Budova Nejvyššího soudu
Znak

Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.

Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu

Spisová (senátní) značka
/
ECLI
infoSoud

Informace o řízení

Spisová značka - Nejvyšší soud (Jiné soudy)
/

Nejvyšší soud vyhlašuje od 1. 2. 2019 své rozsudky na elektronické úřední desce na webu a na úřední desce v budově soudu, může zde však obdobně uveřejnit také usnesení

Vyhlašování rozsudků na elektronické úřední desce soudu na webových stránkách www.nsoud.cz a rovněž na úřední desce v budově soudu umožňují od 1. 2. 2019 novely občanského soudního řádu a trestního řádu, které soudci Nejvyššího soudu sami iniciovali. Nejvyšší soud se tak opět více otevírá veřejnosti. Rozsudky vyhlašované vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení, a také vybraná usnesení, se na zmíněných úředních deskách vyskytují po dobu 15 dnů. Senáty na tento způsob vyhlašování dopředu v konkrétních řízeních upozorňují. Bližší podobnosti a aktuálně vyhlašovaná rozhodnutí se nachází pod odkazy Veřejná vyhlášení civilní a Veřejná vyhlášení trestní.

Aktuální dění

Pět soudců Nejvyššího soudu vystoupilo s příspěvky na letošních Karlovarských právnických dnech

Tradiční akce, která již dlouhá léta patří mezi prestižní odborné konference v justici, se tentokrát uskutečnila v Karlových Varech ve dnech 13. až 15. června. Mezi řečníky vystoupilo pět soudců Nejvyššího soudu, prezentovalo se zde takřka celé vedení soudu, zástoupena byla obě kolegia.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal: Nový trestní řád by měl omezit závěrečné řeči i rozšířit pravomoci odvolacích soudů

Stávající trestní řád způsobuje takové komplikace orgánům činným v trestním řízení, že dochází i k nepotrestání některých trestných činů. Uvedl to v pátek na konferenci Karlovarské právnické dny předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal, který se ve svém vystoupení věnoval příčinám průtahů v trestním řízení. Na straně soudů vidí Šámal příčiny průtahů jak subjektivní, tak objektivní. Mezi hlavní subjektivní příčiny patří podle něj primárně nesoustředěnost a nedostatečná příprava soudce. Rozhodující pro další průběh řízení je činnost předsedy senátu nebo samosoudce ve fázi bezprostředně po podání obžaloby. „Rozhoduje se o tom, zda předseda senátu nenařídí hlavní líčení ve věci, která pro to není ‚zralá‘, zda v hlavním líčení nebude dokazování rozmělněno zbytečným prováděním bezvýznamných důkazů či naopak, zda nezůstanou neprovedeny podstatné důkazy a zda se délka soudního řízení nebude zbytečně protahovat v důsledku odročování hlavního líčení z důvodů, které bylo možné předvídat a kterým bylo možno předejít při náležité přípravě předsedy senátu“, popisuje v článku České justice Pavel Šámal, podle něhož se nekritický vztah k obžalobě předsedovi senátu zpravidla vymstí.

Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 12. června 2019

Nejvyšší soud již více než dva roky zveřejňuje na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. června 2019 jsou součástí této tiskové zprávy.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29. května 2019 poprvé vyložil ustanovení § 190 odst. 2 písm. i) zákona o obchodních korporacích

Nejvyšší soud vyložil ustanovení § 190 odst. 2 písm. i) zákona o obchodních korporacích, upravující působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným schvalovat převod části závodu, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.

Archiv aktualit

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu obsahuje sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu a také vybranou judikaturu, o jejímž publikování rozhodují kolegia Nejvyššího soudu. Aktuálně vydává Nejvyšší soud tzv. zelenou sbírku, obsahující ročně 10 sešitů a sešit rejstříků, v nakladatelství Wolters Kluwer, které v letošním roce zpřístupnilo i zpoplatněnou elektronickou databázi. K odběru elektronické verze zelené sbírky se můžete registrovat zde. Rozhodnutí obsažená ve sbírce jsou upravována do jednotné struktury vymezující dosavadní průběh řízení, dovolací řízení, vyjádření, přípustnost a důvodnost dovolání. Samostatně vydává Nejvyšší soud i nadále výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, tzv. modrou sbírku, která je nově k dispozici také v elektronické verzi. Sešit číslo 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bude v distribuci od 21. června 2019.

Obsah zelené sbírky 1 - 4/2019