Podle Srovnávacího přehledu EU o soudnictví pro rok 2026 si Česká republika ve většině ukazatelů vede výborně

Srovnávací přehled o soudnictví hodnotí široké spektrum kritérií, od poměru vyřízených a nově napadených věcí u soudů a délky soudních řízení na různých stupních soudní soustavy přes vnímanou úroveň nezávislosti soudů až po výši finančních prostředků, které členské státy EU na soudnictví vynakládají. Tradičně používá ukazatele, které zkoumají tři hlavní rysy účinného systému soudnictví, a to sice účinnost, kvalita a nezávislost.

Z nejzajímavějších údajů, které se vztahují k českému soudnictví, bychom rádi vyzdvihli tyto dílčí závěry:

1) Pokud se jedná o počet započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí na počet obyvatel, Česká republika zde stejně jako v minulém srovnání zaujala čtvrtou příčku, a to po Rumunsku, Belgii a Španělsku. Opačná situace naopak zůstala u žalob ve správním soudnictví, kde se nacházíme na předposlední pozici.

2) České soudnictví i v roce 2024 udrželo dobrý výsledek při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, kde v evropském srovnání nadále zůstává na druhém místě. Průměrnou délku řízení se tak i nadále daří držet pod hranicí 150 dnů. Délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech zůstává relativně dobrá a České republice zde náleží třetí příčka.

3) Dále se rovněž zkracuje délka řízení před správními soudy v prvním stupni – zde jsme si, podobně jako minule, v roce 2024 oproti datům z roku 2023 opět o stupínek polepšili a zaujímáme sedmé místo. K výraznému pokroku došlo i při srovnání délky řízení ve správním soudnictví v obou instancích, tedy u krajských soudů a Nejvyššího správního soudu, kde je české správní soudnictví v unijním srovnání čtvrté nejrychlejší.

4) Mezi oblasti, ve kterých má české soudnictví naopak nadále rezervy, patří bezesporu vytváření opatření vstřícných k dětem, ať již se jedná o řízení občanskoprávní, nebo o řízení trestní, kde jsou děti buď oběťmi trestné činnosti, nebo jsou v roli podezřelých či obviněných. Pokud se jedná o opatření v této oblasti, Česká republika nadále vykazuje rezervy. Oproti mnohým jiným členským státům EU postrádáme např. speciální vzdělávání soudního personálu, který s dětmi pracuje, dostupnost alternativ k soudním řízením, zvláštní preventivní opatření v případě dětí, které se staly obětí trestného činu a údajným pachatelem je rodič či jiná osoba v podobném postavení, nebo dostupnost internetových stránek, které by byly speciálně přizpůsobené dětem a poskytovaly jim informace o soudním systému.

5) Potěšující jsou opět data o míře vnímané nezávislosti soudnictví, ať již ze strany obecné veřejnosti či obchodních společností. V případě obecné veřejnosti tato důvěra v roce 2024 oproti předchozímu roku dále vzrostla o 5 %, přičemž dosáhla přibližně 70 %. I v případě obchodních společností zůstává vnímaná míra nezávislosti soudnictví velice dobrá a činí okolo 60 %.

6) V neposlední řadě představovalo i v roce 2023 naše soudnictví, podobně jako v předchozích sledovaných obdobích, ve srovnání s evropskými zeměmi pro státní rozpočet relativně nižší finanční zátěž. V nákladech na soudnictví v přepočtu na obyvatele zůstáváme v poslední třetině a výdaje na soudnictví nadále představují méně než 0,3 % HDP. 

EU Justice Scoreboard 2026 je v anglickém jazyce dostupný zde.

Mgr. Jan Bena, poradce oddělení analytiky a srovnávacího práva

Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy