Budova Nejvyššího soudu
Znak

Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.

Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu

Spisová (senátní) značka
/
ECLI
infoSoud

Informace o řízení

Spisová značka - Nejvyšší soud (Jiné soudy)
/

Nejvyšší soud upozorňuje na ochranu osobních údajů obsažených ve vyhlašovaných rozhodnutích na jeho úřední desce

Vyhlašovaná rozhodnutí, tedy rozsudky, popřípadě vybraná usnesení, musí obsahovat povinné náležitosti, proto jsou jejich nedílnou součástí osobní údaje účastníků (stran) řízení a další osobní údaje, které však není možné mimo elektronickou úřední desku Nejvyššího soudu dále šířit. Pročtěte si proto pozorně tiskovou zprávu na toto téma . Rozhodnutí vyhlašovaná prostřednictvím úřední desky představují jen nepatrnou část vydaných rozhodnutí. Už od roku 2002 však zveřejňuje Nejvyšší soud veškerá meritorní rozhodnutí z dovolacího řízení, popř. dalších agend, v pseudonymizované podobě v sekci „Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu“. A to zpravidla 60 dnů poté, co je věc tzv. „odškrtnuta“ v interní databázi Nejvyššího soudu. – Tedy poté, co byl spis po ukončení řízení před Nejvyšším soudem spolu s rozhodnutí vypraven zpět k soudu (zpravidla) I. stupně.

Aktuální dění

Od úterý 1. září platí zpřísněná pravidla pro pohyb veřejnosti v budově Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud v reakci na „Mimořádné opatření – nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání“, vydané Ministerstvem zdravotnictví dne 24. 8. 2020, upozorňuje veřejnost na zpřísnění protiepidemických pravidel, jejichž dodržování se vyžaduje při návštěvě veřejných budov a tedy také sídla Nejvyššího soudu v Burešově ulici v Brně. Z vydaného Mimořádného opatření konkrétně vyplývá, že návštěvníci budovy Nejvyššího soudu mají od úterý 1. 9. 2020 až do odvolání umožněn vstup pouze s rouškou anebo ústenkou, popř. jinou ochrannou pomůckou, která úplně zakrývá ústa a nos. Na tuto skutečnost jsou upozorňováni jednak informačním plakátem u vstupu do budovy a následně také příslušníky justiční stráže, kteří je bez těchto ochranných pomůcek do budovy nevpustí.

Nejvyšší soud 1. října vydal letošní třetí číslo čtvrtletníku AEQUITAS

Právě vydané číslo AEQUITAS 3/2020 přináší rozhovory s JUDr. Janem Bláhou a JUDr. Mojmírem Putnou, tedy se dvěma z pětice soudců a soudkyň Nejvyššího soudu, kteří po 31. prosinci 2020 Nejvyšší soud opustí v souvislosti se zánikem funkce soudce. Další z publikovaných článků přináší rekapitulaci protikoronavirových opatření, kterými Nejvyšší soud v minulých týdnech a měsících reagoval nejen na epidemiologickou situaci v celé České republice, ale také na pozitivní výsledky testů na přítomnost koronaviru u některých soudců a zaměstnanců. AEQUITAS nabízí i lehčí témata, proto čtenářům předkládá mj. též populárně-naučné čtení o desítkách netopýrů, kteří na konci léta pravidelně navštíví budovu Nejvyššího soudu při svém putování do zimovišť v Moravském krasu.

Nejvyšší soud vyložil jedno z nejproblematičtějších ustanovení (nového) občanského zákoníku

Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, podal výklad § 1987 odst. 2 o. z., podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Citované ustanovení vyvolává zejména v obchodní praxi značnou nejistotu, které pohledávky lze započíst a zda v důsledku provedeného započtení došlo k zániku střetnuvších se pohledávek. Jeho výkladu příliš nepomáhá ani matoucí a nejasná důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku.

Konference „Personalistika, právo a vzdělávání ve veřejné správě“

Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala se jako spolupořadatel aktivně zasloužil o konání a průběh osmého ročníku konference „Personalistika, právo a vzdělávání ve veřejné správě“, jež proběhla ve dnech 9. - 11. září 2020 v Brně. Již tradičně se jednalo o událost, na které participovala celá řada významných osobností z dotčených oblastí. Své příspěvky na konferenci přednesl i soudce a dlouholetý předseda civilního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Ištvánek či předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Púry, Ph.D. Pozvání a nabídku k prezentovat svůj příspěvek přijal i bývalý předseda Nejvyššího soudu, současný soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Archiv aktualit

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu obsahuje sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu a také vybranou judikaturu, o jejímž publikování rozhodují kolegia Nejvyššího soudu. Aktuálně vydává Nejvyšší soud tzv. zelenou sbírku, obsahující ročně 10 sešitů a sešit rejstříků, v nakladatelství Wolters Kluwer, které v letošním roce zpřístupnilo i zpoplatněnou elektronickou databázi. K odběru elektronické verze zelené sbírky se můžete registrovat zde. Rozhodnutí obsažená ve sbírce jsou upravována do jednotné struktury vymezující dosavadní průběh řízení, dovolací řízení, vyjádření, přípustnost a důvodnost dovolání. Samostatně vydává Nejvyšší soud i nadále výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, tzv. modrou sbírku, která je nově k dispozici také v elektronické verzi. Sešit číslo 7/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bude v distribuci od 23. října 2020.

Obsah zelené sbírky 1–7/2020