Dotační podvod, pokračování v trestném činu, poškození finančních zájmů Evropské unie, § 116 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 212 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 260 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pachatel může za splnění dalších podmínek spáchat pokračující trestné činy dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže na podkladě předem uzavřené dohody s Úřadem práce České republiky jako poskytovatelem příspěvku na mzdové náklady na společensky účelné pracovní místo, vypláceného ze státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Evropské unie, opakovaně v pravidelně stanovených intervalech (např. jednou měsíčně) a za stejných podmínek, které byly v dohodě specifikovány, uváděl ve výkazech vyúčtování mzdových nákladů nepravdivé údaje o tom, že za zaměstnance, na jehož pracovní místo žádal příspěvek, odvedl pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, přestože tak ani zčásti neučinil, ačkoli to bylo podmínkou pro vyplacení příspěvku. Každý takový výkaz vyúčtování mzdových nákladů je třeba považovat za novou žádost o příspěvek, bez níž by poskytovatel nevyplatil požadovaný příspěvek. Není významné, že v samotné dohodě uzavřené na základě žádosti o příspěvek pachatel neuváděl žádné nepravdivé údaje. 

Řízení o dovolání, dovolání, přípustnost dovolání, § 265a odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Podané dovolání se posuzuje jako celek a takto se posuzuje i jeho přípustnost. Proto je lze odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jen v případě, že není přípustné v celém rozsahu. 

Krádež, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, souběh (konkurence) trestných činů, trvající trestný čin, § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 205 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je trvající trestný čin. Jestliže se v průběhu páchání tohoto přečinu pachatel dopustí trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku, nejsou tyto trestné činy spáchány v jednočinném, nýbrž ve vícečinném souběhu. 

Pytláctví, neoprávněný lov, § 304 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 45 zákona č. 449/2001 Sb., § 46 zákona č. 449/2001 Sb., § 48a zákona č. 449/2001 Sb.

Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti, tedy nejen s přihlédnutím k ustanovení § 46 a § 48a zákona o myslivosti, ale také k ustanovení § 45 odst. 1 zákona o myslivosti a objektu trestného činu, kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku. 

Jednočinný souběh trestných činů, nedovolené ozbrojování, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, § 265 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 279 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Jednočinný souběh trestných činů provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku a nedovoleného ozbrojování podle § 279 tr. zákoníku není vyloučen. 

Advokátní tarif, odměna advokáta, § 51a odst. 7 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 151 odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 151 odst. 6 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 12a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Snížení mimosmluvní odměny advokáta podle § 12a odst. 1, 2 advokátního tarifu se uplatní i v těch případech, kdy je advokát (ať již zmocněnec nebo obhájce) sice zvolen, ale jeho náklady hradí stát na základě rozhodnutí podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. 

Obviněný, dovolání, zabrání věci, § 32 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

I. Obviněným ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., který je oprávněn podat dovolání, se rozumí i osoba, jíž byla zabrána věc k návrhu státního zástupce podanému poté, co tato osoba byla pravomocně zproštěna obžaloby nebo bylo její trestní stíhání pravomocně zastaveno. II. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku nelze uložit ochranné opatření zabrání věci zásadně takové osobě, která nabyla věc, jež by jinak mohla být zabrána, v dobré víře. 

Důvod dovolání, že výrok chybí nebo je neúplný, rozsudek, zpronevěra, zvlášť uložená povinnost hájit zájmy poškozeného, § 206 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 206 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 120 odst. 1 písm. c) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

I. Za osobu, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného podle § 206 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, lze považovat i pachatele, který zastupoval poškozeného na základě smlouvy, z níž vyplývala zvýšená míra jeho odpovědnosti při ochraně zájmů poškozeného. To platí i v případě, že poškozený nebyl dostatečně informován o skutečném postavení pachatele (např. o tom, zda je advokátem), kterého zmocnil k zastupování. II. Námitka, že v úvodní části rozsudku nejsou uvedena jména soudců, nemůže naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť nejde o součást výroku rozsudku ve smyslu § 120 odst. 1 písm. c) tr. ř., který není jen z tohoto důvodu neúplný. 

Právnická osoba, trestní odpovědnost, § 8 odst. 1 t. o. p. o (zákon č. 418/2011 Sb.), § 8 odst. 2 t. o. p. o (zákon č. 418/2011 Sb., § 8 odst. 4 písm. d) t. o. p. o (zákon č. 418/2011 Sb.)

Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, pokud ve smyslu § 8 odst. 4 písm. d) t. o. p. o. jednající fyzická osoba není trestně odpovědná z důvodu nepříčetnosti za protiprávní čin přičitatelný právnické osobě podle § 8 odst. 1, 2 t. o. p. o. 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, pachatel, § 22 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pachatelem přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku může být i osoba nenacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody, která zašle omamnou nebo psychotropní látku do věznice jiné osobě zde vykonávající trest odnětí svobody. Takové jednání lze považovat za závažné, i když nevykazuje znaky opakování či soustavnosti, je-li to odůvodněno dalšími okolnostmi, např. druhem a množstvím návykové látky.