OCHRANA OZNAMOVATELŮ (whistleblowing) A VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM

Právní úprava ochrany oznamovatelů:
- směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“).

Kdo může být oznamující osobou (whistleblowerem)?
- každá fyzická osoba, která oznámí nebo zveřejní informace o porušení, jež získala v souvislosti s činnostmi souvisejícími s prací. Takovou osobou může být soudce nebo zaměstnanec (i bývalý) Nejvyššího soudu, dodavatel, který je (byl) s Nejvyšším soudem ve smluvním vztahu nebo jeho zaměstnanci, stážista, osoba ucházející se o zaměstnání na Nejvyšším soudu,…..

Které oblasti mohou být předmětem oznámení?
- s ohledem na působnost Nejvyššího soudu lze za nejpravděpodobnější oblasti zájmu whistleblowerů považovat např. oblast veřejných zakázek, ochranu soukromí a osobních údajů a bezpečnosti sítí a informačních systémů, ochranu životního prostředí, veřejné zdraví, porušení finančních zájmů Evropské unie, … Kompletní výčet zájmových oblastí lze nalézt v čl. 2 Směrnice.

Co může whistleblower Nejvyššímu soudu oznámit, aby získal statut oznamovatele a zajistil si tak příslušnou ochranu?
- informace o důvodných podezřeních, o skutečných či možných porušení předpisů, k nimž došlo nebo dojde u Nejvyššího soudu nebo o pokusech taková porušení utajit,
- důvody, které vedou whistleblowera k oznámení, nejsou podstatné pro rozhodnutí
o poskytnutí ochrany,
- není možné ale podávat informace úmyslně a vědomě nesprávné či zavádějící.

Co whistleblower Nejvyššímu soudu oznámit nemůže?
- informace, které mohou bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky nebo informace o činnosti zpravodajských služeb,
- informace, které mohou ohrozit probíhající trestní řízení, informace podléhající ochraně podle zákona o krizovém řízení nebo ochraně utajovaných skutečností,
- při oznamování informací nesmí dojít k porušení mlčenlivosti při výkonu funkce např. soudce, asistenta soudce, justičního čekatele, …

Jak může whistleblower Nejvyššímu soudu oznámit informace o porušení předpisů?
- oznámení může whistleblower podat jak písemně, tak ústně,
- Nejvyšší soud doporučuje prioritně využít speciálně zřízenou e-mailovou adresu pro přijímání oznámení a to whistleblowing@nsoud.cz. Tento způsob podání zajišťuje oznamovateli nejvyšší míru důvěrnosti, neboť do ní má přístup jen osoba pověřená vedením této agendy a podání lze navíc učinit kdykoliv,
- oznámení v listinné podobě lze podat prostřednictvím podatelny Nejvyššího soudu
a to v pracovní dny v době od 7.30 do 16.00 hod. Takové podání ovšem musí být
v řádně zalepené obálce opatřené nápisem „K RUKÁM PŘÍSLUŠNÉ OSOBY – NEOTVÍRAT“. Při nesplnění podmínky nelze zcela garantovat utajení totožnosti oznamovatele nebo důvěrnost sdělovaných informací,
- ústní oznámení se činí přímo v kanceláři Nejvyššího soudu č. 6 v pracovní dny (zpravidla mezi 7.30 – 16.00 hod.). O ústním oznámení je pořizován zápis a oznamovateli musí být nabídnuta možnost zápis ze schůzky zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem,
- telefonické oznámení lze učinit na tel. č.: + 420 541 593 190 nebo na mob.: + 420 773 784 051. Telefonický hovor není zaznamenáván. O takto podaném oznámení bude sepsán zápis a oznamovateli musí být nabídnuta možnost zápis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

Může whistleblower učinit anonymní podání?
- Nejvyšší soud si vyhrazuje možnost nepřijímat anonymní podání a to s odkazem na odst. 34 preambule Směrnice

Může whistleblower učinit oznámení týkající se Nejvyššího soudu i jinými kanály?
- Ministerstvo spravedlnosti ČR zřídilo tzv. „externí oznamovací systém“,
- kontaktní údaje - Ministerstvo spravedlnosti ČR, Vyšehradská 16, Praha 2, PSČ 128 10,
e-mail: oznamovatel@msp.justice.cz, tel.: + 420 221 997 840. Informace, zda jsou telefonní hovory zaznamenávány, není v současné době známa,
- odkaz na příslušnou webovou stránku: https://oznamovatel.justice.cz/chci-podat-oznameni/

Co se děje po podání oznámení?
- ve lhůtě do  7 dnů od přijetí oznámení je whistleblowerovi potvrzeno přijetí oznámení, pokud ve svém oznámení výslovně nesdělí, že na potvrzení přijetí netrvá,
- skutečnosti uvedené v oznámení jsou prověřovány např. formou interního šetření, přijetím opatření k zpětnému získání finančních prostředků, ukončení řízení, …. Whistleblower může být požádán o objasnění sdělených informací nebo o poskytnutí dodatečných informací,
- nejpozději do 3 měsíců od podání oznámení se whistleblowerovi zasílá jako zpětná vazba odpověď a to zpravidla prostřednictvím toho informačního kanálu, který si whistleblower zvolil ke komunikaci s Nejvyšším soudem nebo jej uvedl v ústním oznámení.


Jaké jsou prostředky nápravy a ochranné postupy proti odvetným opatřením?
- je výslovně zakázáno uplatňovat vůči whistleblowerovi odvetná opatření. Pokud by byl tento zákaz porušen a došlo k postižení whistleblowera odvetnými opatřeními, pak má k dispozici tyto prostředky nápravy, např. žaloba, jejíž cílem je návrat na pracovní místo v případě předchozího propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, náhrada za ztrátu příjmů v budoucnu, náhrada nákladů spojených se změnou povolání, náhrada za jiné ekonomické újmy, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření, a za nemateriální újmu,
- blíže čl. 19 – 24 Směrnice.


Jak Nejvyšší soud zpracovává osobní údaje obsažené v oznámení nebo jak zachovává režim důvěrnosti?
- bližší informace o zpracování osobních údajů Nejvyšším soudem jsou uveřejněny zde,
- důvěrnost informací je zajištěna zavedením vnitřního oznamovacího systému, kde oznámení zpracovává výhradně jedna osoba. Listinné dokumenty související s touto agendou jsou proti vniknutí zabezpečeny mechanickými prostředky. Elektronická komunikace skrze e-mailovou adresu whistleblowing@nsoud.cz je zabezpečená a přístup do ní má výhradně jedna osoba.


Ve smyslu čl. 13 písm. g) Směrnice Nejvyšší soud prohlašuje, že whistleblover nenese za své oznámení nebo zveřejnění žádnou odpovědnost, avšak jen v případě, že měl oprávněné důvody se domnívat, že jím oznamované záležitosti jsou pravdivé, spadají do oblasti působnosti Směrnice a oznámení nebo zveřejnění takových informací bylo nezbytné pro odhalení porušení podle Směrnice. Naopak nelze poskytovat ochranu osobám před zlovolnými, neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními.

Mnoho užitečných informací k ochraně oznamovatelů lze najít na tomto specializovaném webu: https://oznamovatel.justice.cz/



Poslední aktualizace dne 17. 12. 2021