Organizace
Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. Předseda a místopředseda jsou jmenováni prezidentem republiky.
Soudci rozhodují podle vlastního svědomí a jsou vázáni jedině zákonem. Nejvyšší soud rozhoduje zpravidla v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců nebo ve velkých senátech kolegií.
Velké senáty kolegií byly u Nejvyššího soudu ustaveny zákonem č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován s účinností od 1. 1. 2001 zákon o soudech a soudcích. Velké senáty se skládají nejméně z devíti soudců příslušného kolegia Nejvyššího soudu.
Velký senát kolegia rozhoduje tehdy, postoupil-li mu věc některý ze senátů Nejvyššího soudu proto, že při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Tříčlenné senáty rozhodují zejména o dovoláních, ve věcech trestních i o stížnostech pro porušení zákona, dále o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
V čele každého senátu Nejvyššího soudu je předseda senátu, který organizuje jeho práci včetně přidělování věcí jednotlivým členům senátu.
Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti kolegia. V současné době má Nejvyšší soud dvě kolegia a to občanskoprávní a obchodní kolegium a trestní kolegium. V čele kolegií jsou předsedové, kteří zejména řídí a organizují jejich činnost.
Kolegia k zajištění zákonnosti a jednotnosti rozhodování soudů sledují a vyhodnocují pravomocná rozhodnutí soudů a zobecňují získané poznatky, předkládají předsedovi Nejvyššího soudu podněty k návrhům na zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu plénem, na návrh předsedy Nejvyššího soudu, předsedy kolegia nebo velkého senátu zaujímají stanoviska, vybírají a rozhodují o zařazení rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jednání kolegia jsou neveřejná.
Nejvýznamnějším kolektivním orgánem Nejvyššího soudu je plénum, které je složeno z předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu. Zasedání pléna jsou neveřejná. Plénum projednává zejména Jednací řád Nejvyššího soudu a dále v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu v otázkách týkajících se obou kolegií nebo sporných mezi kolegii.
Předseda Nejvyššího soudu vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu, plní funkce správní a řídící, organizuje činnost ostatních soudců Nejvyššího soudu zejména tím, že vydává na období kalendářního roku po projednání se soudcovskou radou rozvrh práce, vydává po projednání v plénu Jednací řád Nejvyššího soudu, vydává Organizační a kancelářský řád, předsedá Shromáždění soudců, může se zúčastnit jednání kteréhokoli kolegia, předsedá nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce, svolává zasedání pléna Nejvyššího soudu, určuje jeho program a řídí jeho jednání, na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu, dbá o důstojnost jednání, o dodržování soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení, vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení soudu soudci a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu.
Místopředseda Nejvyššího soudu se podílí na výkonu správy a soudnictví zejména tím, že zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti a v době přítomnosti předsedy vykonává ty pravomoci, jimiž je předsedou pověřen. V rámci oficiálních připomínkových řízení, shromažďuje připomínky soudců Nejvyššího soudu k nově připravovaným zákonům.
U Nejvyššího soudu je zřízena soudcovská rada, která je poradním orgánem předsedy Nejvyššího soudu. V čele soudcovské rady je její předseda. Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná. Členové soudcovské rady jsou voleni shromážděním všech soudců Nejvyššího soudu na funkční období 5-ti let.
Od roku 2000 také na Nejvyšším soudě začali spolupracovat se soudci jejich asistenti. Tito mají na starost přípravu podkladů pro rozhodování, stejně tak pomáhají soudcům při výkonu jejich činností.