Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 1/2022

Přinášíme Vám letošní první číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. I tentokrát se můžete těšit na anotace vybraných zajímavých rozhodnutí vrcholných vnitrostátních soudů, Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Z rozhodnutí vnitrostátních soudů jsme vybrali rozsudek francouzského Kasačního soudu, který se věnoval otázce zákazu nošení náboženských či jiných symbolů u advokátů daného vnitřním předpisem komory a dospěl k závěru, že takovýto zákaz projevem diskriminace nebyl. Za povšimnutí stojí i rozhodnutí maďarského Ústavního soudu, který se v rámci výkladu integrační klauzule ústavy, která umožňuje společný výkon určitých pravomocí Maďarska v rámci EU, zevrubně zaobíral problematikou nedostatečně účinného výkonu pravomocí a ústavní identity. 

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 4/2021

Představujeme Vám letošní poslední číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. I tentokrát se můžete těšit na pravidelný přehled vybraných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních vrcholných soudů, jež spatřily světlo světa v průběhu posledních tří měsíců. Ve stručnosti se zaměříme např. na dvě nedávná rozhodnutí polského Ústavního tribunálu, ve kterých se vyjádřil ke slučitelnosti Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a unijního práva s polskou ústavou. Ten dospěl k relativně kontroverzním závěrům, když konstatoval jejich neslučitelnost s polským ústavním pořádkem. 

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 3/2021

Máme pro Vás letošní podzimní číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. I tentokrát Vám nabízíme pravidelný přehled zajímavých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních vrcholných soudů. K opatřením spojeným s pandemickou situací se vyjádřila kupř. francouzská Ústavní rada, která rozhodla o souladnosti vyžadování zdravotního průkazu a příslušných kontrolních povinností při vstupu na určitá místa či k určitým službám s Ústavou; opačně se pak vyjádřila v otázce předčasného skončení pracovního poměru na dobu určitou ve vztahu k povinnosti domácí izolace. Bez zajímavosti pak není ani např. rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, jenž se zaobíral otázkou ústavnosti referenda o zkrácení konkrétního volebního období Národní rady, přičemž dospěl k závěru o jeho rozporu s materiálním jádrem Ústavy. 

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 2/2021

Přinášíme Vám další letošní číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. I tentokrát Vám představujeme anotace vybraných rozhodnutí vrcholných vnitrostátních soudů, Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Z rozhodovací praxe vnitrostátních vrcholných institucí vybíráme kupř. rozhodnutí francouzské Státní rady, ve kterém se vyjádřila k implementaci práva EU v kontextu uchovávání identifikačních, lokalizačních a provozních údajů o připojení, a to ve světle francouzských ústavních měřítek.  

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 1/2021

Přinášíme Vám letošní jarní číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. Opět se můžete těšit na pravidelný přehled vybraných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie i vnitrostátních vrcholných soudů. Souladem postupu vnitrostátních orgánů při předávání osob na základě evropského zatýkacího rozkazu s Listinou základních práv Evropské unie se zabýval německý Spolkový ústavní soud, jenž dospěl k závěru, že postup těchto orgánů v dané věci dostatečné posouzení nezahrnoval. Britský Nejvyšší soud se např. zabýval otázkou vztahu postavení soukromých řidičů, kteří pracují pro společnosti typu Uber, a dovodil, že s ohledem na jejich vztah podřízenosti a závislosti se optikou relevantní právní úpravy nacházeli v pozici zaměstnanců. 

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 4/2020

Představujeme Vám letošní poslední číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. Ani na konci roku tak nepřijdete o vybraná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva či vrcholných evropských soudů. Z rozhodovací praxe posledně jmenovaných soudů stojí za povšimnutí např. rozsudek francouzského Cour de Cassation ze dne 25. listopadu 2020, ve kterém byla v kontextu směrnice Rady 78/855 řešena právní otázka trestní odpovědnosti nástupnické společnosti za jednání zanikající společnosti, ke kterému došlo před fúzí sloučením. Tento soud dospěl k závěru, že za určitých okolností k přechodu této trestní odpovědnosti dojít může.  

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 3/2020

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší pravidelný přehled právních informací se zaměřením na rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a v neposlední řadě i zahraničních vrcholných soudů. Tentokrát jsme si pro Vás připravili mimo jiné následující rozhodnutí. Za zmínku jistě stojí, že kupř. Nejvyšší soud Spojeného království se ve věci [2020] UKSC 32 zabýval zajímavou otázkou, zda je slučitelné s právem na ochranu soukromí ve smyslu čl. 8 Úmluvy, pokud je osoba trestně stíhána a odsouzena na základě soukromé komunikace, kterou za tímto účelem s obviněným zastřeně vedla jiná soukromá osoba. Rozhodl, že k zásahu do práva na ochranu soukromí nedošlo, neboť povaha komunikace takovou ochranu nezasluhuje. 

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 2/2020

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší pravidelný přehled právních informací se zaměřením na rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a v neposlední řadě i zahraničních vrcholných soudů. Pozornost odborné veřejnosti byla v posledních měsících věnována například rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, který ve svém nálezu sp. zn. 2 BvR 859/15 ze dne 5. 5. 2020 dospěl k závěru, že Evropská centrální banka překročila svým rozhodnutím z roku 2015 o spuštění programu nákupů dluhopisů veřejného sektoru kompetence svěřené Evropské unii, neboť dostatečně neposoudila přiměřenost přijatých opatření. Německý vrcholný soud tak učinil navzdory tomu, že Soudní dvůr Evropské unie na německým soudem předloženou předběžnou otázkou uvedl, že Evropská centrální banka svým rozhodnutím kompetence nepřekročila. 

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 1/2020

Oddělení analytiky a srovnávacího práva vám představuje letošní jarní číslo čtvrtletníku mapujícího dění v oblasti evropského práva. Opět vám přinášíme zajímavé novinky z oblasti rozhodovací praxe vybraných zahraničních vrcholných soudů, Evropského soudu pro lidská práva, stejně jako Soudního dvora Evropské unie.  

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 4/2019

Oddělení analytiky a srovnávacího práva vám představuje letošní poslední číslo čtvrtletníku mapujícího dění v oblasti evropského práva. I v tomto vydání naleznete zajímavá rozhodnutí vrcholných evropských soudů, Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Německý Spolkový ústavní soud se v anotovaných rozhodnutích blíže zabývá svým referenčním rámcem a kritériem přezkumu v kontextu práva Evropské unie. Rozhodl, že do budoucna bude v případech plně harmonizované úpravy právem EU přímo aplikovat Listinu základních práv EU a nikoli německý základní zákon, přičemž vůbec poprvé tak i zároveň učinil. Naopak v situaci, kdy o plně harmonizovanou úpravu právem EU nepůjde, bude (s drobnou výjimkou) obecně aplikovat pouze základní zákon, u něhož lze vycházet z domněnky, že dodržuje úroveň lidskoprávní ochrany vyžadovanou Listinou základních práv EU.