Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, poškození věřitele, § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Ke spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku je třeba, aby došlo ke zmaření nebo podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí, a to určitým nakládáním s věcí, které se týká takové rozhodnutí (např. exekuční příkaz). V případě, že obviněný nakládal s věcí, které se netýká vydaný exekuční příkaz, nemohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. V úvahu však připadá jeho odpovědnost např. za trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jestliže v postavení dlužníka zcizil věc použitelnou k uspokojení pohledávky věřitele, které tím alespoň zčásti zmařil. 

Časová působnost, podvod, právnická osoba, zákaz retroaktivity, § 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 2 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 2 odst. 4 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 209 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 1 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Není porušením zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, § 1 tr. zákoníku), který se uplatní i ve vztahu k právnické osobě jako pachateli trestného činu (§ 1 odst. 2 t. o. p. o.), pokud byla právnická osoba odsouzena za trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku, jehož se dopustila tím, že jednáním uskutečněným až po nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, sebe nebo jiného obohatila ke škodě cizího majetku, jestliže k tomu záměrně fyzická osoba jednající za právnickou osobu využila omylu, který vyvolala jiná nebo tatáž fyzická osoba již přede dnem 1. 1. 2012. To platí např. tehdy, jestliže fyzická osoba (třeba v postavení člena statutárního orgánu určité obchodní společnosti) vyvoláním nebo využitím omylu příslušného orgánu státu nebo zamlčením podstatných skutečností v době do 31. 12. 2011 dosáhla vydání rozhodnutí o schválení provozu fotovoltaické elektrárny provozované obchodní společností a následného vyplácení vyšší podpory obnovitelných zdrojů energie, pokud obchodní společnost od 1. 1. 2012 prostřednictvím téže fyzické osoby nebo prostřednictvím dalších osob na základě pokynů této fyzické osoby prováděla fakturaci a nechala si vyplácet takovou podporu, ačkoliv na ni neměla nárok. 

Dovolání, obhájce, § 41 odst. 5 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 130 odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 251 odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 265e odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Advokáta, který byl obviněnému soudem ustanoven jako obhájce pouze za účelem odstranění vad jím podaného odvolání (§ 251 odst. 2 tr. ř.), nelze považovat za obhájce disponujícího oprávněními v rozsahu uvedeném v § 41 odst. 5 tr. ř., tj. též právem podat za obviněného dovolání, a není tak obhájcem obviněného, jemuž je třeba doručit opis rozsudku odvolacího soudu (§ 130 odst. 2 tr. ř.). Na běh lhůty k podání dovolání podle § 265e odst. 2 tr. ř. nemůže mít žádný vliv skutečnost, že mu soud prvního stupně doručil opis takového rozsudku. 

Řízení o dovolání, dovolání, výrok rozhodnutí, § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Nejvyšší soud nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok. Došlo-li proto před rozhodnutím o dovolání ke zrušení pravomocného rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu), je v takovém případě dovolání v daném rozsahu nepřípustné a, nesměřuje-li současně i proti jinému výroku téhož rozhodnutí, který zrušen nebyl, je nutno je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout. 

Hrubá nedbalost, rozsudek, zavinění, § 16 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 15 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 16 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 120 odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

I. Přestože při posuzování zákonných podmínek hrubé nedbalosti podle § 16 odst. 2 tr. zákoníku je důležité subjektivní hledisko pachatele, nelze odhlížet od objektivních okolností případu, zejména od toho, jakou činnost pachatel vykonával, s jak nebezpečnou věcí při tom zacházel a jak závažný následek mohl způsobit. U určitých specifických činností, jako je např. letecký provoz, je namístě vyžadovat daleko vyšší míru opatrnosti a hranice hrubé nedbalosti může být níže než u běžných lidských činností. Zřejmou bezohlednost k zájmům chráněným trestním zákonem ve smyslu § 16 odst. 2 tr. zákoníku je nutno spatřovat v jednání pachatele spočívajícím ve sledu leteckých manévrů, při nichž letěl relativně delší dobu v nepovolené výšce, mimořádně nízko nad terénem, který neznal a kde mohl předpokládat různé překážky v podobě elektrických vedení apod., navíc aniž by provedl důkladnou předletovou přípravu a pozorně sledoval prostor před sebou. II. Subjektivní stránka spáchaného trestného činu nemusí 

