Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Simon se zúčastnil konference „Hodnoty Evropské unie – zodpovědnost každého národního soudce“ v Lotyšsku

Konference, která byla věnována 20. výročí vstupu do Evropské unie, se zúčastnili soudci Nejvyššího soudu Lotyšska, předsedové všech lotyšských soudů a soudci nejvyšších soudů zemí, které spolu s Lotyšskem vstoupily do Evropské unie. Na konferenci byli pozváni i zástupci nejvyšších soudů kandidátských zemí na vstup do EU (Ukrajina, Moldavsko a Gruzie) a také soudci zemí, kteří pracují nebo pracovali u Soudního dvora Evropské unie. 

Omezení provozu budovy Nejvyššího soudu ve středu 29. 5. 2024 z důvodu celodenní stávky justičních zaměstnanců

Nejvyšší soud informuje veřejnost o celodenní stávce svých zaměstnanců vyhlášené na den 29. května 2024. Důvodem oznámeného razantního postupu jsou dlouhodobě nevyhovující platové poměry justičních pracovníků a odborného aparátu. Z výše uvedeného důvodu bude podání k Nejvyššímu soudu možné zaslat pouze elektronicky. Děkujeme za pochopení a zdvořile žádáme veřejnost o podporu. 

Kolokvium soudců vrcholných soudů konané u příležitosti návštěvy delegace Soudního dvora EU v Brně

Včera v dopoledních hodinách proběhlo v sídle Ústavního soudu kolokvium, které u příležitosti návštěvy delegace Soudního dvora EU uspořádaly společně Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Kolokvium otevřeli zástupci hostujících institucí, jmenovitě Kateřina Ronovská, místopředsedkyně Ústavního soudu, Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu a Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu. Kateřina Ronovská ve svém úvodním slově vyzdvihla důležitost otevřené komunikace na úrovni evropské i vnitrostátní, jež výrazně přispívá k lepšímu pochopení a posílení vzájemné důvěry. 

Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 15. května 2024

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 15. května 2024, jsou součástí této tiskové zprávy. 

Předseda Nejvyššího soudu vystoupil na Právnické fakultě Univerzity v Záhřebu a diskutoval s akademiky a soudci o aktuálních otázkách českého a chorvatského trestního práva

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy uskutečnil na základě pozvání velvyslance České republiky v Záhřebu Milana Hovorky dvoudenní pracovní cestu do Záhřebu, kde se zúčastnil pracovních jednání s akademickou obcí a se soudci soudů všech stupňů. V rámci této cesty se předseda sešel s děkanem právnické fakulty Ivanam Koprićem a studentům zdejší právnické fakulty představil český soudní systém, postavení Nejvyššího soudu, jeho organizaci a výkonnost Nejvyššího soudu i celé soudní soustavy. Také se věnoval praktickým otázkám atraktivity soudcovské profese a představil studentům možnosti profesní dráhy pro absolventy právnických fakult v České republice. 

Petr Angyalossy se účastnil konference pořádané Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie uspořádal ve dnech 1.–3. května mimořádné fórum soudců určené pro předsedy nejvyšších soudních orgánů členských států. Pracovní zasedání se konalo u příležitosti 20. výročí přistoupení 10 států k Evropské unii. Dne 1. května 2004 vstoupilo do Evropské unie 10 nových členských států, a to Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko. V sídle Soudního dvora v Lucemburku se proto konala konference, na které vystoupili přední osobnosti justice v čele s předsedou Soudního dvora Koenem Lenaertsem. 

Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 24. dubna 2024

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 24. dubna 2024, jsou součástí této tiskové zprávy. 

Petr Angyalossy besedoval se studenty na téma práce v justici a cesta k ní

Nejvyšší soud, ve spolupráci s Evropským sdružením studentù práv ELSA Brno, uspořádal 23. dubna besedu se studenty Právnické fakulty Masarykovy univerzity na téma práce v justici a cesta k ní. Jednalo se o první z řady setkání, kterými chce Nejvyšší soud úžeji spolupracovat se studenty práv a umožnit jim interaktivní diskuze s představiteli Nejvyššího soudu. Setkání nabídlo cenný pohled na fungování soudního systému a inspiraci pro budoucí právníky a soudce. 

Nejvyšší soud navštívili představitelé Nejvyššího soudu Rumunska

Delegace Nejvyššího soudu Rumunska, vedená předsedkyní soudu Corinou-Alinou Corbu, jednala se zástupci českého Nejvyššího soudu na třídenní oficiální návštěvě ve dnech 15.–18. dubna. Hlavním tématem návštěvy rumunského Nejvyššího soudu bylo posílení mezinárodní spolupráce a výměna zkušenostní v oblasti justice. Rumunská justice se podle Coriny-Aliny Corbu potýká převážně s přetížením soudů, které čelí nedostatku soudců, a naopak velkým nápadem nových věcí, což vede k nepřiměřené délce soudních řízení. Naopak Česká republika si podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho v tomto ohledu vede velmi dobře: „Podařilo se nám naplnit tabulkové stavy soudců a každoročně zkracujeme délku převážně civilních dovolacích řízení. České soudnictví je navíc podle aktuálních dat v délce řízení občanskoprávních a obchodních věcech po Švédsku druhé nejrychlejší v Evropské unii.“ 

Nejvyšší soud se zabýval oprávněností evidence a uchovávání lokalizačních údajů ze strany operátorů poskytujících služby elektronických komunikací (tzv. data retention)

Nejvyšší soud se zabýval oprávněností evidence a uchovávání lokalizačních údajů ze strany operátorů poskytujících služby elektronických komunikací (tzv. data retention) a posuzoval, zda v případě prokázání porušení evropského práva má poškozený vůči státu vedle náhrady škody též právo na zadostiučinění za nemajetkovou (morální) újmu.