalobci) obsahující ujednání o smluvní pokutě pro případ neuzavření kupní smlouvy. Přestože zájemci projevili vážný zájem nabízenou nemovitost koupit, k uzavření kupní smlouvy s prodávajícími nakonec nedošlo, neboť realitní zprostředkovatel nezajistil zápis předmětného pozemku do katastru nemovitostí a nevyřešil problém s chybějícími přípojkami a s přístupovou cestou. Poté, co od rezervační smlouvy odstoupili, se zájemci žalobou domáhali vrácení tzv. rezervačního poplatku. Žalovaný v rámci obrany proti žalobě tvrdil, že si rezervační poplatek ve výši 72 600 Kč ponechal jako smluvní pokutu za to, že nedošlo k uzavření smlouvy.

Nejvyšší soud navštívil v pondělí 7. 8. 2023 prezident České republiky Petr Pavel, jednalo se o jeho vůbec první návštěvu Nejvyššího soudu. S předsedou Nejvyššího soudu Petrem Angyalossym a dalšími vrcholnými představiteli Nejvyššího soudu jednal o postavení a pravomocech Nejvyššího soudu, zajímal se o komparativní srovnání kondice české justice v evropském kontextu a stranou nezůstaly ani otázky aktuálních problémů justice a její budoucnost. Prezident hovořil o potřebě vytvoření dlouhodobé koncepce směřování soudnictví, a to jak v kontextu soudní soustavy a výkonu státní správy soudnictví, tak i ve vztahu k procesním kodexům.

Nejvyšší soud zrušil předchozí rozhodnutí a vrátil k novému projednání případ vydírání politika, k němuž došlo prostřednictvím komentářů obviněného na politikově profilu na sociální síti. Obviněný byl shledán vinným tím, že na profil poškozeného odeslal zprávy ve znění: „DEMISI SVINĚ FAŠISTICKÁ ZLODĚJSKÁ !!!!!"; „Když do 48 hodin NEODSTOUPÍŠ, odstraníme Tě sami, Občanská partyzánská brigáda !!!!"; „Takže už jen 24 hodin !!!!!" a konečně „No jak chceš, sepisuje závěť !!!“. Na jeho příspěvky nebylo ze strany poškozeného nijak reagováno. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu třicet měsíců. Nejvyšší soud se neztotožnil se závěry soudů nižších stupňů ve věci otázky, zda se obviněný dopustil trestného činu pro politické přesvědčení poškozeného, a považuje závěry soudů nižších stupňů za předčasné.