Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám pro další zpříjemnění předvánočního času přináší Bulletin se svým letošním závěrečným číslem. Těšit se i tentokrát můžete na anotace zajímavých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie i vybraných evropských vrcholných soudů. Tradičně zařazujeme rovněž informace o nových rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva proti České republice, o novém vydání Výběru rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi či např. o zveřejnění mezinárodního newsletteru francouzského Kasačního soudu a Nejvyššího soudu Spojeného království.

Z nedávné rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva nás zaujal kupříkladu rozsudek ve věci Helme proti Estonsku, ve kterém se poprvé zabýval případem údajné policejní provokace, která se měla odehrát čistě v online prostoru, kde policista pod pseudonymem a s fiktivní identitou 12leté dívky vedl online konverzace se stěžovatelem. K závěru o porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy zde nedospěl. K porušení čl. 14 ve spojení s čl. 8 Úmluvy naopak došlo ve věci Ortega Ortega proti Španělsku, kde byla stěžovatelka propuštěna ze zaměstnání záhy poté, co zahájila spor proti svému zaměstnavateli z důvodu platové diskriminace na základě pohlaví.

Judikatura Soudního dvora Evropské unie je v nynějším čísle zastoupena například rozsudkem ve věci Cabris lnvestments, ve kterém měl možnost rozšířit svou rozhodovací praxi k mezinárodnímu prvku v kontextu čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis. V rozsudku ve věci Tuleka pak rozhodl, že nárok na přiměřenou slevu může znamenat právo cestujícího požadovat vrácení ceny zájezdu v plné výši také v případě, kdy podstatný nesoulad poskytnutých služeb se smlouvou zmaří hlavní účel cesty.

V neposlední řadě z rozhodovací praxe vnitrostátních soudů nás zaujala mimo jiné dvě rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora. Ten v prvně vybraném rozhodnutí posuzoval, zda neuvedení telefonního čísla v poučení o právu na odstoupení od distančně uzavřené spotřebitelské smlouvy prodlužuje zákonnou lhůtu pro odstoupení od smlouvy, a to s negativním závěrem. V druhém případě rozhodoval ve věci odpovědnosti pronajímatelky za újmu nájemnice, která jí vznikla pádem na zledovatělém chodníku na pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků bytu a dovodil, že v takovýchto případech pronajímatel za vzniklou újmu zásadně odpovídal.

Příjemné čtení Vám přeje

redakce Bulletinu