Vydírání, pohrůžka jiné těžké újmy, § 175 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Jednání pachatele, který v úmyslu získat neoprávněný finanční prospěch vyhrožuje poškozenému zveřejněním takových informací týkajících se jeho intimního života, které s ohledem na jejich obsah jsou způsobilé jej ohrozit v jeho profesním postavení nebo v partnerském životě, lze považovat za pohrůžku jiné těžké újmy podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku. Přitom je podstatná pachatelova představa o tom, že oběť bude vnímat zveřejnění takové informace jako újmu, jejíž hrozba mu umožní uskutečnit jeho záměr. 

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, § 254 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pojem „jiného“ užitý při formulaci ohrožovacího následku v § 254 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění označuje subjekt odlišný pouze ve vztahu k pachateli tohoto trestného činu, a nikoli ve vztahu k účetní jednotce – právnické osobě, která je v důsledku toho od pachatele – fyzické osoby odlišným subjektem a jejíž účetnictví takový pachatel řádně nevedl. Proto i taková právnická osoba může být dotčena jednáním pachatele, pokud byla takovým činem ohrožena její majetková práva (viz přiměřeně rozhodnutí pod č. 37/2009 Sb. rozh. tr.). 

Adhezní řízení, znalecký posudek, § 228 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 105 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Soud může rozhodnout podle § 228 odst. 1 tr. ř. o přiznání nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy v penězích jen za situace, že v důkazním řízení byla důvodnost i výše takového nároku náležitě prokázána. Nedostatky dokazování spočívající např. v tom, že znalecký posudek předložený poškozeným, o nějž opírá uplatněný nárok, neposkytuje dostatečný podklad pro vyslovení výroku zavazujícího obviněného k odčinění újmy vzniklé ublížením na zdraví, nemůže soud překlenout tím, že stanoví náhradu s odkazem na zásadu slušnosti, aniž odůvodní, podle jakých kritérií či jakým postupem dospěl k výši této náhrady. K podání znaleckého posudku podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) uveřejněné pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč., který je pro soud základem pro určení náhrady za ztížení společenského uplatnění, je odborně způsobilý znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, aniž by byla vyžadována jeho odbornost odpovídající danému postižení. Tento znalec však musí učinit své závěry o stupni obtíží poškozeného s oporou o diagnózu a zjištění příslušného odborníka. 

Dotační podvod, pokračování v trestném činu, poškození finančních zájmů Evropské unie, § 116 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 212 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 260 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pachatel může za splnění dalších podmínek spáchat pokračující trestné činy dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže na podkladě předem uzavřené dohody s Úřadem práce České republiky jako poskytovatelem příspěvku na mzdové náklady na společensky účelné pracovní místo, vypláceného ze státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Evropské unie, opakovaně v pravidelně stanovených intervalech (např. jednou měsíčně) a za stejných podmínek, které byly v dohodě specifikovány, uváděl ve výkazech vyúčtování mzdových nákladů nepravdivé údaje o tom, že za zaměstnance, na jehož pracovní místo žádal příspěvek, odvedl pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, přestože tak ani zčásti neučinil, ačkoli to bylo podmínkou pro vyplacení příspěvku. Každý takový výkaz vyúčtování mzdových nákladů je třeba považovat za novou žádost o příspěvek, bez níž by poskytovatel nevyplatil požadovaný příspěvek. Není významné, že v samotné dohodě uzavřené na základě žádosti o příspěvek pachatel neuváděl žádné nepravdivé údaje. 

Řízení o dovolání, dovolání, přípustnost dovolání, § 265a odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

11. 3. 2021 Podané dovolání se posuzuje jako celek a takto se posuzuje i jeho přípustnost. Proto je lze odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jen v případě, že není přípustné v celém rozsahu. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 8 Td