Trestní kolegium Nejvyššího soudu
Trestní kolegium tvoří soudci Nejvyššího soudu, kteří v rámci své činnosti aplikují trestní právo hmotné a procesní.V současné době je v tomto kolegiu celkem 23 soudců (a 2 soudci stážisté), kteří jsou rozděleni do sedmi senátů. Mimo to je předsedou Nejvyššího soudu jmenováno devět soudců do tzv. velkého senátu, který rozhoduje ve věcech vymezených ust. § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a osm soudců do evidenčního senátu, který zajišťuje evidenci judikatury podle opatření předsedy kolegia. V rámci trestního kolegia je aktivní i tříčlenný zvláštní senát, ten rozhoduje o odvolání ve věcech podle zák. č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Stručný popis činnosti trestního kolegia
Hlavní činností soudců trestního kolegia je rozhodování o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona jako mimořádných opravných prostředcích v trestním řízení, bez ohledu na to, který soud či orgán činný v trestním řízení napadené rozhodnutí vydal. Touto činností zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování soudů nižších stupňů.
Dále Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v trestním řízení a na jejich základě k rozhodovací činnosti soudů I. a II. stupně zaujímá stanoviska. Za účelem sjednocování soudní praxe vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek. V té zveřejňuje stanoviska kolégií (případně pléna) a vybraná rozhodnutí z oblasti trestního, civilního nebo obchodního práva, schválená na zasedáních příslušného kolegia Nejvyššího soudu, za podmínky, že tato rozhodnutí mají judikatorní význam pro výklad a aplikaci právních předpisů.
Soudci trestního kolegia řeší stížnosti proti rozhodnutí vrchního soudu, který jej učinil v I. stupni [§ 146 odst. 2 písm. c) tr. řádu], stížnosti proti rozhodnutí nejvyššího státního zástupce (§ 141 odst. 3, § 146a odst. 1 tr. řádu) nebo stížnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 odst. 2 tr. řádu). Jedná se např. o stížnosti proti rozhodnutí o vazbě (§ 74 tr. řádu), o uložení pokuty (§ 66 tr. řádu), o delegaci - odnětí či přikázání věci (§ 25 tr. řádu), nebo o námitkách podjatosti (§ 31 tr. řádu). Mimo to soudci Nejvyššího soudu rozhodují též v případech předpokládaných zákonem č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (např. návrhy o vzetí předávané osoby do průvozní vazby po dobu průvozu územím České republiky podle § 143 odst. 4, opravné prostředky ministra spravedlnosti proti rozhodnutí o vydání do ciziny podle § 95 odst. 5), dále rozhoduje o zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
V neposlední řadě soudci trestního kolegia rozhodují i v případech, které vyplývají z povahy věci nebo z výslovného znění zákona, např. ve sporech o příslušnost [§ 24, § 188 odst. 1 písm. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. a), § 431 odst. 2 tr. řádu] nebo o odnětí a přikázání věci (§ 25 tr. řádu), pokud je nejblíže společně nadřízeným soudem.