Budova Nejvyššího soudu
Znak

Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.

Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu

Spisová (senátní) značka
/
ECLI
infoSoud

Informace o řízení

Spisová značka - Nejvyšší soud (Jiné soudy)
/

Ročenka Nejvyššího soudu 2020

Každým rokem se Nejvyšší soud snaží na přelomu zimy a jara co nejrychleji vydat Ročenku rekapitulující jeho činnost v roce minulém. Zatímco podklady pro tištěnou verzi byly v předposledním březnovém týdnu předány tiskárně, elektronická verze Ročenky Nejvyššího soudu 2020 je už hotova, včetně anglického překladu. Proto jsme ji umístili již nyní na webové stránky. Vedle základních informací o rozhodovací a judikatorní činnosti trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, různých statistik doplněných grafy, obsahuje Ročenka například také seznamy soudců i soudců–stážistů a rekapituluje práci jednotlivých úseků a oddělení ze správy soudu. Přejeme všem příjemné a poučné čtení.
Ročenka Nejvyššího soudu 2020

Aktuální dění

Nejvyšší soud opět omezuje styk s veřejností a upravuje režim podatelny pro osobní podání

Podatelna Nejvyššího soudu je vzhledem k aktuální nepříznivé epidemiologické situaci v ČR počínaje dnem 3. 3. 2021 přístupná veřejnosti pro osobní podání jen každé pondělí a středu vždy od 7:30 do 16:00 hodin. I nadále žádáme všechny, aby zvážili, zda je opravdu nutné navštívit budovu soudu osobně, pokud existuje možnost vyřídit vše například elektronicky e-mailem, prostřednictvím datových schránek, dopisním podáním anebo též telefonicky.

Petr Šuk: Stručná odůvodnění jsou ta nejtěžší

Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk poskytl rozhovor pro dubnové číslo měsíčníku Právní rádce. Mimo jiné zde vysvětluje, z jakých důvodů by měl mít Nejvyšší soud podle něj možnost odmítnout dovolání bez složitého zdůvodňování, proč se věcí nebude zabývat. Petr Šuk se také zamýšlí nad aktuálním stavem justice v České repoublice, samotný úvod článku je pak věnován přípravám nového civilního řádu soudního.

Nejvyšší soud vydal první letošní číslo AEQUITAS

Rozhovory se třemi novými soudci, přeloženými natrvalo od 1. ledna letošního roku k Nejvyššímu soudu, a spolu s nimi i rozhovor s dlouholetým českým soudcem Soudního dvora EU profesorem Jiřím Malenovským – to je hlavní menu letošního prvního čísla elektronického čtvrtletníku AEQUITAS. Na titulní straně přináší fotografii ze jmenování nového místopředsedy Petra Šuka, další fotografie ze slavnostního jmenování místopředsedy na Pražském hradě doplňují článek věnovaný této události uvnitř čísla. Stále není možné pominout virovou pandemii a každodenní omezení, která přináší – věnuje se jim mimo jiné v úvodníku předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, krátký článek o pravidelném testování soudců a zaměstnanců pak aktuální vydání AEQUITAS uzavírá.

Nejvyšší soud posuzoval otázky možností přezkumu sjednaného úroku ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli

Nejvyšší soud v rozhodnutí přijatém senátem 23 Cdo (senát rozhodoval ve složení Pavel Horák – soudce zpravodaj, Zdeněk Des, Bohumil Dvořák) rozhodl o dovolání ve věci smlouvy uzavřené mezi nebankovní společností poskytující úvěry a podnikatelem fyzickou osobou. Dovolacímu přezkumu byla otevřena otázka možností přezkumu sjednaného úroku v dané smlouvě. Soud prvního stupně shledal vzhledem k okolnostem dané věci v rozporu s dobrými mravy sjednanou úrokovou sazbu, která převyšovala běžnou úrokovou sazbu více než 15krát. Odvolací soud oproti tomu dospěl k závěru, že korektiv dobrých mravů pro posouzení výše úroků aplikovat nelze s ohledem na § 1797 občanského zákoníku, dle kterého se podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle právní úpravy lichvy upravené v ustanovení § 1796 občanského zákoníku.

Archiv aktualit

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu obsahuje sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu a také vybranou judikaturu, o jejímž publikování rozhodují kolegia Nejvyššího soudu. Aktuálně vydává Nejvyšší soud tzv. zelenou sbírku, obsahující ročně 10 sešitů a sešit rejstříků, v nakladatelství Wolters Kluwer, které v letošním roce zpřístupnilo i zpoplatněnou elektronickou databázi. K odběru elektronické verze zelené sbírky se můžete registrovat zde. Rozhodnutí obsažená ve sbírce jsou upravována do jednotné struktury vymezující dosavadní průběh řízení, dovolací řízení, vyjádření, přípustnost a důvodnost dovolání. Samostatně vydává Nejvyšší soud i nadále výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, tzv. modrou sbírku, která je nově k dispozici také v elektronické verzi. Sešit číslo 2/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bude v distribuci od 23. dubna 2021.

Obsah zelené sbírky 1–2/2021